Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Babišova vláda už rozhodla o tom, jak budou příští rok obsazena úřednická místa ve státní správě. Novou systemizaci služebních a pracovních míst, jak by měla platit od 1. ledna 2022, kabinet bez větší pozornosti odsouhlasil minulý pátek (5. listopadu).
Stalo se tak o několik týdnů dříve, než tomu bylo v předchozích letech (loni byla systemizace schválena až 7. prosince).
Co konkrétně vláda schválila, není přitom jasné. Ani během pondělí k tomu na webu vlády nebyl přiložen žádný zápis, stejně tak chyběl samotný materiál se systemizací.
Pro končící rok 2021 čítala státní správa na ministerstvech a dalších centrálních úřadech celkem 76 248 systemizovaných míst (stav k 1. lednu 2021). Bylo to o 451 úřednických míst více než v předchozí rok 2020.
Petr Hůrka, náměstek ministra vnitra pro státní službu, v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že v pátek schválené změny v systemizaci nejsou oproti letošku nijak zásadní, konkrétní čísla však neuvedl.
„Tam nejsou žádná místa navíc, nevznikají tam žádné nové pozice představených. Šlo pouze o to reagovat na dvě aktuální záležitosti, které chod úřadů ovlivní. Jednak zabezpečení Národního plánu obnovy a také doplnění zbývajících míst, aby Česká republika zvládla v druhé polovině příštího roku zabezpečit předsednictví v Evropské unii,“ uvedl Hůrka.
Změny ve stavech úředníků eminentně zajímají i nově se tvořící kabinet Petra Fialy.
Politici nové koalice ohlásili, že by chtěli státní byrokracii omezit, zároveň avizuji „očistu“ od úředníků, kteří měli ve svých funkcích napomáhat koncernu Agrofert dosluhujícího premiéra Andreje Babiše. Někteří představitelé nové koalice v této souvislosti používají výraz deagrofertizace.
Jak už Seznam Zprávy uvedly, udělat personální změny na ministerstvech je relativně snadné, na dalších úřadech je to však o poznání složitější.
Superúředník z Ministerstva vnitra Petr Hůrka politické proklamace nekomentuje, nicméně uvedl, že nová vláda bude mít stále možnost, jak do systemizace ještě do konce tohoto roku promluvit. „Nová vláda může ještě schválit úpravy v systemizaci, stále je na to čas. Měly by to být už jen drobnosti, ale pořád je to možné,“ uvedl.
Čekat s celým schvalováním až na nový kabinet by neviděl jako smysluplné, protože úřady by to podle něj zbrzdilo v přípravách na očekávané události příštího roku.
Další změny kabinet podle Hůrky může přijmout ještě v průběhu příštího roku. Dle zákona o státní službě jsou ale průběžné změny systemizace možné jen tehdy, když se mění působnost některého služebního úřadu, nebo když dojde k podstatné změně podmínek, za kterých byla původní systemizace schválena.
„Já osobně si ale nedokážu představit vážnější důvod, než je změna vlády, která vždy přichází s novým programem a s vlastním plánem legislativních prací. A tomu bude přirozeně potřeba uzpůsobit i agendu v rámci ministerstev a celé státní správy,“ poznamenal k tomu náměstek Hůrka.
Systemizace by měla být přímo provázána i na nový státní rozpočet, přičemž ale nová koalice už počítá s tím, že v prvních měsících příštího roku bude platit rozpočtové provizorium.
„Schválený návrh systemizace je v tomto směru opatrný. Vycházel z rozpočtové situace, která tu byla v říjnu a i ten stávající rozpočet by měl všechny změny unést,“ tvrdí superúředník Hůrka.
