Babiš opakuje chybu z jara: blokuje města a obce

Vláda opakuje chybu z jara, kdy část nákladů na vyplácení kompenzačního příspěvku pro podnikatele přenesla na obce, a opět samosprávám bere peníze. Kvůli posledním daňovým změnám navrženým Andrejem Babišem se nyní obce snaží sanovat výpadky svých příjmů různými způsoby. Moc velký manévrovací prostor ale nemají.

Kromě zvýšení cen za svoz odpadu je jednou z mála možností, kterou by mohly samosprávy využít při vylepšení nabouraných rozpočtů, úprava daně z nemovitosti.

V podstatě by to znamenalo přelít zlomek peněz, o které si přilepší zejména zaměstnanci (pokud tito lidé zároveň vlastní dům nebo byt), zpět do obecních pokladen.

„Nic jiného nemůžeme,“ sdělila Seznam Zprávám předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR za Moravskoslezský kraj Regina Vřeská. Zároveň dodala, že právě zvýšení daně z nemovitosti se v komunální politice považuje za politickou sebevraždu.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta zvýšení majetkových daní v tamním regionu nepovažuje za sci-fi. S návratem části peněz, o které si nyní polepší zaměstnanci, do obecních rozpočtů by ale navýšení daně nespojoval.

„Obecně a dlouhodobě platí, že v porovnání s Německem i dalšími zeměmi jsou majetkové daně v Česku velmi nízké,“ řekl Seznam Zprávám. A je na obcích, jestli toho nyní využijí, případně zda jejich výši upraví.

Obce se mohou na jedné straně snažit vyjít svým občanům vstříc a snížit jejich daňovou zátěž nebo je od daně osvobodit, na druhé straně jim zákon o dani z nemovitosti umožňuje upravit hodnotu některých koeficientů.

Má to ale háček. Každé takové opatření musí města a obce upravit v obecně závazné vyhlášce, která musí být platná do 1. října předchozího roku.

Fakticky to znamená, že poslanecký návrh Andreje Babiše schválený Sněmovnou na konci listopadu, kterým se ruší superhrubá mzda, z níž mají obce zásadní příjmy, nyní obcím znemožňuje zareagovat úpravou daně z nemovitosti. Pokud by obce tuto daň navýšit chtěly, zákon jim to umožní až od roku 2022.

Veřejné rozpočty by totiž podle Ministerstva financí přišly příští rok o 130 miliard korun, z toho obce o 31 miliard a kraje o 12 miliard. Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) pak odhaduje, že kvůli daňovému balíčku samosprávy dohromady přijdou o 44 miliard korun.

Seznam Zprávy vyčíslily na úroveň obcí, jak se změny zakousnou do rozpočtů jednotlivých samospráv.

Obce jsou nyní kráceny na svých rozpočtech, z nichž provozují školy, školky, sváží odpady nebo rekonstruují budovy či místní komunikace. Předseda Sdružení místních samospráv ČR a europoslanec za STAN Stanislav Polčák doufá, že Senát (ve čtvrtek 10. 12. – pozn. red.) přijme úpravu, která bude co nejvíce nahrazovat peníze, o které samosprávy změnou daní přijdou. „Pokud nebude nic kompenzováno, tak to dramaticky dopadne na růst a obnovu české ekonomiky v příštím roce,“ říká.

Pokud vláda do obecních a krajských rozpočtů příjmy nevrátí, obcím hrozí, že nebudou omezovat jen investiční, ale i provozní výdaje. Od toho se pak odvíjí i schopnost místních a regionálních samospráv plánovat využívání evropských dotací z nového plánovacího období.

S omezením výdajů na investice by samosprávy musely omezit i výdaje na spolufinancování evropských dotací. Jinými slovy: mohlo by se zapomenout na opravy silnic, rekonstrukce škol či školek.

„Nechá lidem dva tisíce, pět set korun v kapse, ale nepoteče pitná voda, protože nebude na opravy vodovodů,“ popsala s využitím časté argumentace ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, jak může v praxi vypadat dopad plánovaných změn.

Stejně tak by trpěla městská doprava, která je zhruba ze 60 procent financována z městských a krajských rozpočtů. Středočeský kraj, který má přijít o dvě miliardy korun, kvůli tomu podle hejtmanky například nahradí hromadnou dopravu zdarma pro žáky slevou. Provozní výdaje bude muset omezovat i hlavní město či Pardubický kraj.

O daňových změnách bude 10. prosince jednat Senát a na nutnosti kompenzací pro obce panuje mezi senátorskými kluby shoda.

Premiér Babiš poté, co Sněmovna schválila jeho návrh zákona, Senát požádal, aby daňový balíček upravil kvůli příliš velkému dopadu na veřejné finance. Navrhuje nahradit samosprávám 20 miliard korun ročně s tím, že kompenzace by měly dostat dva roky po sobě. Starostové a hejtmani však namítají, že výpadky v příjmech krajů budou vyšší.

ODS, jež ve Sněmovně hlasovala pro Babišův návrh spolu s poslanci SPD, nyní chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent, případně 16 a 23 procent. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů.

ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 000 korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob.

Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o 4000 na 28 800 korun.

Podle zjištění České televize chtějí v Senátu hlasovat pro sazby daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy i vyšší slevy senátoři zvolení za ODS, KDU-ČSL a hnutí ANO. Tato hlasovací koalice má v horní parlamentní komoře pohodlnou většinu.

Daňové změny zatím kromě poslaneckého návrhu Andreje Babiše obsahují také návrh Piráta Mikuláše Ferjenčíka, aby se zvýšila sleva na dani ze současných 24 840 korun na úroveň průměrné měsíční mzdy, tedy zhruba o deset tisíc korun, na 34 125 korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila Ferjenčíkův návrh za „chybně schválený společně se snížením daně z příjmů“ a chce jej ze zákona vyjmout. Podpořil ji v tom prezident Miloš Zeman, když avizoval, že daňový balíček právě kvůli návrhu poslance Ferjenčíka vetuje.