Babiš se drží unijní koalice, která EU kritizuje a objednává Sputnik V

V předvelikonočním jednání o deseti milionech vakcín, které EU získala navíc od firmy Pfizer/BioNTech, se vytvořila zřetelná „koalice“ tří členských států – Rakouska, Slovinska a České republiky. Do tohoto uskupení se poté prakticky přidalo i Maďarsko.

Politická strategie jednotlivých lídrů této aliance se nápadně podobá. Společnými jmenovateli jsou problémy v domácí politice, snaha získat ruskou vakcínu Sputnik V a také ostrá slova směřovaná k Bruselu.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz, český premiér Andrej Babiš, slovinský premiér Janez Janša a maďarský premiér Viktor Orbán si dlouhodobě drží pozici kritiků EU. „Je ale třeba si uvědomit, že všechny tyto země, respektive všechny členské státy, mají u všech unijních jednání svoje zástupce,“ zdůrazňuje Vendula Karásková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Vraťme se ale o několik týdnů nazpátek.

Je konec února a rakouský kancléř Sebastian Kurz si telefonuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovoří o možných dodávkách ruské vakcíny Sputnik V. Její výrobce přitom nepatří mezi ty společnosti, se kterými Evropská komise uzavřela smlouvu. Vakcína tedy a priori ani neprošla schvalovacím procesem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Přestože rakouská pozice je v tomto ohledu podobná, jako je ta česká – tedy že bez schválení EMA tamní vlády Sputnikem V očkovat nechtějí – kancléř Kurz na konci března opakuje svůj záměr ruské vakcíny objednat, aniž by schvalovací podmínku zmínil.

„Máme před sebou pár finálních metrů a Sputnik objednáme pravděpodobně příští týden,“ říká Kurz ve středu 31. března. Mluví o milionové dodávce ruské očkovací látky, která by v několika dodávkách měla do země dorazit do konce června.

Ve stejný den, tedy poslední březnovou středu, se však na „bruselské frontě“ řeší také dodávky vakcíny, tentokrát celounijní rozdělení 10 milionů dávek americké firmy Pfizer/BioNTech. Jde o vakcíny „navíc“, které mají pomoci „zalepit mezery“ způsobené problémy s dodávkami britsko-švédské firmy AstraZeneca.

Po tvrdých neshodách na summitu lídrů EU o konkrétním rozdělení vakcín jednají v Bruselu zástupci všech členských států na úrovni velvyslanců. Rakouský tým však drží jasnou taktiku – nesouhlasit s návrhem portugalského předsednictví, protože ho považuje za nespravedlivý, poněvadž se vakcíny nedistribuují podle kritéria počtu obyvatel, ale podle toho, jak si jednotlivé členské státy vakcíny nakoupily.

Právě na argumentu „nespravedlnosti“ se již dříve shodl Kurz s českým premiérem Babišem, a v průběhu jednání tak Česko stojí na straně Rakouska.

Problém nastává ve chvíli, kdy Česká republika podle daných kritérií splňuje kategorii zemí, které potřebují „solidární“ dávky navíc, neboť je v nich pandemická a očkovací situace dramatičtější než v ostatních zemích EU. 23 zemí Unie se shoduje na tom, že Česká republika má nárok na vakcíny navíc. Premiér Babiš ale rozhoduje, že se za každou cenu držíme rakouské taktiky. A k tandemu se také přidává Slovinsko.

„Jenže Janša i Kurz na tom na rozdíl od nás vydělali,“ komentuje výsledek jednání Vendula Karásková z AMO. Naráží na fakt, že Češi nakonec ze solidární dávky nedostali nic, a zbylé vakcíny se tedy rozdělily strategií pro rata, tedy podle počtu obyvatel.

Rakousko, Slovinsko a nakonec i Maďarsko však udělaly podle nich solidární krok s Českem a po vyjednávacím debaklu poskytly dávky vakcín „ze svého“. „Chtěli ukázat, že ta ‚zlá EU‘ vám nedala vakcíny navíc, tak my vás podpoříme,“ čte situaci Vendula Karásková.

Slovinská vláda ve svém tiskovém prohlášení zmiňuje Českou republiku, přiznává, že jednání vyústilo v její neprospěch, a zdůvodňuje, proč se rozhodlo poslat vakcíny ze svých zásob: „Je politováníhodné, že byla České republice odepřena solidarita od zemí, které nenakoupily tolik vakcín firmy AstraZeneca.“ A to přesto, že ve chvíli, kdy se solidarita na evropské úrovni začala zpochybňovat, Česká republika byla na dodávkách od AstraZenecy vůbec nejméně závislou zemí.

Rakousko, Slovinsko i Maďarsko patří v pomyslném očkovacím žebříčku mezi ty rychlejší a úspěšnější členské státy EU. Rakousko se blíží ke dvaceti naočkovaným na 100 obyvatel, Slovinsko je těsně za ním. Maďarsko je v očkování po Maltě vůbec nejrychlejším členským státem EU.

Podle zdrojů Seznam Zpráv z diplomatických kruhů český premiér Babiš podporuje Sebastiana Kurze v jeho roli hlasitého lídra především proto, aby se připojil k jakési opozici vůči Německu, Francii a dalším silným zemím EU. To potvrzuje i analytička AMO.

Otázkou však zůstává, jakou roli v celé strategii hraje snaha získat ruskou vakcínu Sputnik V. „Kurz dlouhodobě připravuje rakouské veřejné mínění na Sputnik V,“ myslí si analytička Karásková. Argumentuje na příkladu nedávného průzkumu společnosti Research Affairs, která uvádí, že 57 procent Rakušanů si dovede představit, že dostane očkování vakcínou Sputnik V.

V České republice je to podle údajů ze začátku března asi 11 procent lidí, kteří by si vybrali ruskou vakcínu. Ale i na domácí půdě během posledních dnů a hodin došlo k politickému zemětřesení v podobě výměny ministra zdravotnictví. Podle českých komentátorů jde právě o taktický krok k hladšímu přístupu k ruské vakcíně Sputnik V. Exministr zdravotnictví Jan Blatný totiž vakcínu Sputnik V do Česka bez schválení nechtěl. S tím nesouhlasil prezident Miloš Zeman.

Je třeba ale upozornit na to, že český premiér ve středu opět zdůraznil, že se očkovat Sputnikem V v Česku nebude, dokud látku neschválí EMA. Oficiální schvalovací proces ještě ale EMA nezahájila. Rusko zatím teprve schraňuje všechny potřebné materiály, aby vůbec o schválení mohlo zažádat. Podle Venduly Karáskové může proces trvat týdny až měsíce.

Na evropské úrovni se ale ruská vakcína Sputnik V řeší na několika souběžných frontách. Ve středu bavorský premiér Markus Söder oznámil, že se Bavorsko dohodlo s Ruskem na výrobě vakcín ve městě Illertissen. O dohodě již dříve mluvila německá kancléřka Angela Merkelová. Podmínkou je ale opět to, že EMA dá Sputniku zelenou. S ruským prezidentem Putinem jednal i francouzský prezident Emmanuel Macron, který se dočkal ostré kritiky ministra zahraničí Le Driana.

Jediné země Evropské unie, které opravdu objednaly dodávky ruské vakcíny Sputnik V, jsou zatím Slovensko a Maďarsko. Druhá zmiňovaná země je ale jediná, která látkou opravdu očkuje. A to již od poloviny února.

Maďarsko tedy do svého vakcínového portfolia zařadilo i čínskou vakcínu od firmy Sinopharm, která rovněž nemá evropské schvalovací razítko. Podle zahraničních analytiků jde ale i Orbánovi především o to, „ukázat vysoký počet očkovaných“ Evropské unii a také domácímu publiku před parlamentními volbami.

Podobný krok chtěl udělat také slovenský expremiér Igor Matovič, který nákupem vakcíny Sputnik V vyostřil koaliční krizi natolik, že musel z premiérského křesla odejít. Přestože koalice vydržela, nákup ruské vakcíny pokračuje další kauzou. Slovenský Denník N přišel s informací, že dovezená vakcína se obsahem neshoduje s vakcínou, kterou hodnotil uznávaný vědecký časopis The Lancet.