Babiš uklízí rychle. Proto ho průšvihy vlastních ministrů neohrožují

Problém s půlmiliardovou zakázkou na e-shop a IT systém na dálniční známky, který stál v pondělí místo ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, by mohl v normální politické atmosféře způsobit potíže i premiérovi. Andreje Babiše coby předsedu vlády ale ohrozí jen těžko.

Od průšvihu se Babiš bleskově distancoval a od ministra, jehož si teprve před tři čtvrtě rokem na dopravu sám vybral, dal ruce pryč.

Podle politologa Petra Justa jde o další příklad, že Babiš s takovými situacemi umí pracovat.

„Andreje Babiše zatím nikdy problém jakéhokoli jeho spolupracovníka či spolupracovnice neohrozil. A to ani v případě, když se jednalo o lidi, jež Babiš předtím vyzdvihoval jako schopné manažery,“ vysvětluje politolog.

Připomíná, že Babiš se do řešení podobných situacích už několikrát vložil nejen tím, že vyvodil personální důsledky, ale také jako ten, kdo řeší i věcnou stránku problému.

„A u ministrů nominovaných za ANO zpravidla téměř okamžitě navrhuje odvolání,“ dodává politolog Just.

Asi nejbližším příkladem Babišovy klasiky byl vloni průšvih exministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové.

Ta v rozhovoru pro Českou televizi několikrát zopakovala, že drahá mobilní data jsou problémem Čechů – protože je málo využívají. Poté, co se proti tomu vzedmula velká vlna kritiky a ministryně odmítla vzít výrok zpět, se do hry vložil premiér. Veřejnosti slíbil nejen levnější data, ale i vstup čtvrtého operátora na trh.

„Tahle problematika na úrovni Ministerstva průmyslu nebyla řešena ani v minulosti a nyní se mi jejich přístup také nelíbí, proto jsem do toho vstoupil a vyzval operátory k jednání,“ řekl tehdy Babiš. A k jednání o mobilních datech už ministryni nepustil.

Marta Nováková přitom měla – stejně jako nyní Vladimír Kremlík – už předtím na účtu prohřešků více. Po průšvihu s mobilními daty však Babiš začal ihned hledat jejího nástupce a za několik týdnů ministryní průmyslu z funkce odvolal.

„Protože Babišovi jde o jeho vlastní obraz v očích voličů, snaží se při evidentním přešlapu jednat rychle a tím (nejen) svým voličům ukázat, že problémy řeší. Jeho voliče to uspokojí, a ti, které nepřesvědčí, ho stejně nevolí,“ komentuje důvody Babišova chování Petr Just.

Z Babišových postupů lze také vypozorovat, že se v kritických chvílích nejdříve snaží získat čas.

Nevěděl jsem o tom, zeptám se, ministrovi hned zavolám – tak znějí jeho nejčastější slova poté, co nějaký zádrhel vyjde najevo.

Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy se do centra pozornosti dostala Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek. Podezření vyvolaly jeho tajné schůzky s předsedou ÚOHS Petrem Rafajem a šéfem české pobočky firmy Kapsch Karlem Feixem. Oba muže tehdy policie podezírala z korupce.

Poté, co aféra vypukla, Babiš řekl, že Faltýnek skončí, pokud se prokáže, že udělal něco proti principům hnutí. Jedním dechem však dodal, že on sám o schůzce nevěděl. „Asi není dobře, že se s ním (Rafajem) setkal v nějakém hotelu,“ poznamenal také.

A postavil se na stranu policie: „Smlouva s Kapschem byla od začátku divná. Byla to aféra. Že to od roku 2006 smrdělo korupcí, to všichni vědí. Ať to policie vyšetří.“

Stejně se premiérovi v létě dařila i nelehká hra s prezidentem Milošem Zemanem kolem výměny ministra kultury Antonína Staňka.

Ačkoliv ho řada znalců a novinářů kritizovala, že má jako předseda vlády vůči Hradu slabou pozici, nakonec za něj negativní body v očích veřejnosti (podle průzkumů veřejného mínění) sklidil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Bylo to i proto, že Babiš dával zase od svého partnera v koalici ve veřejných vystoupeních ruce pryč.

„Tehdy jsem netušil to, co vím dnes,“ popisoval v létě situaci, kdy na Hrad nesl jméno sociálního demokrata Michala Šmardy. „Například to, že 31. května na vyhlašování Policisty roku proběhla mezi panem prezidentem a panem Hamáčkem jakási debata, ze které si každý z nich odnesl něco jiného.“

„O těch dohodách jsem nevěděl, postupně jsem se o nich dozvídal,“ popsal Babiš politické zákulisí.

A přestože prosadit výměnu ministra je v kompetenci předsedy vlády, Andrej Babiš obvinil Hamáčka, že situaci držel v rukou dva týdny on.

„Pak se vrátí z dovolené podle komentátorů ‚slabý premiér‘ a vyřeší to za den a půl,“ prohlásil nakonec premiér.

Rychlost Babišových reakcí podporuje i jeho spolupráce s ministry, kterým při řešení nejrůznějších témat ihned telefonuje.

„Tak to je fakt super zajímavý dotaz v aplikaci Pojď do mě. Z Účtenkovky si prý někdo dělá hodně lukrativní byznys. To je teda absurdní. Nevěděl jsem o tom, ale s ministryní financí to necháme prověřit. Díky, Danielo!“ napsal v lednu 2019 na Facebook v reakci na dotaz týkající se podezření nad loterií, jež má podporovat projekt EET.

V listopadu 2019 zase slíbil razantně vstoupit do sporu o likvidaci přemnožených hrabošů.

„Jednání proběhlo strašně moc a každý ministr si stojí za svým. Je to taková přehazovaná, mně se to nelíbí. Budu muset přistoupit k razantnějšímu přesvědčení, aby to řešili,“ uvedl Babiš. „Ministři jsou tvrdohlaví, nechtějí se domluvit. Zavolám si ministry ještě tento týden,“ dodal.

A ministry Miroslava Tomana i Richarda Brabce si ještě ten samý týden osobně předvolal.

Proč to dělá – a vychází mu to?

Když Babiš zrovna s nějakým občanem řeší určitý problém, rovnou zavolá tomu, kdo je za to zodpovědný. Tím ho zaváže, aby problém začal řešit. Už jsme na to zvyklí, shodují se lidé v klubu ANO.

Lidé v hnutí si takový Babišův přístup pochvalují. „Lidem tím dává najevo, že má o jejich problémy skutečný zájem. A i když to nemusí dělat, vždycky se tím telefonem dají věci do pohybu,“ říká jeden z jeho poslanců.

Podle řady politologů, komentátorů a opozičních politiků nesou však Babišovy postupy rysy zřejmého populismu.

„Populistě jsou ti, kteří rozdělují společnost do dvou skupin – skuteční lidé a zkorumpovaná elita. Tvrdí, že jen oni reprezentují vůli lidu. V Česku mezi ně patří SPD, ale také hnutí ANO. Ve světě jde například o řeckou stranu Syriza, o Mattea Salviniho v Itálii nebo Marine Le Penovou,“ vysvětlil jeden z nejvlivnějších politologů Evropy Cas Mudde.