Zásah do vaší výplatní pásky: Babiš vrací zaměstnancům, co jim vzal

Průměrný zaměstnanec bez dětí ušetří na dani z příjmů dvacet tisíc ročně, kdo má dvojnásobný plat ušetří dvojnásobek. Otec se dvěma dětmi nebude platit žádné daně z příjmů, i když bere víc než průměrný plat. Slíbil to premiér Andrej Babiš (ANO) a vysloužil si tím od ODS obvinění, že jde o obyčejný „předvolební tahák“. Podle ČSSD je návrh mimo realitu, a pokud se uskuteční, vznikne také podle ministryně financí Aleny Schillerové v rozpočtu devadesátimiliardová díra, a to ještě ve chvíli, kde se čeká vinou koronavirové krize daňový výpadek ve výši 200 miliard.

Přesto má premiérův plán logiku.

„Zrušíme superhrubou mzdu,“ řekl Babiš konkrétně a dodal: „Bylo by dobré vrátit se na patnáct procent.“ Co tím myslel? Vlády, ve kterých byl premiérem nebo ministrem financí, to ohlašují už sedm let a teď nastává pravá chvíle. Daň z příjmů zaměstnanců se bude počítat z hrubé mzdy, proto daňoví úředníci zapomenou na superhrubou mzdu, která je o třetinu vyšší. Zároveň se při nižším základu zachová stejná daňová sazba patnáct procent a zaměstnanci budou odvádět státu podstatně méně. Ti s průměrnou mzdou o třetinu a ti s nižšími platy dokonce o polovinu.

Pochopit Babišovo poselství uprostřed nepřehledné džungle daňových základů, sazeb, slev a výjimek není snadné, přesto má jeho plán zřetelný smysl. Bezdětný zaměstnanec s průměrným platem dosud odváděl čtrnáct procent ze své hrubé mzdy, napříště to bude devět procent.

Není nutné hodnotit plán na zrušení superhrubé mzdy jako předvolební agitku. Ohlášeným snížením daní neudělá český stát nic neobvyklého, stejné kroky podnikají v souvislosti s volbami všechny vlády v zemích, které využívají různých sazeb daní z příjmů. V takových zemích se vyšší příjmy zdaňují vyšší sazbou a s tím, jak rostou příjmy obyvatelstva, rostou samočinně i sazby, podle kterých zaměstnanci odvádějí daně. Tento jev zvaný „studená progrese“ bývá terčem kritiky liberálních ekonomů, a proto vlády čas od času sazby snižují, aby samočinný nárůst kompenzovaly. Nemusí je to bolet, protože v delším horizontu státní rozpočet o nic nepřijde.

Česko sice už dlouho nemá různé sazby daně z příjmů, stejnou funkci však zastávají mimořádně vysoké slevy na poplatníka. Studená progrese vynesla tuzemským vládám v uplynulých pěti letech 120 miliard korun, aniž přitom musely žádat Sněmovnu o zvyšování sazeb. Proto je spravedlivé zvýšit slevy anebo snížit daňovou sazbu, jak dlouhodobě žádá ODS. Pokud se Babiš rozhodl snížit sazbu daně z příjmu fakticky o pět procent, pak nežádá nic extrémního. Reálná sazba vyrostla u průměrných bezdětných pracovníků za posledních pět let o dvě procenta, u rodin se dvěma dětmi dokonce o čtyři procenta, teď se o pět procent sníží, a za pár dalších let bude zase na obvyklé úrovni.

Není však divu, že se zlobí vicepremiér Jan Hamáček.

Z pohledu jeho sociální demokracie je lepší zvýšit slevy na poplatníka a jeho rodinu, protože tím se pomůže zaměstnancům s nejnižšími příjmy, zvlášť když se přitom zvednou i daňové bonusy pro rodiny. Babišův zásah naopak nejvíc ušetří peníze lépe placených pracovníků.

V jednom ohledu se ovšem ANO, ČSSD a ODS shodnou: na daních je třeba slevit.