Článek
Navzdory tomu, co poslední měsíce vytrvale tvrdili polští politici a co opakovala polská média, v Česku nebyl polský hnědouhelný důl Turów volebním tématem. Nedebatovali o něm kandidáti na premiéra, neobjevilo se na billboardech a víceméně zůstalo lokálním problémem Libereckého kraje. Problém ale způsobil největší konflikt mezi Českem a Polskem za poslední desítky let a zatížil vzájemné vztahy na nejvyšší úrovni.
Česko-polská vyjednávání zamrzla na mrtvém bodu. Polská delegace z Prahy odjela v noci 30. září a další rozhovory zatím nejsou v plánu. Nepřekonatelný je rozpor ohledně ustanovení, jak dlouho má smlouva platit. Varšava požaduje, aby mohla za dva roky smlouvu vypovědět, což je pro českou stranu nepřijatelné.
Od té doby se ale česká politická scéna otřásla a v Praze se formuje nová vládní koalice, která zřejmě ukončí vládnutí Andreje Babiše a hnutí ANO. Co to znamená pro spor o Turów?
Pokuta půl milionu eur denně
V platnosti je pořád pokuta, kterou Polsku vyměřil Soudní dvůr EU za nedodržování předběžného opatření z letošního května. Tehdy soud nařídil Varšavě, aby „bezodkladně pozastavila“ těžbu v dole, což polská vláda odmítla. Od 20. září proto Polsku naskakuje pokuta půl milionu eur denně, v přepočtu 12,7 milionu korun. K pátku to dělá 13 milionů eur, tedy 330 milionů korun.
Varšava pokutu platit odmítá, což naposledy v úterý zopakoval náměstek tamního ministerstva klimatu a životního prostředí Edward Siarka. Evropská komise už avizovala, že v pravý čas vyzve Polsko k úhradě pokuty, která má směřovat do unijního rozpočtu. Ve hře je i možnost odečtení peněz z unijních prostředků směřujících do Polska.
Podle Vladislava Smrže, náměstka na ministerstvu životního prostředí, který s Poláky vyjednával, se zatím po českých volbách nic nemění. „Poláci tvrdili, že jde v Česku o volební téma, a že se před volbami nechováme racionálně, ale opak je pravdou: to v Polsku jde o politické téma č. 1,“ říká s tím, že na pozici k Turówu byla v Česku shoda mezi ministerstvy zahraničí, životního prostředí i Libereckým krajem. Politicky tedy sociálních demokratů, hnutí ANO, Pirátů i hnutí STAN.
„Pokud bude alespoň minimální vůle na straně našich polských přátel, tak dohodu uzavřeme. Smlouva je pro obě strany stále nejlepší řešení,“ podotýká náměstek. „Vzhledem tomu, že se Polsku účtuje půl milionu eur denně, jsou Poláci motivovaní uzavřít dohodu co nejdříve,“ dodal v rozhovoru pro Seznam Zprávy Smrž.
Česko-polský spor o Turów začne Soudní dvůr EU řešit na začátku listopadu a podle českých odhadů může rozhodnout za zhruba čtyři nebo pět měsíců. Smrž v té souvislosti upozorňuje, že Polsko požádalo o zkrácení jednání, aby eliminovalo dopad pokuty. Případná výhra Česka ale nebude znamenat odškodnění za škody na životním prostředí.
Ať smlouvu dokončí Babišova vláda, žádá pirátský politik
Obdobně jako Smrž mluví i liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek. Pirátský politik redakci řekl, že by o smlouvě s Polskem měl jednat ještě současný kabinet. „Byl bych rád, kdyby aktuální vláda, včetně premiéra Babiše, dokázala dokončit jednání s polskou stranou. Pokud budeme mít novou vládu za dva, tři měsíce, Poláci už nemusí mít potřebu o čem vyjednávat, prostě si doplatí několik měsíců vyměřených sankcí a bude jim z finančního pohledu jedno, jestli s námi mají dohodu, nebo ne,“ myslí si radní.
Seznam Zprávy navštívily hnědouhelný důl Turów, který se stal předmětem největšího sporu mezi Českem a Polskem za poslední desítky let. Praha zažalovala Varšavu u Soudního dvora EU. Na horizontu jde vidět elektrárna Turów, kterou důl zásobuje uhlím. V květnu tady spustili nový blok, ten teď byl více než měsíc mimo provoz. Podle médií kvůli zásadním chybám v projektu, takové zvěsti ale těžaři zásadně odmítají. Odstávka pro doladění technologických detailů prý byla dlouho plánovaná.
Částí dolu Turów nás provedl jeho technický ředitel Rafał Skorupiński. „Rozhlédněte se okolo, podívejte se na tu zeleň, všimli jste si? Kdyby důl způsoboval ztráty vody, tak by tady bylo sucho. Ale o tom nic nesvědčí,“ říká Skorupiński cestou po „okružní silnici“ kolem dolu, lemované stromy a keři. Zprava vede polsko-německá hranice. Ztrátu podzemních vod navzdory výsledkům českých měření nepřičítá vlivu více než 200 metrů hlubokého dolu, ale pískovně na české straně. To čeští experti odmítají.
Skorupiński v dole pracuje už 25 let. „Dřív tady pracovalo 7000 lidí. Teď kolem 2000,“ říká, když projíždíme turówským areálem. Podle vedení dolu jsou na těžbu navázány další desítky tisíc míst v dodavatelských řetězcích a ve službách. Navzdory květnovému předběžnému opatření Soudního dvora EU se v dole těží dál.
Polsko u hrany dolu staví podzemní bariéru, která má být opatřením proti odtoku podzemních vod. Ze stěny jsou na povrchu vidět jen žluté „sloupky”. V místě se zjednodušeně řečeno do vrtu vpravuje těsnicí směs.
Stěna bude mít na délku zhruba 1100 metrů a bude sahat do hloubky zhruba 80 až 117 metrů, vysvětluje nám Skorupiński. Má jít o clonu mezi první a druhou uhelnou slojí.
Hotová je v současnosti první etapa stavby bariéry. Míst injektáže je teď zhruba 200.
Kolik jich bude celkem, záleží na další situaci. Polští těžaři z PGE opakují, že teď se posuzuje efektivita stěny a že to nějakou dobu potrvá. Nejde podle nich o zábranu proti průtoku vody do dolu, ale pouze o bariéru, která má zmenšit propustnost.
Podle českých odborníků se situace se zásobami pitné vody v českých obcích nedaleko polského dolu rychle zhoršuje, a to i přesto, že je už podzemní bariéra z velké části hotová. Na snímku je část dolu u české hranice, kde se bude těžba rozšiřovat. „Těžba jde v takovém půlkruhovém tvaru a zatáčí na Opolno,“ ukazuje Skorupiński.
Podle Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka má polská bariéra spíš bránit přítoku vody do samotného dolu než ztrátě vod na české straně. „Podzemní stěna je v pozici, že nemůže nijak ovlivnit úroveň vody v obci Uhelná. Za posledních šest let klesly hladiny o osm až 34 metrů. Pokud bude pokles stávající rychlostí pokračovat, může být zcela znemožněn odběr pitné vody v Uhelné už do šesti let,“ řekl minulý týden Datel.
Technický ředitel Skorupiński českým obavám z nefunkčnosti bariéry příliš nerozumí. „Nad uhlím a pod uhlím jsou nepropustné jílové útvary, přírodní prvek, který blokuje tok vody. Proto se rozhodlo o stavbě bariéry mezi první a druhou uhelnou slojí, kde může prosakovat voda,“ říká při exkurzi s kouskem jílu v ruce a ukazuje na vrstvy dolu pod uhlím, které podle něj vodu nepropouštějí. Čeští hydrogeologové mluví jinak.
Polská strana odmítá i další české argumenty a obavy z dopadů těžby a také odpovědnost. Skorupiński argumentuje tím, že kdyby se ztrácela voda, za 100 let místní uhelné těžby by už prý byla dávno pryč. „Těžba tady probíhá přes sto let, takže jen těžko tvrdit, že tady něco začínáme, my tu končíme,“ dodává.
Hrdě pak Skorupiński ukazuje zrekultivovanou zalesněnou výsypku na druhé straně dolu. „Tahle to bude vypadat všude tady okolo a tady uprostřed vznikne jezero,“ říká k plánům na budoucí rekultivaci. V okolí se prý vysadilo už na 25 milionů stromů. Česko-polská vyjednávání o mezivládní dohodě týkající se dolu Turów budou pokračovat tento čtvrtek. Neočekává se, že by došlo k rychlému kompromisu.
I když teď mají Poláci platit zhruba 15 milionů eur měsíčně, ve smlouvě se podle Židka zavážou k větším závazkům kvůli všem dalším opatřením. Jde například o povinnost dlouhodobého monitoringu vlivu dolu na české území, jeho vyhodnocování a přijímání opatření. „To nám soud nikdy zajistit nedokáže, i kdybychom se soudili opakovaně,“ zdůrazňuje Židek a dodává, že „všechno, co se do smlouvy vepsalo, se vyhodnocovalo z odborného hlediska. Nemělo by se to tedy fixovat na politiku. Věřím tomu, že když bude premiérem Petr Fiala z ODS, tak se smlouva uzavře.“
Životní prostředí jako priorita nové vlády? Zatím ne
Výsledky českých voleb se nečtou polským médiím a komentátorům snadno a neshodnou se na jejich interpretaci. Například novinářka Dominika Wielowieyska v komentáři pro liberální deník Gazeta Wyborcza píše, že Babišova prohra může znamenat, že „chyby polské diplomacie“ v případu Turów přinesou pro Varšavu „ještě tragičtější následky“ než vysokou pokutu.
„Spojencem našich sousedů je čas. (…) Navzdory tomu, co říkají politici PiS, Turów nebyl důležitým tématem v české volební kampani. Ale pokud vznikne koalice Spolu a Pirátů a hnutí STAN, témata životního prostředí se dostanou do popředí politické pozornosti,“ spekuluje publicistka. Situaci ve Varšavě ohledně Turówa popsala jako přehazování viny mezi premiérem Mateuszem Morawieckým a ministrem státních aktiv Jackem Sasinem.
Jejich bolehlav ale nepramení z toho, že po rozhodnutí Soudního dvora EU přicházíme každý den o peníze. Více než ukončení sporu je zajímá, jaký ortel vyřkne Jarosław Kaczyński: Je viníkem fiaska Sasin, nebo Morawiecki?
V prvním týdnu po volbách to ale v Česku na velkou pranici o ministerstvo životního prostředí nevypadá. Zatímco se skloňují jména kandidátů na finance, vnitro, obranu i sociální věci, zdá se, že zájem o resort životního prostředí zůstává v situaci klimatických změn zhruba na úrovni zájmu o ministerstvo kultury.
Radost z výhry evropského partnera
Náměstek polského ministerstva zahraničních věcí Paweł Jabłoński, který v minulých měsících nešetřil ostrými výroky na adresu Prahy, si od výsledků českých voleb slibuje lepší vztahy s Českem.
„To je koalice, ve které je největší stranou ODS, náš partner v Evropě - je v Evropském parlamentu členem ECR (Evropských konzervatistů a reformistů, pozn. red.). Středopravicová strana silně orientovaná na spolupráci v regionu v rámci Visegrádské skupiny a Trojmoří,“ řekl v týdnu konzervativec v rozhovoru pro portál wPolityce.pl. Výhru pravicových stran v Česku označil za „dobrý náznak“.
Jestli se změna vlády projeví ve vyjednávání o Turówě ale Jabłoński předvídat nechtěl. „Na to je moc brzy. Nevím, jaký bude harmonogram dění. Myslím, že obecně dnes můžeme být ve věcech polsko-české spolupráce optimisté,“ uzavírá náměstek.
U české reakce záleží na tom, kdo bude mít v gesci ministerstva zahraničí a životního prostředí. Prozatím se spekuluje o dvou jménech, která by mohla vést českou diplomacii. Mluví se buďto o ex-diplomatovi Martinu Dvořákovi (kandidát za Piráty a STAN) nebo o Ondřeji Kolářovi, starostovi Prahy 6 a nově zvolenému poslanci z TOP 09. Pokud by úřadu šéfoval právě on, reakce české strany vůči Polsku by mohla být o něco tvrdší než doposud.
„Samozřejmě je důležité narovnat vztahy s polskými sousedy, musíme ale vystupovat sebevědomě,“ říká pro Seznam Zprávy Kolář. Podle něj by se Česká republika měla vůči současné polské vládě chovat rezervovaně, a to i kvůli polskému postoji k vládě práva.
Jak se zachová ODS?
Otázkou zůstává, jak se do sporů zapojí či nezapojí občanští demokraté. Jejich dosavadní vyjádření se klonila k řešení „dohoda s Polskem za každou cenu“.
„Pokud získá ODS po volbách vládní zodpovědnost, začneme rychle jednat na všech úrovních - krajské, expertní, vládní - a dosáhneme oboustranně přijatelné dohody,“ stojí v tiskové zprávě ODS z konce září. Podepsaní jsou pod ní europoslanec Jan Zahradil, náměstek hejtmana Libereckého kraje Dan Ramzer a znovuzvolený poslanec Petr Beitl.
„Sousedské vztahy se mají řešit po sousedsku a ne u Evropského soudu,“ komentoval již po parlamentních volbách Petr Beitl pro Seznam Zprávy. Podle něj by se určitě měla znovu navázat spolupráce, která by měla vést k dohodě. Zmínil i možnost zřízení nové parlamentní komise, která by problematiku dolu Turów měla na starosti. „Ale Poláci jsou ti, kteří táhnou za ten kratší provaz, pro nás je teď důležité ustanovit sněmovnu. Prioritou jsou pro mě ale lidé v Libereckém kraji a zabránění negativního vlivu dolu Turów,“ dodal politik.
Ekologové chtějí smlouvu zveřejnit
Organizace Greenpeace neočekává, že by pravděpodobná vláda nějak zásadně měnila strategii vůči Polsku či české požadavky, a že nový kabinet naváže na půdorys už připravené smlouvy. „Doufáme ale, že nová vláda nebude tak tajnůstkářská jako ta předchozí a dohodnuté body smlouvy zveřejní, aby se s nimi mohli seznámit lidé žijící vedle dolu, kterých se nejvíce týká, a aby o nich mohla proběhnout veřejná diskuse,“ napsal na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Sousedský spolek Uhelná, který sdružuje obyvatele stejnojmenné české obce postižené negativními vlivy těžby v Turówě, od nové vlády očekává větší politickou odvahu při jednání s Polskem. „Jde o otevření otázky geografického omezení těžby směrem k našemu území a rovněž tlak na ukončení těžby v dřívějším termínu, než je rok 2044,“ napsal redakci Milan Starec ze spolku.
Právnička Petra Urbanová z organizace Frank Bold podotýká, že bude po volbách důležité kromě personálního obsazení ministerstev také vedení poslaneckých výborů pro životní prostředí a EU. Podle Urbanové dostupné informace nasvědčují tomu, že polská vláda zřejmě nepočítá s možností uzavření smlouvy ještě se stávající českou vládou.
