Článek
Když se závěrem roku 2016 chýlily ke konci smlouvy s provozovateli leteckých záchranek a stát se chystal vypsat nové tendry, vložil se do věci tehdejší šéf státní kasy Andrej Babiš.
„Mám obavu, že zde byl účelově vytvořen dobrý byznys pro dvě společnosti, které jsou na něm existenčně závislé a mají z něj zisky v řádu desítek milionů korun ročně, aniž by kdokoliv řešil otázku, zda je takový koncept výhodný pro stát,“ napsal tehdejšímu šéfovi vlády Bohuslavu Sobotkovi a ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi.
„Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska nikoliv a že by provoz armádou a policií byl smysluplnější, i za cenu prvotních nákladů na techniku a podobně,“ nabádal Babiš k tomu, aby provozování všech deseti stanovišť letecké záchranky v zemi převzal stát. Ten, reprezentovaný policií a armádou, v té době provozoval základny v Praze a Plzni.
Státní záchranářská letka měla podle Babišových představ začít létat do tří let. Jenže nyní je jasné, že nejméně na dalších devět let je takový plán pasé.
„Ministr Vojtěch po nástupu do funkce (prosinec 2017 – pozn. red.) podrobil návrh detailní analýze a ukázalo se, že není časově reálné stihnout ho vybudovat do roku 2020,“ odpověděl Seznamu mluvčí resortu zdravotnictví Jan Brodský. Podle něj Němeček, ač měl původně variantu „státní letecké záchranky“ připravit a představit vládě, tak nakonec neučinil. A dále se nedostal ani jeho nástupce Miloslav Ludvík.
„Minulé vedení ministerstva zdravotnictví bohužel na projektu státního podniku nezačalo pracovat,“ tvrdí stávající mluvčí resortu.
Ale nejde jen o chybějící čas. Státní letka by se podle ministerské analýzy v první řadě nevyplatila ani finančně, jak tvrdil Babiš. „Model státního podniku oproti modelu s účastí soukromých provozovatelů náklady nešetří.“
Ministerstvo proto teď naopak finišuje s přípravou tendru, který hodlá vypsat ještě letos na podzim. Počet stanovišť, na kterých operují soukromí dopravci, se má navíc znovu rozšířit – z šesti na původních osm.
Policie má opustit základnu v Brně a zabezpečovat zdravotnickou leteckou záchranku už jen v Praze. Armádní vrtulníky zase mají přenechat rádius jižních Čech a nadále vylétat jen z Plzně.
Pečlivé přípravy
Jedním z důvodů, proč chtěl Babiš provoz záchranářských vrtulníků převést výhradně pod stát, byly spory o to, kolik taková služba má vůbec stát. Ministr Němeček kvůli tomu nechal před třemi lety zpracovat dva znalecké posudky: od Ústavu soudního znalectví v dopravě Dopravní fakulty ČVUT a Znaleckého ústavu VŠE. Zatímco první zmíněná autorita vyčíslila provoz na 3,8 miliardy korun, podle odborníků z Vysoké školy ekonomické měla přijít jen na 1 miliardu a 700 milionů korun.
Přitom právě odhadní cena bude při stanovování podmínek tendru klíčová. Od ní firmy budou svou nabídku odvíjet a právě cena bude podle ministerstva nakonec jediným hodnotícím kritériem.
Lépe pohlídat si ale ministerstvo hodlá také zadávací podmínky tendru, tak aby se neopakovala situace z Ústeckého kraje, kde ještě měsíc před vypršením původního kontraktu nebylo jisté, kdo bude pro leteckou záchranku létat.
Původní provozovatel, společnost Delta System Air (DSA), totiž napadl výsledek tendru, ve kterém ho porazila slovenská společnost Air Transport Europe (ATE). Jenže její vrtulníky neměly potřebnou atestaci pro provoz v Česku. To, že tím pádem podmínky soutěže firma nesplnila, nakonec uznal i antimonopolní úřad, a žluté vrtulníky DSA tak převáží urgentní pacienty na Ústecku i nadále.
