Článek
„Bylo by dobré, kdyby všichni naši podnikatelé, kteří podnikají v zahraničí, vraceli peníze k nám, protože tady zbohatli. A myslím si, že morálně by to tak mělo být,“ zauvažoval v rozhovoru pro Seznam ministr financí Andrej Babiš.
Ze své pozice nebojuje jen proti klasickým daňovým podvodům, ale také proti nadměrné daňové optimalizaci, které využívají především velké firmy.
„My přemýšlíme nad tím, jak podnikatele přimět, aby zisky do zahraničí nevyváděli. A klíčem je daň z příjmu z dividend, protože kdyby si chtěli podnikatelé dividendy vyplatit, tak je musí zdanit patnácti procenty. Takže perspektivně, pokud ještě budu u toho, tak například ve volebním programu si dovedu představit, že bychom navrhli tuto daň snížit, nebo zcela zrušit,“ předestřel Babiš své plány.
Sám ovšem legální postup, jak placení daní obejít, využil, když nakoupil jednokorunové dluhopisy Agrofertu vydané v roce 2012. Pro cenné papíry z tohoto roku platí výjimka, že z jejich výnosů se daň neodvádí.
Vy jste se teď s elektronickou evidencí tržeb soustředil na daňové úniky při hotovostních platbách. Velké peníze ale státní kase unikají při daňové optimalizaci velkých korporací. Plánujete se nyní zaměřit na ně?
Nejenže plánuji. Děláme to. A máme velmi konkrétní výsledky. Inspirováni zahraničím jsme zavedli Daňovou Kobru, která už zadržela přes 7,8 miliardy korun, o které chtěli podvodníci stát připravit.
Také samozřejmě víme, že velké firmy se snaží všemožně optimalizovat daně, a Finanční správa se na tyto strategie zaměřuje. Jen v loňském roce díky důsledným kontrolám byl dodatečně navýšen daňový základ velkých firem o 2,432 miliardy a dodanili jsme tak 446 milionů korun. A za letošek to bylo do konce září téměř o pět miliard korun.
Takže bojujeme proti daňovým podvodům na všech frontách. I když jde třeba o nadnárodní koncerny s matkami v zahraničí.
Základem těchto triků jsou ale legální postupy, třeba půjčky zahraničních matek dceřiným společnostem, přes něž se snižuje daňový základ a vyvádí se peníze do zahraničí. Neplánujete nějaký důraznější krok proti přeshraniční daňové optimalizaci?
My přemýšlíme hlavně nad tím, jak české podnikatele motivovat, aby zůstávali doma a investovali tady vydělané peníze. Z historických důvodů má řada lidí centrálu podnikání v zahraničí. V Holandsku, na Kypru a jinde. Celkem jde asi o patnáct tisíc firem v offshore destinacích. A i kvůli tomu zaznamenává Česká republika obrovský odliv kapitálu. Za posledních deset let jen na dividendách odteklo zhruba 1950 miliard korun (necelé dva biliony korun - pozn. red.) a zpět do země přišlo jenom 82 miliard korun na dividendách.
Takže přemýšlíme nad tím, jak podnikatele přimět, aby zisky do zahraničí nevyváděli. A klíčem je daň z příjmu z dividend, protože kdyby si chtěli podnikatelé dividendy vyplatit, tak je musí zdanit patnácti procenty. Takže perspektivně, pokud ještě budu u toho, tak například ve volebním programu si dovedu představit, že bychom navrhli tuto daň snížit, nebo zcela zrušit.
Jistěže to není samospásné, protože v Irsku, Lucembursku nebo Nizozemí nehledají podnikatelé jen daňové výhody, ale stabilní právní prostředí.
Uvažuji o zrušení daně z dividend, říká v rozhovoru ministr financí:
Takže navrhnete zrušit příjmovou daň z dividend, chápu to dobře?
Je to jedna z možností, jak tady zpříjemnit daňové prostředí. Ale plánujeme toho mnohem víc. Píšeme celý nový zákon o dani z příjmu, který má být hotový v září 2017. Nyní máme zákon někdy z roku 1993 se sto padesáti novelami. Tudíž předělat ten zákon znamená zasáhnout řadu dalších zákonů.
Teď musíme vysoutěžit nový informační systém, který nás brzdí, protože je také velmi historický, podobně jako zákon o dani z příjmu. Také chceme daňovým poplatníkům poskytnout větší komfort. Od příštího roku zjednodušujeme formulář pro daňové přiznání, chceme zavést samovyměření daně. A máme další plány. Díky digitalizaci by za pár let mohla daně spočítat všem daňová správa a poplatník by si jenom výsledek kontroloval.
Ale zároveň s tímto zjednodušováním říkáme, že musíme všichni podnikat stejně, a když zaměstnanci platí daně a většina podnikatelů platí daně, tak je musí platit všichni. A není náhoda, že meziročně jsme vybrali o 57 miliard korun více na daních, o 20 miliard navíc na sociálním pojištění, u zdravotního je to sedm miliard.
To odbíháte od dividend. Jste připraven na to, že tento návrh, tedy zrušení příjmové daně u dividend, bude vnímán jako další střet zájmů? Vy jako vlastník Agrofertu jste si po léta dividendy nevyplácel a Agrofert má na nerozděleném zisku okolo 30 miliard korun…
Proto s tím také nepřijdu hned. Zatím o tom přemýšlím. A až s tím přijdu, tak kvůli tradičním stranám už nebudu Agrofert vlastnit, protože prosadily protiústavní lex Babiš, který členům vlády znemožňuje vlastnit firmy. Takže to nebude tak, jak říkáte.
A co budete tedy s Agrofertem dělat?
No, to já ještě nevím. Uvidíme, jak to všechno dopadne. V každém případě ten zákon je protiústavní a všichni ti, kteří říkali, že se to dotýká příští vlády, tak neříkali pravdu a není to korektní.
Změnil se váš pohled na tuto daňovou optimalizaci ve chvíli, kdy jste se z „pouhého" byznysmena stal ministrem financí a vlastně stojíte na obou těch stranách?
Já nestojím na obou stranách. Stojím jednoznačně na straně Ministerstva financí. A když už mluvíme o těch dividendách, které přišly do Česka za posledních deset let, tak z těch 82 miliard korun bylo 25 miliard od mých firem v Německu a na Slovensku.
Takže by bylo dobré, kdyby všichni naši podnikatelé, kteří podnikají v zahraničí, vraceli peníze k nám, protože tady zbohatli. A myslím si, že morálně by to tak mělo být.
Na druhou stranu sám jste využil některých daňových úlev, které systém nabízel. Nakoupil jste za 1,5 miliardy korun jednokorunové dluhopisy Agrofertu vydané v roce 2012, tedy v době, kdy se výnosů z těchto cenných papírů netýkala daň…
Ano. Ale nebylo to protizákonné a každý podnikatel podniká podle zákonů. Když to bylo možné, tak jsem toho využil, a rozhodně jsem nebyl sám. Takových dluhopisů bylo vydáno strašně moc. Byla to chyba tehdejšího ministra Miroslava Kalouska, takže je to jeho problém.
Ale teď to chybí ve státní kase vám. Protože ty dluhopisy jsou splatné až v roce 2022.
Pane redaktore, tehdy jsem ještě nevěděl, že půjdu do politiky. Tehdy jsem byl ještě podnikatel.
V roce 2012 už hnutí ANO existovalo, původní název je přece ANO 2011.
Byl to projekt, který vznikl dávno předtím, než jsme skutečně do politiky vstoupili, a já si myslím, že to nebylo nic protizákonného.
Mimochodem, za co jste vlastně nakoupil ty dluhopisy? Nezpochybňuji, že byste na to neměl, ale těžko držíte v hotovosti 1,5 miliardy korun, to byste byl blázen…
Pane redaktore, nakupoval jsem je ze zdaněných peněz.
Tomu rozumím, ale ptám se, jestli jste třeba využil půjčky…
Nebyla to půjčka.
Takže to byly vaše peníze?
Ano.
