„Že vláda pouští k registraci na očkování mladší ročníky, je čirý populismus“

Zatímco premiér Babiš hovoří o otevírání dalších registrací, někteří praktičtí lékaři si nadále stěžují, že nemají dostatek vakcín pro rizikové skupiny. Čí je to chyba?

Hostem Ptám se já byl místopředseda sdružení Mladí praktici Vojtěch Mucha.

Lidé ve věku 50 až 54 let se budou moci registrovat k očkování proti covidu-19 už od středy. Občané od šestnácti let snad od června, uvedl o víkendu premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném videu na sociálních sítích.

V Česku se začalo očkovat koncem loňského prosince. Nejdříve přišli na řadu klienti domovů pro seniory a zdravotníci, postupně se přidávali i senioři nebo učitelé. V současné době je registrace k očkování otevřená pro všechny starší 55 let, přednost mají také mladší pacienti s vybranými nemocemi. A od středy se k nim přidají další ročníky.

Vše přichází v době, kdy praktici upozorňují na to, že dostávají mnohonásobně méně vakcín než očkovací centra. A starší, ohroženější skupiny, které volí očkování právě u svých lékařů, tak stále čekají na své vakcíny, o které budou moci nově žádat další tisíce zájemců.

Ačkoliv jsou praktici připraveni očkovat až 50 tisíc dávek denně, jsou asi na pětině svých kapacit. Podle Muchy je přitom očkování v ordinacích praktiků nejen efektivnější, ale i levnější způsob, jak proočkovat populaci v porovnání s nákladným budováním a provozem očkovacích center. „Ještě minulý týden bylo asi 500 ordinací praktických lékařů, které nedostaly ani jednu vakcínu. Jsou obrovské rozdíly mezi tím, že některé ordinace přeci jen už něco očkují. Některé ordinace nic. Neustále snižovat ten věk, kdo se může registrovat, vnímám v tuhle chvíli jako populismus,“ dodal s tím, že v očkování panuje chaos.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger se ale v pondělí vyjádřil, že situaci nechápe. Není podle něj jasné, proč nejstarších občanů čekajících na vakcínu u praktických lékařů neubývá. Krajští koordinátoři by podle něj měli lékaře obvolat a jejich seznamy prověřit. A dokonce tvrdí, že někteří lékaři dávají přednost mladším věkovým skupinám namísto těch nejstarších skupin.

„Těch důvodů je několik. Jednak nerovnoměrná distribuce vakcín –⁠ je chaotická a nepřehledná. Pak očkujeme mladší pacienty, kteří mají nějaké závažné choroby a nemohou se dostat do očkovacího centra,“ říká Mucha. Podle něj centrální distributor ještě nedávno mohl praktikům dodat jen balení po 100 kusech. A ti praktici, kteří neměli tolik rizikových pacientů, tak na vakcínu vůbec nedosáhli. Proto praktikům sdružení doporučovalo, aby se se svými kraji dohodli na alternativní distribuci.

Podle Muchy je problémem i to, že se praktici do centrálního očkovacího systému registrovali v únoru, mezitím se situace změnila. Až nyní někteří lidé dostávají vakcínu, jiní naopak odmítají vakcínu AstraZeneca, další se registrovali v očkovacích centrech, nebo se rozhodli, že se očkovat nebudou. „My objednáme vakcíny a pacienti najednou už nechtějí. Takže je musíme doplňovat z těch nižších ročníků.“

Registr je navíc podle něj nedokonalý. „Je tam plno pacientů, které máme v systému, ale oni byli mezitím naočkováni v (očkovacím) centru. Ale tam to pořád vypadá, že jsme je nenaočkovali my. Tudíž jakoby neustále čekají. Takže je tam několik chyb.“ Podle Muchy by měly k praktikům jít i jiné vakcíny než jen AstraZeneca. A měl by se pro praktiky zjednodušit i systém objednávání vakcín. „Když se (vakcína Pfizer) rozmrazí, tak může být ještě pět dní skladována v běžných podmínkách,“ řekl Mucha. Podle něj se tak od počátku mohla dostat k praktikům, jen k tomu chyběla vůle.

Kdo za nevyváženost dodávek vakcín může? A neměli by praktici posílat své pacienty raději do očkovacích center?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci, nebo si ho pusťte ve videu: