Článek
Ovlivňuje současná politická situace, kdy je Babišova vláda na odchodu, boj proti sílící epidemii?
Zjevně. Vláda od voleb vystupuje, jako by se jí epidemie vůbec netýkala. Do určitě míry rezignovala na její brždění. Vzhledem k počtům nakažených, které připomínají loňský podzim, je to neuvěřitelné. V některých ohledech přestala i spolupracovat. To je vidět na tom, jakým způsobem se střetávají názory Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, hlavně ohledně testování ve školách. Ministr školství Robert Plaga něco žádal, Ministerstvo zdravotnictví to nerealizovalo. Teď se rozpor zpětně docela tvrdě vrací z hlediska rychle přibývajících nakažených ve školách.
A druhá důležitá věc: Je zřejmé, že jedna vládní strana už je mimo Sněmovnu a někteří její členové míří i úplně mimo politiku. Mám na mysli třeba vicepremiéra Jana Hamáčka, který skončil v čele ČSSD. Není už vidět žádná velká vůle po razantnějších opatřeních. Je to opravdu dožívání.
Týká se to i premiéra Andreje Babiše?
Co se týče ANO, především u premiéra se projevuje, že si nechce pálit prsty s jakýmikoli nepopulárními opatřeními, která omezí život lidí. Premiér se tváří, jako by se jej epidemie vůbec netýkala. Do médií vystupuje ministr zdravotnictví Vojtěch, ministr školství Plaga reaguje, když se mu něco nelíbí. Nikdo z dalších členů vlády se už v tom zjevně nechce angažovat. Vláda přitom stále podle Ústavy rozhoduje ve sboru a nese za to celé zodpovědnost.
Zmínil jste premiéra Babiše. Rozjel už podle vás kampaň pro prezidentské volby?
Jeho chování po sněmovních volbách jasně ukazuje, že se hned až na úvodní dva tři dny přesměroval na opoziční působení. Jeho současné nereakce tak dávají logiku. Nechce, aby to vypadalo, že za zhoršující stav, k němuž patrně bude do Vánoc docházet, nese zodpovědnost. Jestli je v tom kalkulace ohledně prezidentských voleb, je trochu spekulativní otázka. Nezvládnutí boje s epidemií se mu samozřejmě může v prezidentské kampani vracet. Ale je to s otazníkem, protože nevíme, kdy prezidentské volby reálně budou. Pokud v řádném termínu v lednu 2023, tak se pozapomene, co bylo v závěru roku 2021.
Ministr průmyslu Karel Havlíček v pátek řekl, že situace s covidem není tak dramatická jako loni. Chovala by se končící Babišova vláda jinak, kdyby byla třeba v půli volebního období?
Na loňském chování vlády bylo vidět, že do krajských voleb také chyběla snaha dělat opatření, která citlivě zasáhnou některé lidi. Malá ochota vlády dělat něco účinného se pak nevyplatila.
Je chyba, že víc nespolupracuje končící vláda s tou nastupující? Narážím třeba i na kandidáta na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který nechtěl zasednout v současné Radě pro zdravotní rizika.
Předcházela tomu velmi zvláštní nabídka Andreje Babiše, že by měl Válek sedět v končící vládě, což působilo neuvěřitelně absurdně. Že by člověk, který se má stát ministrem, už nastoupil do končící vlády, je opravdu politický bizár. Nejen proto, že by to byl ministr stále ještě opoziční strany. Jak jsem řekl, vláda rozhoduje ve sboru. Jeden ministr její rozhodování zásadně nemůže ovlivnit. Pro razantní opatření potřebuje širší politickou podporu. Tu by neměl.
Ale nežádá si současná výjimečná epidemická situace přece jen lepší komunikaci mezi dosluhující a nastupující garniturou?
Je jasné, že komunikace z hlediska kontinuity opatření tu má být. Stávající vláda ukončila proplácení antigenních a PCR testů, ta nová je chce zase obnovit. V době, kdy tady nastane jedno- až dvouměsíční přetržka, to nedává žádnou logiku. Měl by fungovat rozumný dialog, aby nedocházelo ke krokům, které nový kabinet okamžitě změní.
Podle mě to nevyžaduje, aby někdo seděl v nějakém konzultačním orgánu, spíše jistou míru politické kultury a pochopení, že v řádu několika týdnů opět hrozí z hlediska epidemie docela velký průšvih.
Koalice Spolu před týdnem představila 28člennou odbornou skupinu pro řešení epidemie. Sedí v ní mnoho expertů, kteří už radí současné vládě. Nezaručuje to určitou kontinuitu rozhodnutí?
Jedna věc je konzultační orgán, který tady byl, nebo teď vzniká. Nesázel bych se ale ani tak na komunikaci na těchto poradních orgánech, ale na komunikaci mezi lidmi, kteří nesli a budou nést politickou a exekutivní odpovědnost za jednotlivé kroky. Nemyslím jen ministry zdravotnictví, kteří se tu protočí.
Koho tedy?
Třeba že se potká končící premiér Babiš se svým nástupcem, který bude vládní agendu přebírat. Očekával bych rozumnou debatu. Aby probrali, jak překlenout pár nebezpečně se rýsujících týdnů. Ale minimálně ze strany končícího kabinetu chybí vůle, aby si opatření udržela návaznost. Kdyby byla normální situace, není to tak podstatné.
Prezident Miloš Zeman možná i kvůli času na své zotavení svolal Sněmovnu na nejzazší možný termín. Nebudou tyto týdny chybět?
Toto nepovažuji za velký problém. Byl potřeba čas na přípravu nového vládního programu a personálního složení vlády. Jeden měsíc od voleb je na toto rozumná doba. Kdyby se nová Sněmovna sešla třeba o týden dřív, je otázka, jestli bychom měli na stole jasné složení vlády, její program a tak dále.
Představa aktivnějšího prezidenta v tuto chvíli by mohla být spíš překážka než něco, co celé situaci pomůže. Narážím na situaci po sněmovních volbách. Kdyby byl prezident zdravý a schopný zasahovat do povolebního vyjednávání, tak se celý proces mohl spíš zkomplikovat. Ač to bude znít paradoxně a tvrdě, nemoc prezidenta formování vlády pomohla a urychlila je.
Nicméně ještě není hotovo a někteří komentátoři tvrdí, že prezident překvapí. Souhlasíte?
Prezident má v tuto chvíli nulový manévrovací prostor. Andrej Babiš sám rezignoval na to, že by se mohl znovu stát premiérem. Jako jediná další alternativa, než vláda Petra Fialy, se snad nabízí nějaká úřednická vláda, ale pro ni absolutně chybí jakákoli politická podpora a prostor. Představa, že Miloš Zeman stále ještě z nemocnice tvoří vládu, je podle mě absurdní, nerealistická. Jediná role Miloše Zemana na konci roku 2021 bude, že jmenuje novou vládu tak, jak mu bude předložena. Pokud by k tomu přistoupil obstrukčním způsobem, tak by tím ještě zvětšil obrovský problém s pandemickou situací.
Kdyby brzdil vznik nové Fialovy vlády, tak se dostane do rozporu nejen s ní, ale paradoxně i s Andrejem Babišem, který teď nemá zájem ve vládnutí pokračovat.
Kdyby byl prezident zdravý a schopný zasahovat do povolebního vyjednávání, tak se celý proces mohl spíš zkomplikovat. Ač to bude znít paradoxně a tvrdě, nemoc prezidenta formování vlády pomohla a urychlila je.
Nejde jen o covid. Řešíme vysokou inflaci, energetickou krizi. Jak moc termín voleb a nynější bezvládí situaci ovlivnily?
Jednotlivé věci je dobré odlišit. Do zvládání inflace vstoupila Česká národní banka, která podstatně ovlivňuje měnovou a hospodářskou politiku. Stabilizační faktor tak existuje a stávající proto nemusí být tak velký problém. Navíc se chystá nějaké překopání státního rozpočtu na rok 2022 novou vládou, což může působit uklidňujícím dojmem. Zdražení energií je zase trochu jiná strana mince. Babišova vláda zaspala a těžko s tím teď něco účinného může udělat. Není to jen o jednorázových krocích, které teď přijdou, ale o dlouhodobějším řešení tohoto problému.
Také v Německu v době sílící epidemie vzniká nová vláda. Je tam lepší kontinuita protiepidemických opatření?
Když sleduju chování kancléřky Angely Merkelové, tak se bez ohledu na svůj konec nevzdává politické odpovědnosti. Na německých opatřeních je znát kontinuita, ochota podstoupit i nepříjemné věci. Rozdíl ve vůli něco dělat je oproti Česku markantní. Německo je navíc federální stát a řada spolkových zemí si zavádí svoje vlastní opatření. To usnadňuje situaci a umožňuje zasahovat víc regionálně. My jsme v situaci, kdy hejtmani nemůžou skoro nic. Jsme odsouzení do situace, kdy se všechno podstatné koncentruje do odcházející vlády, která už nemá vůli s tím něco dělat.
A ještě jedna poznámka: Proces sestavování německé vlády je komplikovanější než v českých poměrech hlavně proto, že liberálně protržní FDP se podstatně liší od zbývajících dvou koaličních levicových partnerů. Nicméně z hlediska pandemie je to nepodstatné. Dosluhující vláda funguje a dělá i nepopulární kroky.
