Babiš Polákům vetoval Cichanouskou. Nic se nemění, ujišťuje Petříček

Ve východopolském Lublinu se v pátek sešli premiéři Visegrádské skupiny. Schůzku předem poznamenala iniciativa Poláků, kteří do Lublinu pozvali i Svjatlanu Cichanouskou coby zástupkyni běloruské opozice. Český premiér Andrej Babiš ale jednání s Cichanouskou odmítl. Ve čtvrtek o tom informoval Deník N s odkazem na zdroje z Úřadu vlády a Ministerstva zahraničních věcí.

Babiš pak ČTK napsal, že o možnosti začalo polské předsednictví V4 hovořit až v posledních hodinách. Prý nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál běloruské propagandě. „Na videokonferenci členů Evropské rady, která se k tomuto tématu konala, jsme se na takovém postoji shodli, stejný názor mají i někteří kolegové z V4 a je to podle mě správné,“ sdělil premiér.

Deník N napsal, že měli ke schůzce připomínky i Maďaři a podle Babišova pátečního vyjádření před odletem do Lublinu byli proti i Slováci: „Odmítám obvinění, že jsem něco blokoval. EU a premiéři musí postupovat společně a zaujmeme společné stanovisko. Stejný názor mají kolegové z Maďarska a Slovenska. Máme velkou agendu a musíme řešit jiné věci.“

Vyjádření slovenské strany ale hovoří jinak. „V úvodní fázi přípravy jsme se setkáním (s Cichanouskou, pozn. red.) problém neměli. Při finalizaci toto setkání nebylo zařazené do oficiálního programu a my jsme se k němu nevyjadřovali,“ napsal Seznam Zprávám stání tajemník slovenského ministerstva zahraničí Martin Klus, který je na jednání v Lublinu.

Polský server: přešlap Varšavy

O sporu ve V4 ve čtvrtek napsal také polský liberální server Onet. O celé věci píše jako o „velkém přešlapu“ polské diplomacie. „Podle našich informací polská diplomacie tlačila na Česko, aby své rozhodnutí změnilo. Důvodem nervozity ve Varšavě je to, že Polsko přizvalo Cichanouskou na schůzku V4, aniž by to probralo s partnery z Česka, Slovenska i Maďarska,“ tvrdí s odkazem na zdroje z polského ministerstva zahraničí Onet.

Zprávu od Onetu převzal například významný deník Rzeczpospolita, informuje o ní také polská verze Kremlem placeného webu Sputnik. O Babišově vetu napsala i běloruská mutace Rádia Svoboda nebo maďarské weby Portfolio a Népszava.

Mluvčí konzervativní polské vlády Piotr Müller se podle agentury Reuters omezil na vyjádření, že v plánovaném programu schůzky V4 setkání s Cichanouskou nebylo. Jiné vyjádření z polské strany nepadlo.

„Ještě dnes odlétáme“

Cichanouská byla v Polsku od úterý, kdy se s ní sešel polský premiér Mateusz Morawiecki. Kromě slov podpory pro běloruskou opozici předal Cichanouské i symbolické klíče od nové budovy Běloruského domu. Ten má sloužit jako centrum běloruské opozice v exilu v Polsku.

V plánu měla disidentka také příjezd do Lublinu na schůzku V4. „Plány se ale trochu změnily,“ řekla ve čtvrtek na dotaz polských médií. „Ještě dnes odlétáme do Vilniusu,“ dodala Cichanouská.

Rivalce autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka se v Polsku dostalo vřelého přijetí, návštěva proběhla ve stylu, v jakém probíhají oficiální státní návštěvy. Cichanouská pronesla projev v aule Varšavské univerzity i na ekonomickém fóru v krkonošském městě Karpacz, kde převzala mimořádné ocenění.

Polská vláda je ve věci Běloruska aktivní od začátku revoluce a má ambice převzít od Litvy roli hlavního útočiště běloruské opozice. Kvůli situaci v Minsku se už konalo nadstranické setkání polské vlády s opozicí, to se má opakovat. Poláci mimo jiné zaplatí Bělorusům studium v Polsku.

Kritika v Česku

Babišovo odmítnutí schůzky s Cichanouskou přišlo v den, kdy se český šéf diplomacie Tomáš Petříček sešel s členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem. Latuško pak v rozhovoru pro Deník N uvedl, že je kvůli Babišově postoji do určité míry naštvaný. Doufá, že Česká republika setrvá na svých principiálních pozicích a například že od 5. listopadu, kdy Lukašenkovi končí mandát, nebude už legitimitu současného běloruského prezidenta uznávat.

Ministr Petříček Seznam Zprávám napsal, že byl ve čtvrtek s Babišem v kontaktu a věc s ním probral a že se český postoj k dění v Bělorusku nemění. „Na podpoře běloruské veřejnosti ze strany české vlády se nic nemění, ujistil jsem o tom včera i pana Latuška. Bělorusko bude stěžejní téma Evropské rady 24. září a jsem plně přesvědčen, že ten, kdo má Bělorusku vyslat jasný vzkaz, je sjednocená Evropa, tedy všech 27 členských států EU,“ napsal redakci ministr.

Na premiéra Babiše, který ještě v srpnu přirovnával dění v Bělorusku k československé sametové revoluci a žádal, aby byla Evropská unie akční, se ale v tuzemsku snesla kritika ze strany opozice.

Maďarsko zaznamenalo nový rekord v počtu případů koronavirové infekce, ve čtvrtek byla odhalena u 718 lidí. Premiér Viktor Orbán v pravidelném pátečním interview na rádiu Kossuth řekl, že druhá vlna pandemie covidu-19 vyžaduje jinou strategii než ta první letos na jaře, kvůli které silně utrpěla ekonomika země. Cílem je podle něho udržet hospodářství v chodu a zároveň ochránit ohrožené skupiny obyvatelstva.

Orbán také řekl, že mu ve čtvrtek volal americký prezident Donald Trump, probírali prý vícero témat. „S americkým prezidentem máme téměř přátelský vztah. To, co dělá, je dobré pro střední Evropu. Osobně mu fandím v prezidentských volbách,“ prozradil maďarský premiér.

Barva Vídně na koronavirovém semaforu se navzdory přání kancléře Sebastiana Kurze nemění - zůstává žlutá. Kurz přitom ve čtvrtek apeloval na covidovou komisi, aby stupeň zvýšila na oranžový.

Pravidla se ale zpřísňují v celé zemi. „Začíná to být opět vážné,“ uvedl na páteční vládní tiskové konferenci Kurz. V Rakousku se kvůli šíření koronaviru od pondělí zpřísní pravidla nošení roušek. Lidé si budou muset ústa a nos znovu zakrývat v obchodech, v provozovnách služeb, na úřadech či ve školách.

V Rakousku za posledních 24 hodin přibylo 580 potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2. Ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví informovalo dokonce o 664 případech.

Slovenský expremiér Peter Pellegrini má oficiálně novou politickou stranu. Hlas-sociální demokracie, jak se nová partaj jmenuje, zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Pro registraci nasbírala strana 94 000 podpisů.

Pellegrini odešel ze strany Směr letos v červnu po neshodách s jejím předsedou Robertem Ficem a přidalo se k němu i 10 poslanců. V pátek lídr Hlasu oznámil, že požádá Národní radu o souhlas s vytvořením vlastního poslaneckého klubu. Se souhlasem od ostatních parlamentních stran ale podle svých slov spíš nepočítá.