Babiš sní o úřednickém městečku za miliardy. Ale až se dokončí, bude premiérovi 84 let

Andrej Babiš má nový sen a pracuje na tom, aby se mu splnil: do komplexu budov na okraji Prahy přesune 10 tisíc státních úředníků. Úřednické městečko v Letňanech sice vyjde na 10 miliard, ale zanedlouho, opakuje předseda vlády, se tahle obří investice vrátí – protože úředníci dnes často sedí v soukromých domech, za něž stát musí platit nájem.

Premiérova vize ovšem naráží na několik zásadních problémů, jak zjistil Seznam, když se ponořil do konkrétních čísel, jimiž premiér a jeho spolupracovníci dokládají výhodnost letňanského projektu.

Například: neexistuje žádná studie, že se tahle akce „kulový blesk“ skutečně vyplatí. Není navíc jisté, že vyjde opravdu na 10 miliard. A ani kdy bude úřednický komplex otevřený. Pokud se vůbec někdy dokončí, tak třeba až v době, kdy bude Babišovi přes 80 let.

„Ten projekt je velice detailně spočítán,“ říká přesto Babiš.

Když se novináři předminulý týden ptali na tiskové konferenci premiéra na výhodnost sestěhování úředníků do Letňan, Babiš sám sobě položil otázku a hned si na ni odpověděl: „Který investor je dneska schopný mít návratnost pět let? Myslím, že žádný.“

Financování desetimiliardové investice se má podle Babišových plánů skládat ze dvou částí. Zaprvé ho pokryje prodej nepotřebných budov, jež úředníci opustí. Prodej má vynést 7,5 miliardy. A zhruba dalších 900 milionů ročně stát ušetří za nájemné, které dnes platí, a za údržbu kancelářských domů rozesetých po různých částech Prahy, často energeticky dost náročných. Z toho pak premiér odvozuje pětiletou návratnost.

Všechna čísla Babišovi dodal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který se stará o státní nemovitosti.

Jenže když se Seznam ptal, jestli existuje nějaká ucelená, nezávislá studie návratnosti a ekonomické výhodnosti, zjistil, že všechny propočty vycházejí jen z interních závěrů samotných úředníků. ÚZSVM to zdůvodňuje tím, že pozemky v Letňanech dnes patří pražskému magistrátu, a dokud nebude jasná dohoda, že je město poskytne, nebude utrácet za externí posudky.

Seznam tedy chtěl alespoň ony interní dokumenty. Bez úspěchu. „Materiály se teprve budou vypracovávat a dopracovávat a v současnosti nemůžeme zveřejňovat rozpracované materiály,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Koncem ledna zasedala poprvé nově zřízená Rada vlády pro veřejné investování. Řešilo se například, že by všechny velké veřejné projekty nad 300 milionů měly projít expertizou. A řeč přišla i na úřednické městečko.

Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), se premiéra Babiše ptal, jestli si je stát v případě Letňan opravdu jistý, že 10 miliard nevyletí oknem. „Dozvěděl jsem se, že tomu nerozumím – a co prý jsem v životě postavil,“ vzpomíná Křeček, který se ve stavebnictví pohybuje celý profesní život.

„Než se do něčeho takového pustíte, musíte mít přece studii proveditelnosti. A ta evidentně neexistuje. Ale pan premiér tomu asi rozumí lépe,“ podotkl uštěpačně Křeček.

Podobná studie za víc než 20 milionů vznikla nedávno kvůli plavebnímu propojení Dunaje, Odry a Labe. Zabývala se vším od stavebních prací, hospodaření s vodou až přínos turistiky. Přestože se kanál nikdy v této podobě stavět nezačne (už jen kvůli nákladům přes 600 miliard), je na stole kompletní analýza s vyčíslením nákladů a dopadů. „Nad studií pak můžete debatovat, připomínkovat ji, kritizovat… Ale nic takového se tady neděje,“ diví se Křeček.

V případě Letňan náklady 10 miliard propočítali opět zaměstnanci majetkového úřadu podle oficiálních tabulek cen stavebních prací.

Do Letňan má zamířit kompletní Ministerstvo pro místní rozvoj, které dnes sídlí mimo jiné v historickém paláci na Staroměstském náměstí. Z Nosticova paláce na Malé Straně zase Ministerstvo kultury. „Nostický palác je historická kulturní památka, pan ministr sedí v ložnici nějakého šlechtice, a nevidím důvod, aby tam seděl,“ řekl Babiš.

Přesuny by se dotkly také ministerstev dopravy, práce nebo vnitra a jim podřízených úřadů. Dohromady 42 složek státu. Do nového areálu v Letňanech by se přesunulo už zmíněných 10 tisíc lidí, další dvě tisícovky do uvolněných domů v centru Prahy – ze sídel úřadů, kde je dnes stát v nájmu.

Nepotřebné budovy by stát po přestěhování prodal – tak vznikne ten rovněž už zmíněný výnos 7,5 miliardy. Opět jde o propočet zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a není veřejně přístupný. Analýzu tržních cen od externích odborníků si úřad zpracovat nenechal.

I majetkový úřad uznává, že výnos 7,5 miliardy nemusí být přesný. „Jeho výše se může v průběhu času samozřejmě měnit, tak jak se bude měnit vývoj cen na realitním trhu. Realitní trh je ovlivněn celou řadou faktorů,“ říká mluvčí Ležatka.

Nadto úřad ještě nemá finální seznam budov, které by jednou nabídl k odprodeji. Seznamu poskytl jen soupis deseti adres, jež by připadaly v úvahu. Ovšem s poznámkou, že jde jen o pracovní návrh.

Premiér Babiš říká, že historicky cenné domy v centru Prahy určitě zůstanou státu. „My z toho určitě uděláme nějakou galerii nebo muzeum,“ ujistil. Ondřej Závodský, bývalý Babišův náměstek na Ministerstvu financí, zodpovědný právě za státní majetek, tohle nechápe. „Přeci v galerii nebo muzeu se musí také topit a svítit. Takže kde je ta úspora?“ ptá se Závodský, který dnes pracuje jako právník Nadačního fondu proti korupci podnikatele Karla Janečka.

Ministerstvo kultury nyní nemá představu, jaké instituce by do těchto domů umístilo (a vlastně to ani nemůže vědět, když ještě není známý soupis uvolněných budov). „Vše je ve fázi zpracovávání finančních analýz a sběru potřebných dat,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Petra Hrušová.

Někdejší náměstek Závodský říká, že to byl on, kdo v roce 2014 přišel s návrhem, aby se část z 38 tisícovek státních úředníků přesunula za město. Tehdy se to mělo týkat výhradně Ministerstva financí, rozstrkaného po osmi budovách po městě.

„Dnes se z toho stal megalomanský plán, který se nemůže nikdy uskutečnit. A dokládá se čísly vycucanými z prstu,“ myslí si Závodský, který zmiňuje ještě jednu důležitou okolnost: v sousedství pozemků zvažovaných pro úřednický komplex sice ústí linka metra C, ale už před lety se podle Závodského ukázalo, že by jeden výstup z metra nestačil. Tedy bylo by nutné vybudovat ještě jeden, přibližně v ceně dvou miliard. Samozřejmě by to zvýšilo celý rozpočet.

Mluvčí majetkového úřadu Ležatka oponuje, že kapacita výstupu z metra je dostatečná.

Babiš počítá, že stavba městečka začne pět let poté, co stát získá od Prahy pozemky. Podle zkušeností exnáměstka Závodského takový proces trvá i dva roky. Pražští radní si nadto vymínili, že nechtějí v Letňanech mrtvou čtvrť, která se po pracovní době vylidní. Ale že v sousedství má vyrůst nemocnice a 1300 bytů. Teď o tom s Babišem budou jednat.

Jen výstavba městečka má trvat devět až deset let. Což už je dohromady od nynějška 17 let.

Majetkový úřad připouští, že pokud se bude muset měnit územní plán kvůli bytům a nemocnici, začátek výstavby se „výrazně prodlouží“. Kdyby změna územního plánu trvala tři roky, v době otevření městečka by předsedovi vlády a hnutí ANO bylo 84 let.