Turów po volbách: Varšava se raduje z ODS. Česku se otálení nevyplatí

Navzdory tomu, co poslední měsíce vytrvale tvrdili polští politici a co opakovala polská média, v Česku nebyl polský hnědouhelný důl Turów volebním tématem. Nedebatovali o něm kandidáti na premiéra, neobjevilo se na billboardech a víceméně zůstalo lokálním problémem Libereckého kraje. Problém ale způsobil největší konflikt mezi Českem a Polskem za poslední desítky let a zatížil vzájemné vztahy na nejvyšší úrovni.

Česko-polská vyjednávání zamrzla na mrtvém bodu. Polská delegace z Prahy odjela v noci 30. září a další rozhovory zatím nejsou v plánu. Nepřekonatelný je rozpor ohledně ustanovení, jak dlouho má smlouva platit. Varšava požaduje, aby mohla za dva roky smlouvu vypovědět, což je pro českou stranu nepřijatelné.

Od té doby se ale česká politická scéna otřásla a v Praze se formuje nová vládní koalice, která zřejmě ukončí vládnutí Andreje Babiše a hnutí ANO. Co to znamená pro spor o Turów?

Podle Vladislava Smrže, náměstka na ministerstvu životního prostředí, který s Poláky vyjednával, se zatím po českých volbách nic nemění. „Poláci tvrdili, že jde v Česku o volební téma, a že se před volbami nechováme racionálně, ale opak je pravdou: to v Polsku jde o politické téma č. 1,“ říká s tím, že na pozici k Turówu byla v Česku shoda mezi ministerstvy zahraničí, životního prostředí i Libereckým krajem. Politicky tedy sociálních demokratů, hnutí ANO, Pirátů i hnutí STAN.

„Pokud bude alespoň minimální vůle na straně našich polských přátel, tak dohodu uzavřeme. Smlouva je pro obě strany stále nejlepší řešení,“ podotýká náměstek. „Vzhledem tomu, že se Polsku účtuje půl milionu eur denně, jsou Poláci motivovaní uzavřít dohodu co nejdříve,“ dodal v rozhovoru pro Seznam Zprávy Smrž.

Česko-polský spor o Turów začne Soudní dvůr EU řešit na začátku listopadu a podle českých odhadů může rozhodnout za zhruba čtyři nebo pět měsíců. Smrž v té souvislosti upozorňuje, že Polsko požádalo o zkrácení jednání, aby eliminovalo dopad pokuty. Případná výhra Česka ale nebude znamenat odškodnění za škody na životním prostředí.

Obdobně jako Smrž mluví i liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek. Pirátský politik redakci řekl, že by o smlouvě s Polskem měl jednat ještě současný kabinet. „Byl bych rád, kdyby aktuální vláda, včetně premiéra Babiše, dokázala dokončit jednání s polskou stranou. Pokud budeme mít novou vládu za dva, tři měsíce, Poláci už nemusí mít potřebu o čem vyjednávat, prostě si doplatí několik měsíců vyměřených sankcí a bude jim z finančního pohledu jedno, jestli s námi mají dohodu, nebo ne,“ myslí si radní.

I když teď mají Poláci platit zhruba 15 milionů eur měsíčně, ve smlouvě se podle Židka zavážou k větším závazkům kvůli všem dalším opatřením. Jde například o povinnost dlouhodobého monitoringu vlivu dolu na české území, jeho vyhodnocování a přijímání opatření. „To nám soud nikdy zajistit nedokáže, i kdybychom se soudili opakovaně,“ zdůrazňuje Židek a dodává, že „všechno, co se do smlouvy vepsalo, se vyhodnocovalo z odborného hlediska. Nemělo by se to tedy fixovat na politiku. Věřím tomu, že když bude premiérem Petr Fiala z ODS, tak se smlouva uzavře.“

Výsledky českých voleb se nečtou polským médiím a komentátorům snadno a neshodnou se na jejich interpretaci. Například novinářka Dominika Wielowieyska v komentáři pro liberální deník Gazeta Wyborcza píše, že Babišova prohra může znamenat, že „chyby polské diplomacie“ v případu Turów přinesou pro Varšavu „ještě tragičtější následky“ než vysokou pokutu.

„Spojencem našich sousedů je čas. (…) Navzdory tomu, co říkají politici PiS, Turów nebyl důležitým tématem v české volební kampani. Ale pokud vznikne koalice Spolu a Pirátů a hnutí STAN, témata životního prostředí se dostanou do popředí politické pozornosti,“ spekuluje publicistka. Situaci ve Varšavě ohledně Turówa popsala jako přehazování viny mezi premiérem Mateuszem Morawieckým a ministrem státních aktiv Jackem Sasinem.

V prvním týdnu po volbách to ale v Česku na velkou pranici o ministerstvo životního prostředí nevypadá. Zatímco se skloňují jména kandidátů na finance, vnitro, obranu i sociální věci, zdá se, že zájem o resort životního prostředí zůstává v situaci klimatických změn zhruba na úrovni zájmu o ministerstvo kultury.

Náměstek polského ministerstva zahraničních věcí Paweł Jabłoński, který v minulých měsících nešetřil ostrými výroky na adresu Prahy, si od výsledků českých voleb slibuje lepší vztahy s Českem.

„To je koalice, ve které je největší stranou ODS, náš partner v Evropě - je v Evropském parlamentu členem ECR (Evropských konzervatistů a reformistů, pozn. red.). Středopravicová strana silně orientovaná na spolupráci v regionu v rámci Visegrádské skupiny a Trojmoří,“ řekl v týdnu konzervativec v rozhovoru pro portál wPolityce.pl. Výhru pravicových stran v Česku označil za „dobrý náznak“.

Jestli se změna vlády projeví ve vyjednávání o Turówě ale Jabłoński předvídat nechtěl. „Na to je moc brzy. Nevím, jaký bude harmonogram dění. Myslím, že obecně dnes můžeme být ve věcech polsko-české spolupráce optimisté,“ uzavírá náměstek.

U české reakce záleží na tom, kdo bude mít v gesci ministerstva zahraničí a životního prostředí. Prozatím se spekuluje o dvou jménech, která by mohla vést českou diplomacii. Mluví se buďto o ex-diplomatovi Martinu Dvořákovi (kandidát za Piráty a STAN) nebo o Ondřeji Kolářovi, starostovi Prahy 6 a nově zvolenému poslanci z TOP 09. Pokud by úřadu šéfoval právě on, reakce české strany vůči Polsku by mohla být o něco tvrdší než doposud.

„Samozřejmě je důležité narovnat vztahy s polskými sousedy, musíme ale vystupovat sebevědomě,“ říká pro Seznam Zprávy Kolář. Podle něj by se Česká republika měla vůči současné polské vládě chovat rezervovaně, a to i kvůli polskému postoji k vládě práva.

Otázkou zůstává, jak se do sporů zapojí či nezapojí občanští demokraté. Jejich dosavadní vyjádření se klonila k řešení „dohoda s Polskem za každou cenu“.

„Pokud získá ODS po volbách vládní zodpovědnost, začneme rychle jednat na všech úrovních - krajské, expertní, vládní - a dosáhneme oboustranně přijatelné dohody,“ stojí v tiskové zprávě ODS z konce září. Podepsaní jsou pod ní europoslanec Jan Zahradil, náměstek hejtmana Libereckého kraje Dan Ramzer a znovuzvolený poslanec Petr Beitl.

„Sousedské vztahy se mají řešit po sousedsku a ne u Evropského soudu,“ komentoval již po parlamentních volbách Petr Beitl pro Seznam Zprávy. Podle něj by se určitě měla znovu navázat spolupráce, která by měla vést k dohodě. Zmínil i možnost zřízení nové parlamentní komise, která by problematiku dolu Turów měla na starosti. „Ale Poláci jsou ti, kteří táhnou za ten kratší provaz, pro nás je teď důležité ustanovit sněmovnu. Prioritou jsou pro mě ale lidé v Libereckém kraji a zabránění negativního vlivu dolu Turów,“ dodal politik.

Organizace Greenpeace neočekává, že by pravděpodobná vláda nějak zásadně měnila strategii vůči Polsku či české požadavky, a že nový kabinet naváže na půdorys už připravené smlouvy. „Doufáme ale, že nová vláda nebude tak tajnůstkářská jako ta předchozí a dohodnuté body smlouvy zveřejní, aby se s nimi mohli seznámit lidé žijící vedle dolu, kterých se nejvíce týká, a aby o nich mohla proběhnout veřejná diskuse,“ napsal na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Sousedský spolek Uhelná, který sdružuje obyvatele stejnojmenné české obce postižené negativními vlivy těžby v Turówě, od nové vlády očekává větší politickou odvahu při jednání s Polskem. „Jde o otevření otázky geografického omezení těžby směrem k našemu území a rovněž tlak na ukončení těžby v dřívějším termínu, než je rok 2044,“ napsal redakci Milan Starec ze spolku.

Právnička Petra Urbanová z organizace Frank Bold podotýká, že bude po volbách důležité kromě personálního obsazení ministerstev také vedení poslaneckých výborů pro životní prostředí a EU. Podle Urbanové dostupné informace nasvědčují tomu, že polská vláda zřejmě nepočítá s možností uzavření smlouvy ještě se stávající českou vládou.