Článek
Třináct ekologických organizací svolalo na pátek brzy ráno novináře na pražský Chodovec, kde sídlí holding Agrofert, firma ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše.
Greenpeace ČR, Limity jsme my nebo Klimatická koalice chtěli protestovat proti tomu, že premiér na zasedání Evropské rady váhá s podporou „uhlíkové neutrality“. Tedy ekologického cíle, podle kterého by v polovině století veškeré emise oxidu uhličitého v evropském bloku neutralizovala ekologická protiopatření.
Konkrétní podobu protestu aktivisté předem neoznámili. Akci však museli v pátek ráno narychlo rušit. Premiér totiž ve čtvrtek večer klimatický závazek za Česko podpořil.
„Ranní akce se nakonec ruší. Měla být namířená na výsledky jednání Evropské Rady, nicméně poté, co Andrej Babiš podpořil uhlíkovou neutralitu do roku 2050, jsme se rozhodli akci na poslední chvíli zrušit,“ řekl Seznamu Radek Kubala z občanského hnutí Limity jsme my.
K ambici dosáhnout během třiceti let uhlíkové neutrality se přihlásily všechny státy Unie, s výjimkou Polska. Český premiér si pochvaloval, že se mu podařilo do závěrů zasedání protlačit zmínku o jaderné energii.
„Teď je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme,“ prohlásil Babiš. Společné prohlášení lídrů EU ale neobsahuje slova o podpoře jádra, pouze formulaci, že některé členské země řadí tento zdroj do svých „energetických mixů“.
Babiš: Jádro je čisté
Český premiér před odletem do Bruselu hovořil o tom, že Evropská rada by měla uznat jádro jako „čistý“ energetický zdroj, a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se ale dostala obecná formulace. „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ zní pasáž prosazená Babišem.
Po zasedání unijních lídrů premiér uvedl, že takovéto znění mu stačí, ačkoli navrhoval i jiné varianty. „Jasně jsme řekli, že pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, tak to jádro tam musí být. To se povedlo,“ řekl novinářům. Dodal, že čelil silnému odporu dalších unijních lídrů a že byl „celý večer sám“.
Odlišný pohled na výrobu elektřiny z jádra vyjádřili zejména šéfové vlád Rakouska a Lucemburska, podle nichž by se jaderná energetika neměla podporovat z unijních fondů. Babiš ale odmítl, že by něco takového při aktuální debatě požadoval. „To nikdy nebylo na stole,“ řekl.
Zároveň vyzdvihl návrh Evropské komise vyčlenit přibližně 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč) na podporu transformace EU v bezuhlíkové společenství. Tuto část „Evropské zelené dohody“ představené ve středu šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou označil za „de facto“ dílo ČR a Polska. Fond je podle Babiše potřebný proto, že například pro Česko budou náklady na dosažení uhlíkové neutrality vyšší než u jiných států EU.
