Babiš sliboval odměny pro první linii. Ale jisté peníze mají jen vybraní

Začátkem dubna to premiér Andrej Babiš v novinovém rozhovoru formuloval jasně.

„Za velice důležité považuji okamžitě navrhnout odměny pro zdravotníky, kteří jsou v první linii a samozřejmě i v domovech seniorů a sociálních službách. Mělo by jít zejména o odběrové týmy, záchranku, infekční oddělení, ARO, laboratoře a ostatní zdravotníky pečující o covidové pacienty a hygieniky,“ prohlásil pro deník Právo.

S tím, že by peníze měly jít od zdravotních pojišťoven.

Příslib mimořádných odměn zdravotníky potěšil - právě pro personál v nemocnicích, na záchranných službách či v domovech sociální péče znamenala koronavirová pandemie zvýšenou pracovní i psychickou zátěž.

Zpočátku se s ní navíc lidé museli vyrovnávat bez potřebných ochranných pomůcek. Část pracovníků se v práci také nakazila.

Premiérova slova o ocenění pro zdravotníky se nicméně zatím v realitě projevila jinak, než jak to vypadalo počátkem dubna: všichni z první linie odměnu za mimořádné nasazení jistou nemají.

Předseda vlády zmínil jako zdroj financí pojišťovny. Ty se ale staví k věci zdrženlivě, protože z jejich kompetencí povinnost vyplácení mezd ani mimořádných finančních odměn personálu nevyplývá. O těchto penězích totiž zpravidla rozhoduje každé zdravotnické zařízení zvlášť.

„V současné době VZP spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví na nastavení úhradových mechanismů řešících stávající mimořádnou situaci. Prostředky na mimořádné odměny zdravotníků by podle našeho názoru měly být součástí celkové úhrady za péči,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.

Ministerstvo zdravotnictví už k odměňování zdravotníků, díky nimž se v terénu situaci okolo koronaviru podařilo zvládnout, vyzvalo. Pokyn se ale týká pouze přímo řízených nemocnic, tedy především fakultních. Na hodinu by podle míry náročnosti a podstoupeného rizika měli tamní zdravotníci navíc dostat 100 až 500 korun. Zvláštní prémie potom podle ministerstva náleží členům týmů, které odebírají biologický materiál možných nakažených pacientů, a to ve výši 1500 korun na hodinu takové práce.

Například Nemocnice na Bulovce, která patří co do počtu odběrů a hospitalizací kvůli covid-19 mezi nejvytíženější, odměnila ještě před nařízením ministerstva 332 zdravotníků. „Absolutní vícenáklady spojené s vyplácením mimořádných odměn, v případě dodržení doporučené výše ministerstva, by v našem případě byly pravděpodobně jedny z nejvyšších ze všech nemocnic v ČR a dosáhly by tak desítek milionů korun,“ uvedl ředitel Jan Kvaček. Nemocnice proto podle něj jedná s ministerstvem o provozní dotaci, které mají mimořádné náklady pokrýt.

Podle typu pracovišť a činností lidé dostali odměny i ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). Podle mluvčí Marie Heřmánkové je VFN zatím vyplácí z vlastních zdrojů. „Žádné mimořádné finance jsme od ministerstva neobdrželi. Výše odměn byla stanovena tak, abychom byli v současnosti schopni tyto odměny pokrýt z rozpočtu nemocnice,“ uvedla.

Zaměstnanci zařízení, která pod ministerstvo nespadají, ale peníze slibované premiérem Babišem jisté nemají.

„Zatím žádné informace o odměnách nemáme. Vnímáme, že je to u nás pouze ve fázi spekulací, zda lidé dostanou něco vyplaceno alespoň za duben. Ale zároveň víme, že ve vedlejších nemocnicích už odměny dostávají. A to i zaměstnanci, kteří nepracují v přímo rizikových pracovištích. Sami už jsme dost skeptičtí k tomu, co říká pan premiér nebo pan ministr,“ uvedla pro Seznam Zprávy Martina Netrvalová, všeobecná sestra v táborské nemocnici.

Jinde peníze navíc sice dostali, o jiné ale přišli. „Zaměstnanci, kteří šli dělat výtěry, odměnu dostali. Ti, kterým se tak změnil směnný provoz a nedělali noční, ale zároveň nedostali směnný příplatek. Takže reálně zůstali na svém,“ popsala Martina Hvozdenská, zdravotní sestra ze zlínské nemocnice.

Situaci chce nyní přímo s premiérem řešit předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

„Chceme, aby odměny dostali nejenom pracovníci, kteří pracují přímo na covid-19 jednotkách, ale i ti, kteří pracují na příjmových ambulancích a ostatních odděleních. Část zdravotníků nakažených v zaměstnání na covid-19 jednotkách nepracovala. Jsou to i lidé z LDN nebo geriatrických oddělení,“ uvedla odborová předsedkyně.

Podle odborů by měly být příplatky odstupňované podle míry rizika a nemají je dostat jen někteří. Na zajištění mimořádných odměn za práci v sociální péči už se odbory domluvily s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). V nemocnicích je podle nich ale systém zatím nastavený nespravedlivě.

„Navrhli jsme vše realizovat formou mimořádného opatření. Peníze na odměny by šly formou dotačního řízení - stejně jako před pár lety zvláštní příplatky pro sestry na nočních směnách,“ popsala Dagmar Žitníková.

O zvláštní příplatky žádá ministra Adama Vojtěcha (za ANO) i Asociace českých a moravských nemocnic.

Na nesrovnalosti v odměnách pro zaměstnance nemocnic v posledních dnech upozornil jeden konkrétní případ Nemocnice Na Homolce.

V úterý se na sociálních sítích objevila část interního sdělení ředitele nemocnice Petra Poloučka, ve kterém se píše, že „vedení nemocnice rozhodlo o snížení objemu finančních prostředků určených na výplatu pravidelných mimořádných odměn za měsíc duben 2020.“ Krok zdůvodnil útlumem produkce a výkonů v nemocnici.

Mluvčí zařízení Martina Dostálová následně vyjádření korigovala s tím, že jde o nepochopení celkového sdělení.

„Na odměnách jsme vyplatili o tři miliony více než obvykle, a to i přesto, že produkce nemocnice klesla na úplné minimum. Celkový objem vyplacených finančních prostředků určených na mimořádné odměny zaměstnancům za měsíc duben 2020 očekáváme oproti minulým měsícům naopak vyšší, přibližně 11 milionů korun,“ uvedla mluvčí s tím, že se snížil pouze jeden z koeficientů odměnového systému.

„Hned, jak se tahle zpráva včera objevila, hovořil jsem s ředitelem Homolky. Ujistil mě, že se jedná o nedorozumění. Nemocnice vyplatí na odměnách o tři miliony víc,“ komentoval následně záležitost ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Podle Dagmar Žitníkové nyní mohou nemocnice s odměnami zacházet různě i podle toho, jak zorganizovaly své pracovní týmy a podle jakého klíče se mezi ně rozhodnou peníze navíc rozdělit. Ačkoliv mohli lidé pečovat o méně pacientů, stále pro ně ale platilo zvýšené riziko ohrožení covid-19. Rozdíl v přístupu k pracovníkům fakultních nemocnic a ostatních zařízení ale zdravotníci vnímají jako křivdu.

„Každá nemocnice si může odměňování udělat podle sebe a pracovat s částkou od 100 do 500 korun na hodinu. Navíc jen ve fakultních nemocnicích. Tohle zdravotníci vnímají špatně,“ uzavírá.

Situaci všech nemocnic by nově mělo zlepšit především zvýšení plateb za státní pojištěnce, které má do zdravotnictví letos a v příštím roce dodat dalších zhruba 70 miliard korun.

Podle mluvčí Gabriely Štěpanyové navíc ministerstvo plánuje do dvou týdnů vládě předložit novelu zákona, která upraví úhradovou vyhlášku s cílem reagovat na výpadek běžné péče za koronavirové krize. Ta by mimo jiné měla umožnit bonifikaci nemocnic, které se starají o pacienty s covid-19.

„Dále funguje provozní financování nemocnic v průběhu mimořádných opatření z důvodu pandemie COVID-19, které je zajištěno zachováním výše záloh i při výpadku a nevykázání části produkce u poskytovatelů zdravotních služeb. Za březen se jedná o výpadek produkce okolo 50 %, nicméně zálohy jsou vypláceny pořád ve 100 %,“ reagovala mluvčí na dotaz redakce.