Článek
Už podruhé za sebou se premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném nedělním komentáři na Facebooku ostře vymezil proti výtkám, že snížení DPH na točené pivo způsobí zmatky a nepomáhá nejmenším restauracím. Hospodští se podle něj ve skutečnosti „těší“ na 1. května, kdy začne platit sazba daně 10 procent namísto nynějších 21 procent.
V argumentaci si však Babiš prokazatelně přizpůsobuje fakty svým závěrům. Seznam Zprávy přinášejí výčet těchto nepravd a manipulativních tvrzení a doplňují je komentáři, které uvádějí věci na pravou míru.
Čau lidi, tohle byla teda dovolená za všechny prachy. Fakt peklo. Mobil neustále bzučel a než jsem sjel kopec, naskákaly...
Zveřejnil(a) Andrej Babiš dne Neděle 16. února 2020
DPH u točeného piva se nesnižuje poprvé
Babiš: „Ti, kdo to nejvíc kritizují, jsou vybraná média a komentátoři, kteří dobře pochopili, že jsme prosadili neuvěřitelnou věc. Snížení daně na čepované pivo. Ano, poprvé od vzniku našeho samostatného státu.“
Ve skutečnosti se však od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, snižovala DPH u točeného piva už dvakrát. Tehdy spadalo točené pivo stejně jako nyní do základní, tedy vyšší daňové sazby. V lednu 1995 klesla tato sazba z 23 na 22 procent a od května 2004 se snížila na 19 procent. Později daň stoupla na současných 21 procent.
Nyní je situace podobná. Nemění se sice sazba jako celek, ale do nejnižší desetiprocentní sazby DPH se převádí pitná voda a kromě točeného piva také stravování, kadeřnictví, úprava a rozvod vody a další služby.
Z nižší daňové sazby nebudou těžit hospody, které nevaří
Babiš: „Snížení DPH na točené pivo je naplnění mého slibu z ledna 2016 jako kompenzace hospodám, které nemají jídlo a nemůžou profitovat ze slevy DPH na jídlo.“
Malé hospody, které mají většinu tržeb z čepovaného piva a dalšího pití, mnohdy vůbec nejsou plátci DPH a nemohou tak ani profitovat ze snížení této daně.
Seznam Zprávy již minulý týden ukázaly aktuální statistiky, z nichž vyplývá, že většina restauračních zařízení DPH neplatí. Podle údajů Finanční správy bylo ke konci ledna v příslušné statistické kategorii (stravování a pohostinství) zhruba 20 tisíc plátců DPH. Celkový počet provozoven přihlášených do systému elektronických tržeb (EET) byl však více než dvojnásobný, přes 43 tisíc.
Ještě vyšší čísla pak udává Český statistický úřad. Podle metodiky, která zahrnuje údaje od Finanční správy i České správy sociálního zabezpečení, jež eviduje plátce sociálního pojištění, by počet aktivních ekonomických subjektů v tomto oboru ke konci roku 2018 dokonce překročil hranici 54 tisíc.
Na vsi pivo nestojí 40 korun
Babiš: „Poslal jsem kolegy, ať si jdou sednout po pracovní době na pivo. V Praze, Brně a Ostravě. Ať projdou hospody od těch úplně malinkých až po luxusní hotelové restaurace v centru.“
Jenže příklady cen z restaurací ve velkých městech, které premiér dále uvedl, jsou nesrovnatelné s hospodami na vesnicích. Babišovi „zvědové“ nahlásili nejlevnější cenu za půllitr 33 korun. V pěti ze sedmi případů stálo pivo nad 40 korun, jednou dokonce 69 korun.
Na venkově však stojí pivo v hospodách mnohem méně, jako hlavní pivo se obvykle točí desítka za méně než 30 korun.
Malé hospody jen zřídka vytočí tolik, aby platily DPH
Babiš: „Vědí vůbec novináři z centra Prahy, jak málo byste museli vytočit piv, aby se vás DPH netýkalo? Protože i když nevaříte a pivo prodáváte za normální českou cenu a k tomu sem tam ještě udáte hermelín nebo utopence, tak vám stačí těch piv vytočit 70–80 denně, abyste udělali obrat milion za rok a tím pádem byli plátci DPH.“
Premiérovy počty vycházejí z ceny kolem 40 korun za půllitr, navíc při každodenním provozu (40 Kč krát 70 piv krát 365 dnů v roce dá dohromady zhruba jeden milion korun). Na vesnicích je ale pivo nejen levnější, tamní hospody navíc nemívají otevřeno každý den (přinejmenším bývá zavřeno v pondělí, nezřídka se otevírá jen na pátek, sobotu a neděli). Otevírací doba často také začíná až později odpoledne. Malé podniky tak obratu nad jeden milion korun dosáhnou jen stěží.
I nejmenší hospůdky jsou podnikání
Babiš: „Jasně, já vím, že někdo si třeba přestaví garáž ve svém baráku a po práci ji otevře pro pár kámošů, aby u něj vypili pár piv. Takovému člověku samozřejmě také fandím. Ale nedá se přece říct, že je to vážně míněný byznys. Ať v tom pokračuje. Ať si přivydělá. My podporujeme skutečné živnostníky.“
Tím Babiš nepřímo přiznává, že DPH nemíří na nejmenší vesnické výčepy. Drobní podnikatelé však nejsou méněcenní, zvlášť když jde o poslední místa na vesnici, kde se lidé scházejí. Provozovatelé malých hospod možná utrží málo, ale nic jim nebrání, aby měli také jiné příjmy.
Malé hospody nemají své lobbisty
Babiš: „Asociace hotelů a restaurací nám za snížení DPH na stravovací služby a točené pivo udělila oficiální pochvalu.“
Na zmíněnou asociaci Babiš odkazuje pravidelně. Jde však o sdružení, které v první řadě zastupuje zájmy hotelů, až ve druhém sledu restaurací, a to především velkých. Jak hotely, tak velké restaurace podporují nižší DPH zcela logicky. Nyní si počítají k prodejním cenám DPH 21 procent, od května se jim sazba sníží na 10 procent a budou si tak moci polepšit na maržích.
Podobně Babiš na svoji podporu na Facebooku uvádí také rozhovor s šéfem Českomoravského svazu minipivovarů. Malé pivovary ale nezastupují malé hospody. Pokud samy prodávají točené pivo, je pro ně nižší DPH stejně výhodná jako pro hotely a větší restaurace.
