Babiš opozici vyzval k odchodu, v Polsku ji ani nepustili do sálu

Jednání polského Sejmu bývají mnohem bouřlivější než v Česku, 460 poslanců křičí, zaznívají nadávky, hrozby vězením a vypínají se mikrofony a udělují pokuty. Občas musí zasahovat i parlamentní stráž – nedávno dokonce obestoupila předsedu strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kazczyńského.

Jeho vládní trojkoalice ve sněmovně často „válcuje“ zákony během několika hodin ve zkrácených čteních, vypíná opozičním poslancům mikrofon, a dokonce jednou anulovala hlasování, ve kterém se vládní poslanci spletli a prohráli ho. Oporu v jednacím řádu to nemá, ale nebylo to poprvé a ani naposledy, co se v polském Sejmu pravidla parlamentarismu otřásala v základech.

K vážnějšímu střetu došlo za poslední léta v roce 2016 při projednávání státního rozpočtu na příští rok. Událost, která vešla v povědomí jako „sněmovní krize“, odstartovala po publikaci nových pravidel. Ta měla v souladu s vůlí konzervativců výrazně omezit pohyb novinářů v parlamentu a v celém areálu. Novináři by se podle nich museli přesunout z kuloárů do samostatné budovy mediálního centra, navíc se mělo výrazně omezit nahrávání poslanců, živé přenosy i fotografování.

Nová pravidla vzbudila značnou nevoli nestátních médií, která 16. prosince na protest nezvala politiky do vysílání, některé noviny o politice nepsaly a některé politikům na fotografiích zamazaly tváře. V napjaté atmosféře se ten den projednával ve třetím čtení návrh rozpočtu na rok 2017. Poslanec opoziční Občanské platformy (PO) Michał Szczerba při svém vystoupení podpořil „svobodná média“, za což ho předseda Sejmu Marek Kuchciński z PiS vyloučil z jednání sněmovny.

Opoziční strany protestovaly a začaly s „okupační stávkou“. Politici PO a strany Moderní obsadili řečnický pult a jeho okolí. Vládní poslanci se rozhodli obstrukce obejít a přesunuli jednání parlamentu z velkého jednacího sálu do jiné místnosti – takzvaného Sloupového sálu, který je o poznání menší než sněmovna a navíc nemá dostatek hlasovacích zařízení.

Opoziční poslanci se o změně místa jednání dozvěděli SMS zprávou. Do sálu se však nedostali zdaleka všichni – i přes snahy do něj nebyli vpuštěni. Vládní poslanci později na prokuratuře vypovídali, že nábytek byl v sále poskládán tak, aby byla opozice až vzadu, kde navíc nebyly mikrofony. Vysvětlovali to svou vlastní bezpečností. Část opozice navíc zůstala v původním jednacím sále.

Ve Sloupovém sále si mezitím vládní poslanci odhlasovali a sami sečetli hlasy pro rozpočet, předseda sněmovny přitom ignoroval opoziční poslance a jejich procedurální návrhy. Do sálu nebyli vpuštěni žádní zástupci médií. Přenos jednání byl dostupný jen z webu Sejmu, většinu času však bez zvuku.

U Sejmu se v reakci na dění v parlamentu spontánně sešly tisíce lidí. Skandovala se hesla jako „Kaczyński, budeš sedět“. Lidé taky vtrhli přímo do areálu parlamentu a blokovali odjezd poslanců ze Sejmu. Tehdejší premiérka Beata Szydło byla zablokovaná v budově poslaneckého hotelu a cestu z parlamentu si musela pozdě v noci prorazit i limuzína s Kaczyńským.

Vládní politici pak o událostech mluvili jako o pokusu o převrat. Státní média dokonce informovala o „Chlebíčkovém puči“, jehož důkazem mělo být to, že si opoziční poslanci předem objednali do parlamentu chlebíčky a občerstvení.

Opozice nakonec vydržela s blokádou jednacího sálu téměř měsíc. I když jim parlamentní kancelář ve sněmovně zhasla a vypnula topení, poslanci se po skupinkách střídali i během Vánoc a Silvestra. Rozpočet považovala za nelegálně schválený.

Věcí se zabývaly i soudy. Prokuratura sice vyšetřování bez výsledku ukončila v létě 2017, soud jí ale v prosinci 2017 přikázal nové vyšetřování. Rozhodl o tom soudce Igor Tuleya, který je trnem v oku vládě kvůli kritice jejích reforem justice. Tuleya tehdy umožnil médiím, aby se zúčastnila jednání. Kvůli tomu je teď mimo službu, přišel o část platu a nemůže soudit.

Podle prokuratury, kterou řídí přímo ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, Tuleya mimo jiné překročil své pravomoci. Letos v listopadu soudce zbavila imunity disciplinární komora nejvyššího soudu, jejíž nezávislost zpochybnil Soudní dvůr EU. Tuleya proto komoru nepovažuje za legální evropský soud. Díky svému přístupu se stal jednou z hlavních tváří odporu proti změnám v soudnictví zaváděných vládou PiS.

Rozpočet v roce 2016 ale nebyl v Polsku jediným kontroverzním. Svérázně si vládní koalice poradila i s rozpočtem na rok 2021. O 882 pozměňovacích návrzích opozice poslanci na návrh PiS rozhodli rychle jen ve dvou hlasováních. Opoziční poslanci se tak ke svým návrhům nemohli vyjádřit. Podobně už v minulosti postupovala i Občanská platforma, která ještě jako vládní strana jediným hlasováním odmítla 999 pozměňovacích návrhů dnešní vládní strany Solidární Polsko týkajících se zákona o důchodovém fondu.

Rozpočet na příští rok počítá s deficitem 82,3 miliardy zlotých, v přepočtu 485 miliard korun. Státní výdaje jsou naplánovány ve výši 486,7 miliardy zlotých, tedy přes 2,8 bilionu korun.

Pro letošek polská vláda počítala vůbec poprvé od roku 1990 s vyrovnaným rozpočtem. Poslanci zákon schválili až letos v únoru. K dosažení ambiciózního cíle převedla vláda peníze z veřejného důchodového fondu a prostředky získala na prodeji 5G kmitočtů a emisních povolenek. Pomoci měly také daně ze slazených nápojů, solidární daň pro bohaté i daň z maloobchodního prodeje nebo z prodeje igelitových tašek.

Opozice plán kritizovala jako nerealistický, všechny dohady ale záhy utnula koronavirová krize. Rozpočet letos skončí s deficitem nejspíš mezi 90 a 100 miliardami zlotých (530–590 miliard korun).