Článek
V pondělí unikly na stránky New York Times první zprávy o rozvojovém programu amerického prezidenta Joe Bidena. Za tři biliony dolarů hodlá v časech po krizi „posílit ekonomiku, snížit emise uhlíku a omezit ekonomickou nerovnost“.
V první řadě toho chce dosáhnout „gigantickým plánem“ pro zlepšení infrastruktury, tedy „výstavbou silnic, mostů, přístavů a letišť“, vedle toho investicemi do 5G sítí a obnovitelných zdrojů. Informace o programu potvrdily ve finančních kruzích optimismus, že největší světová ekonomika začne rychle posilovat.
Shodou okolností dnes projedná tuzemská Sněmovna Plán obnovy z dílny premiéra Andreje Babiše, který má nastartovat tuzemské hospodářství. Vláda se plánem sama nechlubí, ale seznámí s ním veřejnost na žádost Pirátů.
Babišův plán se od Bidenových záměrů liší v jednom důležitém rozměru. Tuzemská ekonomika má devadesátkrát nižší výkon než americký moloch, v přepočtu by měla vláda za obnovu českého hospodářství utratit devadesátkrát nižší částku, tedy zhruba 750 miliard korun. Plán obnovy má ovšem z evropských zdrojů k dispozici pouze 172 miliard.
Nemůže být řeč ani o speciálním přílivu peněz do infrastruktury. Návrh sepsaný vicepremiérem Karlem Havlíčkem a schválený vládou nabízí dopravě jen 30 miliard, z toho ovšem půjde většina peněz na elektrifikaci železnice a bezpečnostních zařízení na dráze, sedm miliard dostane výstavba nabíjecích stanic pro elektromobily a nákup elektrických vozidel pro stát.
Stavbu 5G sítí hodlá Babiš dotovat částkou 6,1 miliardy, hlavní ekologickou investicí zůstanou „kotlíkové dotace“ pro domácnosti, které nově dostanou šanci vyměnit staré kotle za 15 miliard. Na milost vzala vláda fotovoltaické elektrárny, které podpoří v řádu několika miliard.
Hlavně podpořit úřady
Na rozdíl od Bidena zamíří Babišova podpora především státním úřadům, které dostanou na dlouho odkládanou digitalizaci přes 50 miliard. Na desítky miliard se počítají přímé dotace podnikům, včetně těžko pochopitelných 7,5 miliardy na výzkum, který se například v Americe nechává na vědeckých ústavech.
Překonat krizi obvykle pomáhá okamžitá finanční injekce, která přesvědčí většinu ekonomů, že bude z čeho utrácet. „Nejužitečnější je rozhazování peněz z vrtulníku,“ míní expert na rozdělování evropských peněz Luděk Marks. Americký stát k tomu má osvědčené prostředníky v bankách a specializovaných agenturách, které dokážou peníze utratit takřka okamžitě, jak se naposled ukázalo při nákupu vakcín proti koronaviru.
V Česku si ponechávají kontrolu nad rozdělováním ministerské úřady a obvykle část z nich využijí na investice do svého provozu. Zároveň si dávají na čas, jak svědčí fakt, že prostředky uvolněné Plánem obnovy chtějí utrácet až do roku 2026.
Z vládních dokumentů vyplývá, že se Plán obnovy stane doplňkem běžných evropských dotací. V období 2021 až 2027 může Česko z bruselských fondů čerpat 550 miliard. Plán na utracení této částky má zhruba stejné priority jako Plán obnovy, tedy digitalizaci, obnovu technologií ve firmách, podporu elektromobilů či obnovitelných zdrojů a výstavbu infrastruktury, tentokrát včetně silnic.
Byrokraticky náročné eurodotace pomohly Čechům za patnáct let postavit několik dálnic či železnic a zásadně zlepšily síť čistíren odpadních vod. Nesplnily však očekávání, že v kvalitě komunikačních sítí Česko dostihne Evropu. Důkazem je skromná bilance období 2014 až 2020, kdy se v žebříčku nejdražších investic umístily oprava dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, třicetikilometrový úsek dálnice D35 od Hradce Králové k Vysokému Mýtu, dokončení železničního koridoru z Benešova do Tábora a nákup lokomotiv pro Jihomoravský kraj.
Bidenův rozvojový plán je už druhým dotačním programem nové americké vlády. Kongresem prošel „American Rescue Plan“ (Americký plán záchrany), který snížil daně, zvýšil dávky a nabídl podnikatelům, komunálním úřadům, penzijním pojišťovnám a školám podporu celkem za 1,9 bilionu dolarů. V záchranných balíčcích zatím Česko podle Ministerstva financí utratilo 400 miliard korun, to je v přepočtu na velikost ekonomiky o něco méně než američtí kolegové.
