Článek
Portugalské předsednictví ve čtvrtek večer informovalo, že 19 členských zemí obdrží poměrnou část z 6,6 milionu vakcín. Jde o země, které se části svých dávek vzdaly ve prospěch Bulharska, Chorvatska, Estonska, Lotyšska a Slovenska. Tato pětice kromě poměrné části z deseti milionů vakcín obdrží jako výraz solidarity i poměrnou část z 2 854 654 dávek. Rakousko, Česko a Slovinsko obdrží poměrnou část z deseti milionů vakcín. V případě českého přídělu jde o 239 000 dávek.
Portugalské předsednictví EU původně navrhlo, aby tři miliony byly rezervovány pro šestici nejpotřebnějších zemí, konkrétně šlo o Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko a Česko. Zbývajících sedm milionů dávek mělo být jako obvykle rozděleno podle počtu obyvatel mezi všech 27 členů EU. To se však nelíbilo Praze, Vídni a Lublani.
Rakousko a Slovinsko díky tomu, že se k návrhu Portugalska odmítly připojit, získaly trochu vakcín navíc, naopak Česká republika z „balíku solidarity“ mohla získat asi 140 000 dávek očkovací látky. To, že se k němu odmítla připojit, vedlo k čisté ztrátě 70 000 dávek, píše Politico s odvoláním na diplomaty. Toto by se podle serveru mohlo pro Babiše stát strašákem před podzimními parlamentními volbami.
Proč se Praha odmítla k návrhu Portugalců připojit, není jasné, píše Politico. Zřejmě mylně počítala s tím, že vyjde taktika kancléře Kurze, který neustále tvrdí, že vakcíny jsou v Unii rozdělovány nespravedlivě a chtěl jich původně získat více, než Rakousku příslušelo na základě počtu obyvatel. Volá po evropské solidaritě, ale sám k ní odmítá přispět, píše Politico. Přitom skutečnost, že při předchozích objednávkách vakcín Rakousko neprojevilo zájem o celý svůj stanovený příděl, je jeho vina.
Pan premiér chtěl o všem jednat sám, strategii s nikým nekonzultoval, výsledky nám neoznámil. Takže teď musí také sám převzít zodpovědnost a omluvit se těm, kdo budou na vakcíny čekat zase o něco déle.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) April 2, 2021
„Babiš trvá na tom, že není tradiční politik,“ řekl jiný nejmenovaný diplomat o českém premiérovi. „Ale těžko říct, co to znamená při vyjednávání a co se v Praze tak pokazilo,“ dodal. Jeden český diplomat tvrdí, že je mylné se domnívat, že Praha stála slepě při Kurzovi a ztrátu vakcín pro Česko se snaží vyložit jako zisk pro nějakou zemi, která je potřebnější. „Vyzýváme k solidaritě, ale všem se jí nedostalo. Nakonec ty dávky, které si nevezmeme, mohou skončit u někoho, kdo je potřebuje ještě více,“ snažil se vysvětlit.
Unijní země v prvním čtvrtletí dostaly přes 90 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, což je zvláště kvůli výpadkům od firmy AstraZeneca výrazně méně, než čekaly. Společně nakoupené očkovací látky si mezi sebou rozdělují podle počtu obyvatel. Když ale některé země neprojeví zájem o celý svůj příděl, mohou si jej koupit jiné státy, čímž vzniká nepoměr, který kritizuje Rakousko nebo Česká republika.
A co na to premiér?
Premiér Andrej Babiš (ANO) nerozumí tomu, jak mohlo portugalské předsednictví oznámit kompromis o rozdělení dodatečných deseti milionů vakcín od firem Pfizer/BioNTech v EU, když s ním Česko, Rakousko a Slovinsko nesouhlasí. Klíč, podle kterého se mají vakcíny rozdělit, není podle něj solidární a vybalancovaný. Řešení vzniklo pod vlivem velkých států a na sílu, doplnil Babiš.
„Budeme to rozporovat, nenechali jsme si zavřít ústa nějakými pár desítkami tisíc vakcín. Solidarita se projevuje jen v deklaracích pro média. Při jednání za zavřenými dveřmi žádná neexistuje,“ tvrdí premiér.
Česku podle plánu připadne poměrná část vakcín, nezíská dávky navíc. Devatenáct států se části svého přídělu vzdalo ve prospěch Slovenska, Bulharska, Chorvatska, Estonska a Lotyšska. Při jednáních podle Babiše převládla touha potrestat rakouského kancléře Sebastiana Kurze kvůli tomu, že se proti nevyvážené distribuci vakcín v EU dříve ozval.