Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Při procházce mezi paneláky na budějovickém sídlišti Máj někdy člověka přepadne úzkost. Není divu – v prostoru sevřeném mezi řadami osmipatrových betonových bytovek nejsou žádné stromy ani lavičky. Občanskou vybavenost tu představují pouze posprejované výměníky plynu či elektřiny anebo chátrající samoobsluha, které se nechtěl ujmout žádný z velkých řetězců.
Na klidu nepřidá, že právě v tomto prostoru došlo před osmi lety mezi příslušníky většinové populace a romskou menšinou k potyčkám, které vyvrcholily nacionalistickými či neonacistickými pochody.
Atmosféra ulic Miroslava Chlajna a Václava Volfa dokazuje, že ani dnes se tu nežije o mnoho lépe. Také z toho důvodu zde mohla zabrat nacionalistická a xenofobní hesla, kterými hnutí ANO a SPD vyšperkovala volební kampaň. Tři okrsky v Chlajnově a Volfově ulici patří k těm několika v jihočeské metropoli, kde se výsledek ANO proti roku 2017 vylepšil a kde se Okamurovo SPD udrželo nad 15 procenty.
Pro celkový výsledek voleb na sídlišti Máj, v Českých Budějovicích a také v České republice je však důležitější, že jinde nacionalismus nezabral. Konkrétně v jihočeské metropoli ANO ztratilo proti minulým volbám tři procenta a SPD jeden a půl procenta, naopak obě pravostředové koalice Spolu a PirStan si společně polepšily o osm procent.
Přes lokální výjimky zaznamenala stejný posun sídliště, tradiční cihlová zástavba i periferie rodinných domků.
Rozdíly mezi panelovou a cihlovou zástavbou přitom sloužily v minulých parlamentních i prezidentských volbách k ilustraci, jak hluboko národ rozdělují výrazní politici typu Andreje Babiše a Miloše Zemana.
Konkrétně zakladatel hnutí ANO zaznamenal na odlehlých sídlištích všech českých a moravských měst až o deset procent lepší výsledek, než činil městský průměr. Ty nejlépe udržované cihlové čtvrti mu zase poslaly o deset procent méně. Rozkol ve městech se prohluboval každými dalšími volbami, letos se však zastavil, a někde dokonce zmenšil.
Nejlepší typologii chování sídlišť při letošních volbách nabízí čtrnáctý pražský obvod, kde v panelácích bydlí zhruba dvě třetiny obyvatel. Levice a hnutí ANO tam mají tradičně lepší výsledky než v celém hlavním městě, přitom zdejší panelová sídliště Černý Most I, Černý Most II a Nový Hloubětín hlasují pro levici a ANO ještě víc než průměr Prahy 14.
Tentokrát však na všech sídlištích i v celém čtrnáctém obvodě posílila koalice Spolu víc než v pražském průměru. ANO zde ztratilo zhruba stejně jako v celé Praze a ostatní strany levicově-populistického bloku (SPD, KSČM a ČSSD) si pohoršily víc než jinde.
Tento výsledek by mohl znamenat, že se nůžky mezi pražským centrem a paneláky na okrajích zavírají. Jenže koalice Spolu v Praze 14 přetáhla značnou část hlasů od spojenců, tedy od koalice Piráti+Starostové, kteří ve srovnání s minulými volbami ztratili. Praha 14 proto zůstala od průměrných výsledků v hlavním městě stejně daleko jako před volbami.
Přesně takový výsledek hlásí největší a nejmladší sídliště čtrnáctého obvodu Černý Most II, které vzniklo na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Konzervativní koalice Spolu se tu zlepšila o deset procent, ztrátou pěti procent se však projevila nedůvěra k Pirátům.
Ani ztráty ANO nepřekročily pražský průměr. Stejně jako Černý Most II dopadla řada mladších sídlišť jinde v republice, která také vznikla na sklonku komunistické éry – například rozlehlý komplex Ostrava-jih nebo ústecká Severní terasa.
Nůžky se nepochybně zavírají v Novém Hloubětíně, „starém sídlišti“ ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století, které se už stihlo integrovat do okolní městské zástavby. Konkrétně ANO i jeho potenciální spojenci tu ztrácejí víc než jinde a vyšší zisk Spolu se nekompenzuje výpadkem Pirátů.
Stejný posun k průměru zaznamenala také v jiných městech sídliště, která bezprostředně přecházejí do běžné zástavby. Jako příklad mohou sloužit českobudějovické Nemanice.
Andrej Babiš by těžko hledal aspoň středně velké sídliště, kde se jeho zisk proti minulým volbám vylepšil.
Ve čtrnáctém pražském obvodu by však našel pětitisícovou enklávu s názvem Černý Most I. Prostor mezi ulicemi Pospíchalova a Cíglerova byl řadami osmipatrových věžáků zastavěn před rokem 1980 a převažuje v něm populace penzistů či lidí těsně před důchodem. ANO zde získalo o procento hlasů víc než minule, i když byl tento zisk vykoupen ztrátami levicových stran, v první řadě komunistů. Společný zisk koalic ovšem vyrostl jen o tři procenta, proti pražskému průměru polovičním tempem.
Nelze popřít, že se v Černém mostě I nůžky o málo, ale přece jen otevřely, stejně jako ve dvou zmíněných ulicích českobudějovického sídliště Máj. Rozdíl mezi průměrem města a paneláky na okrajích se přitom mohl zvětšit i tam, kde ANO mírně ztrácelo. Svědčí o tom příklady sídlišť Povel v Olomouci, Skvrňany v Plzni nebo Mojžíř v Ústí nad Labem, kde pravicové koalice neposílily tolik jako v sousedství.
Od průměru města se obvykle vzdalují v lokalitách, kde se nedaří zlepšovat nepříznivé poměry. Často se to týká sídlišť, která vznikla v 70. letech minulého století a dodnes trpí tehdejšími urbanistickými chybami, jakými jsou příliš velká zahuštěnost a nedostupnost okolních městských částí. Podobně jako v ústeckém Mojžíři mohou k problémům přispět ještě vyloučené lokality.
