Článek
Premiér Andrej Babiš v sobotu uvedl, že koronavirus SARS-CoV-2 už není tak agresivní jako během první vlny nákazy. V pátek přitom počet nakažených v České republice vystoupal na nový vrchol.
„Já jsem dneska ráno mluvil na Bulovce s paní Roháčovou, to je náměstkyně ředitele. Já ji znám delší dobu, už v rámci první vlny jsme spolu komunikovali. Byla tam i šéfka krizového štábu paní Papežová (manažerka krizové připravenosti Bulovky Michaela Papežová, pozn. red.). V podstatě jsme diskutovali o tom, a sama mi potvrdila, že ten vir už není tak agresivní,“ řekl Babiš ve videu, které zveřejnil na svém facebookovém účtu.
„Musíme se samozřejmě připravit na druhou vlnu. Ale ty informace, které chodí, že skutečně ten vir oslabuje, že není tak agresivní, že lidi nekončí v nemocnicích, jsou samozřejmě dobrá zpráva,“ dodal premiér.
Odborníci ale jeho slova mírní.
„Podle počtu hospitalizovaných a těžkých průběhů to tak vypadá. Ovšem jenom vypadá. Nemohu říct, že to tak skutečně je,“ řekla pro Seznam Zprávy ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová.
Počet hospitalizovaných pacientů se skutečně snižuje, potvrdila hygienička. „My jsme měli v pátek dva pacienty na umělé plicní ventilaci a asi deset hospitalizovaných pacientů ve zdravotnických zařízeních, z nichž část tam byla hospitalizována z důvodu izolace,“ řekla Jágrová.
Genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky je ještě o něco opatrnější. Právě on je přitom, co se týče mutace virů a změn jejich chování, odborník na slovo vzatý.
„Z hlediska genetického ten virus nasbírá zhruba 25 mutací za rok. Máme ho tady půl roku, takže většina z těch virů, které se dnes izolují, má třeba deset, patnáct mutací proti tomu původnímu, ovšem každý z nich má mutace jiné,“ vysvětluje vědec.
„Existuje mutace, která se po světě trošku víc rozšířila. Spekuluje se, že by to mohlo souviset s tím, že je možná maličko infekčnější, lépe napadá lidi. U této mutace není prokázaný žádný jiný vliv, pouze lépe vstupuje do buňky. A ani to není ještě jisté. Že by se ten virus za tu krátkou dobu změnil, to se ještě neví. Ne, že by se to nemohlo stát, že by třeba některý jeden z těch virů měl jiné vlastnosti, ale obecně je tam těch mutací příliš málo.“
Nabízí také možné vysvětlení toho, proč nemoc covid-19 nemá v současné České republice tolik obětí jako třeba na začátku epidemie v severní Itálii.
„Spíš to souvisí s tím, že nákaza není v rizikových skupinách. Je také možné, že už se s tím virem lidé předem setkali, mají třeba nějaké nízké množství protilátek, a tím pádem potom nemají tak těžký průběh,“ říká Pačes.
„Po celém světě platí, a to i v Itálii, ve Španělsku, v Německu, že když při té první vlně zdravotnický systém nezkolabuje, tak je později těch hospitalizací méně. Ale také to souvisí s tím, že lékaři už vědí, jak se ten virus chová, a umí ho lépe léčit. Už jsou i některé léky, které fungují. Takže dost možná to souvisí s tím, že už na virus umíme správně reagovat. Ale z pohledu genetiky ještě nebyla prokázána žádná změna, která by měla souviset s lehčím průběhem,“ dodává odborník.
