Babiš: Mám obavy. V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968

Na Twitteru dnes uvedl, že svoji roli musí hrát země Visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) s pobaltskými zeměmi. V obvyklém večerním videu řekl, že není možné, aby se v Bělorusku stalo něco podobného jako na Krymu nebo v roce 1968. Odkazoval na ruskou anexi ukrajinského poloostrova v roce 2014 a vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

ČTK dnes Babiš sdělil, že vláda se nebude situací v pondělí zabývat a že o věci komunikuje s evropskými lídry. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ČTK napsal, že vláda má pozici jasnou a že byla obsažena v mandátu pro jednání Rady pro zahraniční věci (FAC) EU.

„Někdo za Evropu musí jednat s prezidentem (Vladimirem) Putinem. Chci dát najevo, že není možné, aby se stalo to, co s Krymem nebo u nás v roce 1968. Ty obavy tam jsou,“ řekl ve svém videu. Je podle něj nutné, aby Evropa jednala rychle. O situaci hovořil mimo jiné s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Hovořit bude ještě s premiérem Polska Mateuszem Morawieckým.

„Myslím, že V4 tady měla sehrát hlavní roli, protože naši kolegové ze Západu to nezažili. Neví, co je 68. rok, sametová revoluce. Myslím, že v tomhle směru musíme Bělorusy podpořit,“ dodal premiér.

V Bělorusku pokračují protesty proti falšování výsledků voleb hlavy státu a proti brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům. Navzdory protestům ústřední volební komise oficiálně potvrdila „drtivé vítězství“ dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka. Hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do zahraničí. V sobotu se v Česku konala demonstrace k vyjádření solidarity s Bělorusy, dnes se uskuteční další dvě v Praze a Brně.

Ministři zahraničí zemí EU se v pátek shodli na sankcích na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes v České televizi řekl, že preferuje celoevropské sankce, pokud by ale jejich zavedení trvalo příliš dlouho, nevyloučil individuální akci České republiky.

Stejně jako Hamáček i šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) v televizi Prima ocenil, že sankce se budou týkat jen určitých lidí a nebudou plošné. Veselý také čeká, že EU vydá prohlášení o neuznání výsledku voleb a že k Lukašenkovi tak nebude přistupováno jako k oficiálnímu zástupci státu. Podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý) je důležité, aby sankční seznam cílil na konkrétní velitele jednotek, nejbližší Lukašenkovo okolí a jeho hospodářské zájmy. Také on hovořil o možnosti individuálních sankcí ze strany ČR.

Veselý a Fischer se shodli, že je zneklidnily informace o tom, že ruský prezident Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to Minsk požádá. Veselý uvedl, že byl zprvu spíše zastáncem politické diplomacie. Pokud by ale do Běloruska vstoupily ruské ozbrojené síly, měly by podle něj Evropská unie i Spojené státy dát Moskvě jasný signál, že jde o krok naprosto nepřijatelný.