Článek
Až skončí vládě prázdniny, sejde se premiér Andrej Babiš s prezidentem k projednání ožehavé personálie. Vláda se totiž v pondělí rozhodla navrhnout odvolání šéfa jednoho z nejdůležitějších úřadů v republice.
Konec předsedy mocného Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který posvěcuje nejen veřejné soutěže, ale také stamilionové obchody, však nebude snadné prosadit. (Mimochodem: bylo by to historicky poprvé, co by byl šéf ÚOHS takto sesazen.)
Petra Rafaje však za jedenáct let v úřadu drží vlivní zastánci. Jedním z nich je právě prezident Zeman a ten podle zákona o obsazení postu rozhoduje.
Na složitosti úkolu pro Babiše nic nemění fakt, že události posledního roku si o Rafajovo odvolání více než říkají. Jméno předsedy, kterého v roce 2009 prosadil po politické dohodě s ODS do čela antimonopolního úřadu Jiří Paroubek a jeho ČSSD, se totiž už rok a půl probírá v obřím korupčním skandálu Stoka. A v dalším skandálu kolem rozdělování sportovních dotací se zase obnažily Rafajovy výlety za fotbalem, které platil hlavní obžalovaný kauzy Miroslav Pelta.
Seznam Zprávy však u zdrojů blízkých vládě a mezi vlivnými pražskými právníky zjistily, že už existují scénáře, jak Rafajův konec zařídit. A v zákulisí se už také mluví o jménech, která by dosud nedotknutelného předsedu mohla v čele úřadu sídlícího v Brně vystřídat.
Zeman odmítne
Petr Rafaj je dlouhodobě považován za chráněnce prezidenta i vlivných lobbistů blízkých Hradu a poradci Martinu Nejedlému.
Miloš Zeman je známý tím, že si nenechá nic diktovat - tím spíš, měl-li by konat na apel protikorupčních organizací. Právě ty (a Ústecký kraj) vyvinuly v minulém týdnu největší tlak na Rafajovo odvolání.
„Byl jsem vyzván protikorupční radou a dostal jsem dopis z Ústí nad Labem, takže ano, jdeme tam s tímto návrhem,“ odpověděl také v pondělí Andrej Babiš na dotaz, zda prezidentovi Rafajovo odvolání navrhne.
O Zemanově vztahu k Rafajovi svědčí mimo jiné prezidentův výrok z března 2019, kdy vypukla zatýkáním v Brně aféra kolem kauzy Stoka a objevily se policejní odposlechy ze schůzek předsedy ÚOHS a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, na nichž se domlouvalo rozhodování antimonopolního úřadu ve věci mýtného tendru.
Prezident republiky řekl, že Rafaje odvolá „jedině na základě pravomocného soudního rozhodnutí“. A na tom se nic nezměnilo ani tehdy, když se v průběhu vyšetřování objevila zjištění, jak má Rafaj blízko k hlavní postavě Stoky Jiřímu Švachulovi, jemuž nyní reálně hrozí za korupci při veřejných zakázkách (na něž mimochodem ÚOHS dohlíží) 15 let vězení.
Do karet přitom Rafajovi a prezidentovi hraje skutečnost, že za Rafajem se sice v policejních spisech vine výrazná stopa, avšak formálně není ani trestně stíhaný.
Když Seznam Zprávy před několika dny zjišťovaly, jakou má Rafaj nyní politickou podporu, z reakce prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka nevyplývalo, že by se prezident vůči Rafajovi chystal rázně zakročit. „Pan prezident má dovolenou, proto odkazuji na předchozí vyjádření,“ uvedl pouze Ovčáček.
Zmíněné případy však oslabují důvěryhodnost Rafaje v čele vlivného úřadu, což znervózňuje nejen politiky (vládní i opoziční), ale i vlivné podnikatele a zákulisní hráče. Ti mohou mít obavu, že novináři a případně i policisté se mohou začít „štrachat“ ve věcech, u kterých by byli raději, kdyby zůstaly nepovšimnuty.
Operace Brom
Seznam Zprávy už tak narazily i na scénář, který hovoří velmi konkrétně o Rafajovu nástupci.
Tři na sobě nezávislé zdroje uvedly jméno Hynka Broma, současného 1. místopředsedy ÚOHS. Bývalý komunální politik plzeňské ODS působí ve vedení úřadu od roku 2009, a je tedy Rafajovým souputníkem.
Bromovo jméno by podle zdrojů redakce nevadilo koaliční ČSSD. V byznysovém zákulisí se prý zase Brom nepříčí představám miliardáře a vlastníka energetické skupiny EPH Daniela Křetínského. A bránit by se v případě Broma nemusel podle informací Seznam Zpráv ani Pražský hrad.
Za normálních okolností by Rafajovi mandát vypršel už za rok, v současnosti se navíc připravuje novela, která by upravila řízení ÚOHS a omezila pravomoce jeho předsedy - nově by měl úřad rozhodovat kolektivně.
Brom by tedy z pozice 1. místopředsedy mohl být například jen dočasně pověřen řízením ÚOHS. Nešlo by o novinku, v roce 2009 byl jako 1. místopředseda pověřen řízením instituce právník Robert Neruda. Stalo se tak dočasně po odchodu tehdejšího předsedy Martina Peciny do funkce ministra vnitra úřednické vlády Jana Fischera. A ještě v témže roce se pak řízení úřadu chopil Petr Rafaj.
Babišův tah
Výše uvedená varianta však může - a dost podstatně - podle zákulisních zdrojů narazit u premiéra Andreje Babiše (ANO).
Důvodem je, že Brom je v jeho očích představitelem „plzeňské vlivové skupiny“, kterou Babiš nechová v oblibě. „To už by spíše tlačil na výběrové řízení,“ řekl Seznam Zprávám zdroj blízký vedení Úřadu vlády.
Pak by záleželo, zda by z výběru vzešel dostatečně kompromisní kandidát, který by byl přijatelný pro všechny strany - ANO, ČSSD i Hrad. Kdyby ne, je ve hře setrvání Rafaje ve funkci.
Nevylučuje se ani možnost, že by Babiš k celé věci přistoupil politicky (a pragmaticky) a nechal u ČSSD a Hradu projít jméno Hynka Broma. Ve vedení působil současně s Rafajem, tudíž si lze představit, že kritika ze strany protikorupčních organizací by nepolevila ani po odchodu Rafaje a nástupu Broma. Tím by Babiš mohl dát od případných dalších kauz ÚOHS ruce pryč a zbavit se v tomto směru politické odpovědnosti.
Babiš s Hamáčkem půjdou za Zemanem po skončení vládních prázdnin. Do té doby mají všechny zúčastněné strany čas na vyjednávání. Ve hře je vliv na chod jednoho z nejmocnějších tuzemských úřadů rozhodujícího o veřejných zakázkách a miliardových sporech.
