Rozpočet prošel prvním čtením. Schodek bude příští rok 40 miliard

Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Dnešní hlasování neznamená schválení rozpočtu, ale jen jeho základních parametrů. Nyní už je poslanci nemohou měnit. Budou smět pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.

Poslanci hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválili základní parametry rozpočtu na rok 2020. Schodek bude 40 miliard korun, což kritizuje zejména pravicová opozice.

Miroslav Kalousek z TOP 09 navrhl, aby zaměstnanci Sněmovny dostali mimořádnou odměnu za to, že musí být v práci kvůli jednání dlouho do noci.

Vládní návrh rozpočtu na příští rok je podle ekonomického experta nejsilnější opoziční strany ODS Jana Skopečka nepovedeným dílem a zmetkem. Stejně jako jeho stranický kolega Vojtěch Munzar vytkl kabinetu při dnešní sněmovní debatě o návrhu mimo jiné to, že se zaměřuje na příjmovou stranu a že složená daňová kvóta roste.

„Stát se obaluje čím dál větším tukem díky tomu, že vysává energii ze sektoru soukromého,“ uvedl Skopeček. Podle něho se na druhé straně státní služby nezlepšují. „Silnice se nestaví, rychlovlaky také nejsou,“ poznamenal. Munzar podotkl, že levice ráda rozhoduje o cizích penězích a často se k nim chová podle hesla „z cizího krev neteče“.

Poslanci se dnes předhánějí v citacích spisovatele Milana Kundery. Vše začalo analogií na Nesnesitelnou lehkost bytí, kterou jeden z opozičních poslanců překřtil na „nesnesitelnou lehkost utrácení“ v podání vládní koalice. Následovalo vtipkování, že snad jde o „Žert“, aby vše skončilo přirovnáním dnešní sněmovní diskuze ke knize Monology.

Václav Klaus mladší navrhl vrátit rozpočet vládě k přepracování. K jeho návrhu se přidají i Piráti.

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík upozorňuje na to, že vláda neustále navyšuje mandatorní, tedy povinné výdaje. Tím snižuje operační možnosti vlád v příštích letech, protože mandatorní výdaje se mohou snižovat či zvyšovat pouze změnou zákona. „Vláda může nakládat, jak by se jí líbilo, jen se čtvrtinou peněz státního rozpočtu,” uvedl Ferjenčík.

Podle Pirátů je navíc rozpočet jen cár papíru, protože vláda ho v průběhu roku výrazně mění – údajně udělala více než 900 změn. „Dějí se bizarní věci, kdy se nějaký festival financuje z kapitoly státní dluh, a podobné přesuny,” dodal Ferjenčík.

Poslanci schválili, že pokud nestihnou o rozpočtu hlasovat do 19. hodiny, budou moci pokračovat v jednání i večer.

Poslankyně za ANO Helena Válková se zastává neziskových organizací, které řada poslanců v poslední době nevybíravě kritizuje, a volá po omezení jejich prostředků ze státního rozpočtu. Podle Válkové dělají záslužnou práci, kterou stát sám nezvládá. „A my na ně za to, odpusťte mi ten expresivní slovník, pliveme,” řekla Válková.

Miloš Zeman ve středu ve Sněmovně navrhl, aby si vláda sáhla na 300 miliard, které si lidé ročně odečítají z daní díky daňovým slevám. Ministryně financí Alena Schillerová je ale proti. Více v textu redaktora Seznamu Petra Švihela:

Poslanec za SPD Jan Hrnčíř potvrdil, že jeho strana pro rozpočet hlasovat nebude. „Vláda není schopná ušetřit ani korunu a počítá s deficitem 40 miliard korun,“ kritizoval vládní koalici.

Někdejší ministr financí a předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek obvinil vládu z nezodpovědného přístupu k penzijnímu a zdravotnímu systému.

„V návrhu rozpočtu není jediná koruna na udržitelnost těchto systémů,“ uvedl ve Sněmovně Kalousek.

Podle něj budou systémy bez problémů fungovat do roku 2030, pak ale přijde do penze silná generace Husákových dětí a systémy začnou kolabovat. „Víme to všichni, a přesto se nedělá vůbec nic,“ myslí si Kalousek. Podle něj se neodpovědná vládní politika týká všech, kteří jsou nyní mladší osmdesáti let.

V dlouhém vystoupení kritizuje vládní rozpočtovou politiku šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Vadí mu například fakt, že vláda přidává seniorům procenta z jejich důchodů a lidé s malou penzí tak fakticky dostanou přidáno méně než lidé s vysokým důchodem. „Jenom tak rozevíráte nůžky mezi důchodci,“ vyčinil ministrům Tomio Okamura. „My bychom přidávali všem stejně,“ dodal.

Hnutí SPD se nelíbí ani záměr propustit několik tisíc zaměstanců České pošty. Podle Okamury doplatí řadoví zaměstanci za chyby „neschopných“ manažerů, kteří podle předsedy SPD dosedají do vedení pošty díky politickým známostem. „Kdybychom do pošty dosadili manažery ze špičkových logistických firem, ještě bychom ušetřili, ti takové zlaté padáky nemají,“ myslí si Okamura.

Poslanci se začali přít o rozpočet. Opozice vyčítá vládním stranám a především ministryni financí a ministryni práce, že špatně odhaduje příjmy a výdaje rozpočtu a netrefuje v posledních letech výše schodků. Vládní poslanci rozpočet hájí s tím, že „deficit je jen číslo“, a dokud dopadá lépe, než je plánováno, pak je to ve prospěch občanů.

„Pan doktor Zavoral zítra zveřejní moji kompletní zdravotní dokumentaci, ze které vyplývá, že můj jediný problém jsou bolavé nohy,“ řekl prezident Miloš Zeman při odchodu novinářům. Na dotaz reportéra, zda hodlá být nadále prezidentem, pak prohlásil: „No ano, samozřejmě, jistě k vaší nemalé radosti.“

Schillerová zrekapitulovala plánované příjmy a výdaje na příští rok. A potvrdila plánovaný schodek 40 miliard korun.

„Daňové příjmy plánujeme na 819 miliard korun, tedy o 50 miliard vyšší. Vyšší příjmy přinesou zejména vyšší daně z hazardu a spotřební daně z tabáku a lihu. A také spuštění poslední vlny EET,“ uvedla ministryně.

To jsou převážně položky z tak zvaného „daňového balíčku“, který zatím Sněmovnou neprošel.

Ministryně financí představila Sněmovně rozpočet jako předkladatelka. Podle jejích slov počítá s rozsáhlými investicemi, nezapomíná přitom na seniory a děti. Obhajovala také predikce, na kterých její propočty stojí. „Ekonomika by měla mírně zpomalit z růstu o 2,4 procenta na 2,2 procenta,“ uvedla.

V závěru pak prezident Miloš Zeman vyzval ministryni financí k tvrdšímu postupu v rušení daňových výjimek. „Česká ekonomika má rezervy ve výši 318 miliard korun. Zdroje jsou. Tyto zdroje jsou dosažitelné, ale jen když zrušíme všechny daňové výjimky. Obávám se, že za každou z nich je lobbistická skupina, která bude bojovat. Každý energetický zdroj by měl mít rovné podmínky a neměl by být dotován, a pokud jde o daňové výjimky, doplácí na ně lidé, kteří daně řádně platí,“ vysvětlil svůj postoj prezident.

„Paní ministryně oznámila, že chce některé zrušit, a to v řádu několika desítek miliard korun. A já to vřele vítám,“ pochválil nakonec „svou oblíbenou ministryni“.