Babiš usvědčuje sám sebe z faktického ovládání Agrofertu, říkají Piráti. A píšou do Bruselu

Hned dva dopisy míří z Prahy k Evropské komisi. Po Transparency International jej napsali také Piráti. Jejich šéf Ivan Bartoš v něm uvedl, že je přesvědčený o tom, že Andrej Babiš stále ovládá Agrofert, který před rokem a půl vložil do svěřenského fondu. A že podniky napojené na premiéra ve velkém čerpají evropské dotace. Obojí porušuje českou nebo unijní legislativu. Nedávno zvolený pirátský senátor Lukáš Wagenknecht očekává, že se k tomu komise urychleně vyjádří.

Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropské parlamentu zasedne v pondělí a v úterý. Z programu vyplývá, že o střetu zájmů a čerpání evropských peněz se bude mluvit hned ve třech bodech. V otázkách explicitně padne i Česká republika. Odpovídat má i komisařka pro regionální politiku Corina Cretu, která už Babišovy aktivity v minulosti kritizovala. Cretu prostřednictvím fondů přerozděluje asi třetinu unijního rozpočtu.

„Řešíme střet zájmů Andreje Babiše, který je nepřípustný díky zpřísnění nařízení EU, které platí už od srpna,” popsal pro Seznam důvod iniciativy šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Nejnovějším důkazem Babišova střetu zájmů a stále aktivních vazeb na Agrofert má být i čtvrteční rozhovor zaměstnance firmy Petra Protopopova pro deník Právo. Jde o muže, kterého Andrej Babiš mladší označil za člověka, jenž ho proti jeho vůli odvezl na Krym. A kterého se bojí. Premiér však tvrdí, že syn je psychicky nemocný; Protopopov má být jeho pečovatel.

„Zabralo mi to hodně času, ale pan Babiš mě platil slušně,” vyjádřil se Protopopov v Právu k tomu, jak fungoval coby řidič a také opatrovník juniora.

„Pokud tomu tak je a pan Babiš informacemi v médiích to dokazuje, že měl vliv na zaměstnávání zaměstnanců společnosti Agrofert, kteří se zároveň starali o jeho syna, tak tady máme podle mě další důkaz, že v době už platného zákona o střetu zájmů měl vliv na holding, i když už ho mít neměl,” řekl Seznamu senátor Wagenknecht.

Toho si Babiš coby ministr financí v únoru 2014 vybral za svého vrchního auditora. O rok a půl později se s ním ale ve zlém rozešel.

Pokud jde přímo o čerpání dotací, je podle Ivana Bartoše problém třeba v zemědělství, potravinářství nebo ve zdravotnictví. V ohrožení jsou desítky milionů korun, u kterých Česku hrozí, že je bude muset vracet. Stejného názoru je třeba i europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Andrej Babiš už v minulosti podobné úvahy odmítl. Trvá na tom, že na chod Agrofertu nemá už žádný vliv. První podnět, který do Bruselu posílala organizace Transparency International, označil za sprosté, účelové lži.

Evropské instituce si už u českých úřadů vyžádaly podklady k rozhodnutí. Zatím je prý nezískaly, a proto se rozuzlení z jejich strany odkládá. To kritizuje i Wagenknecht.

„Posouzení Evropské komise je také nějakým způsobem správní řízení, které posuzuje, jestli se porušilo evropské nařízení, nebo ne. A pokud ten závěr nemáme, tak v tuto chvíli můžu říct, že je tady laxní přístup Evropské komise k této kauze, která opravdu už přerůstá v evropský rozměr,” říká s tím, že zvažuje i oslovení Evropského účetního dvora. „Pokud Evropská komise navrhne nějaký předpis, tak by primárně ona měla rozhodovat, jestli se porušuje, nebo ne.”

Pokud by EK konstatovala porušení evropských zákonů, Česko by o peníze zřejmě přišlo.

„Já nejsem žádný lovec Andreje Babiše. Jen si myslím, že evropské fondy mají pomáhat malým a středním podnikatelům. Třeba sto milionů získala firma Penam, aby pekla lepší toustový chléb. Dominance na trhu je obrovská. V radě fondů sedí Babišova manželka Monika nebo jeho právník. To riziko je veliké a my opravdu nechceme, aby Česká republika musela vracet peníze, které jsou i z našich daní,” uzavírá Bartoš.

Jen v roce 2017 získal Agrofert na dotacích přes dvě miliardy korun. Jen v případě zemědělství téměř miliardu. Ukazuje to vyčíslení, které Piráti v dopise komisaři pro rozpočet Güntherovi Oettingerovi přikládají.