Článek
Češi by si od ledna mohli přilepšit. Poslanci budou rozhodovat o zrušení superhrubé mzdy, což by mělo do peněženek zaměstnanců přinést navíc stovky až tisíce korun měsíčně.
Ve Sněmovně proti sobě nečekaně stojí dva návrhy koaličních partnerů a každý bude mít výrazně jiný dopad jak na příjmy zaměstnanců, tak na stav veřejných financí.
Zatímco poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá s velmi štědrou variantou, kdy by daň klesla z reálných 20,1 procenta na 15 procent, alternativní varianta jeho koaličního kolegy vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) navrhuje snížení daně pouze na 19 procent a zvýšení slevy na poplatníka o 200 korun měsíčně. Obě varianty pak počítají s 23procentní daní pro lidi s nadprůměrnými příjmy. Ve výsledku si ale i ti přijdou na víc než v současnosti.
Babišova varianta by Čechovi s průměrnou mzdou 34 tisíc korun přinesla v současnosti navíc 1 700 korun, ale veřejné finance by v době nevídaného schodku a rozsáhlé pandemické krize přišly odhadem o 70 až 90 miliard korun.
Hamáčkova varianta by při průměrné mzdě přinesla něco přes 500 korun, státní rozpočet by to stálo kolem 25 miliard. Babiš ale podle svých slov počítá se změnou pouze na dva roky, čímž si získal předběžný souhlas prezidenta Miloše Zemana, který jeho štědrý návrh zprvu kritizoval.
Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda s výrazným schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá. Národní rozpočtová rada Babišův návrh v úterý odmítla a nedoporučila, aby ho Sněmovna přijala. Návrh podle ní porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu.
Superhrubou mzdu, která slouží jako základ pro výpočet daně z příjmů, zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS) s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) v roce 2008, jejím cílem bylo mimo jiné ukázat zaměstnancům celkovou částku, kterou za ně zaměstnavatel odvádí státu. V podstatě to znamená, že 15procentní daň z příjmů se nepočítá z hrubé mzdy zaměstnance, ale připočítávají se k ní i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel. Daň to tak reálně zvýšilo z 15 procent na 20,1 procenta.
Pokud by se 15procentní daň počítala jen z hrubé mzdy, objevila by se v rozpočtu díra v řádu desítek miliard korun, kterou bude muset vyřešit i současná vláda - pokud Babišův návrh projde.
Dlouhé loučení se superhrubou mzdou
Pravicová vláda Petra Nečase (ODS) v roce 2012 odsouhlasila zrušení superhrubé mzdy s platností od roku 2015. K tomu ale nikdy nedošlo. Paradoxně zrušení superhrubé mzdy zarazila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) s ministrem financí Andrejem Babišem.
Současná menšinová koalice ANO a ČSSD, kterou tehdejší ministr financí Babiš vede, si zrušení superhrubé mzdy předsevzala a současný Babišův návrh je v podstatě totožný z dřívějším návrhem opoziční ODS, který Babiš tvrdě odmítal.
SZ Byznys přináší kalkulačku, která porovnává jednotlivé varianty. Spočítejte si, kolik vám zrušení superhrubé mzdy přinese. Výpočty jsou pouze orientační a demonstrují situaci, při níž by zrušení superhrubé mzdy platilo už v současnosti.
