Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti), že Praha nedostane od státu vůbec nic. Řekl to po dnešním jednání s předsedou vlády Hřib. Myslí si proto, že hlavní město Letňany využije spíše k řešení dostupnosti bydlení, dodal. Babiš napsal ČTK v SMS zprávě, že pražský primátor vedl jednání o možném vybudování úřednické čtvrti v Letňanech stylem, že ho musel ukončit. Nabídku vlády má podle něj Hřib písemně. Pokud bude chtít reagovat, tak tak určitě učiní, dodal předseda vlády.
Babiš s Hřibem jednali o možném vybudování úřednické čtvrti poblíž konečné stanice metra C. Magistrát za to požadoval, aby stát výměnou za pozemky přispěl na dostavbu Pražského okruhu a vnitřního okruhu a na novou nemocnici.
„Pan premiér mi sdělil, že Praha nedostane od státu vůbec nic, a s tímto jsme se rozešli. Myslím, že Praha využije teď Letňany spíše k řešení krize dostupnosti bydlení,“ řekl Hřib. „S ohledem na to, že pan premiér konstatoval, že to je z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu, tak myslím, že je to jednání skutečně uzavřené. Mám za to, že to není úplně dobrý přístup k Praze, která má na svědomí 25 procent hrubého domácího produktu. To, že Praha chce jenom totéž, co dostává od státu Brno, není nějak přemrštěné,“ doplnil primátor.
Babiš Letňany navštívil v úterý dopoledne, aby si za účasti šéfky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřiny Arajmu prohlédl pozemky, na kterých by mohl vyrůst nový komplex, jenž by na jednom místě soustředil úředníky z celé Prahy.
„Důležité je, že organizujeme konferenci Administrativní komplex v Praze, uskuteční se 1. října. Pozvali jsme na ni zahraniční reprezentanty a lidi, kteří mají zkušenosti s výstavbou administrativních komplexů,“ oznámil Babiš v Letňanech.
Projděte si fotogalerii z návštěvy Andreje Babiše v Letňanech
Premiér vizi výstavby komplexu, kterou má vláda v programovém prohlášení, označil za správnou. Jeho hlavním argumentem je neekonomičnost současného uspořádání, kdy státní správa obsazuje budovy často v pražském centru, které chce Babiš využít k vylepšení bytové situace nebo otevřít veřejnosti.
Kateřina Arajmu podpořila jeho vyjádření statistikou, podle níž je v Praze pouze 16 procent administrativních budov ve státě, které stát využívá. „Ale podíl na výdajích z nájmu se pohybuje kolem 57 procent a na údržbu připadá 46 procent. Pokud chceme začít šetřit v oblasti umístění zaměstnanců, tak musíme začít tady v Praze,” řekla.
Problém je v tom, že letňanské pozemky patří hlavnímu městu Praha. Jeho primátor Zdeněk Hřib se od začátku roku, kdy se o projektu začalo nahlas mluvit, k němu nestaví tak pozitivně jako Babiš.
Hřib dnes Babišovi zopakoval, že Praha požaduje, aby stát dostavěl severovýchodní část vnějšího okruhu kolem Prahy, přispěl 60 miliardami korun na vnitřní okruh a postavil nemocnici za 8,5 miliardy, kam by se přestěhovala větší část Nemocnice Na Bulovce.
„Mám tady projekt, který jsem konzultoval s ministrem (zdravotnictví Adamem) Vojtěchem, i jeho odborníci se domnívají, že potřebujeme v Praze traumacentrum,“ řekl Babiš.
„Jakožto absolvent lékařské fakulty musím konstatovat, že představa pana premiéra, že nemocnici nahradí nějakým traumacentrem, je představa velice naivní a já mu to rád vysvětlím,“ odmítá premiérovu představu Hřib.
Babiš podle primátora odmítl koncept jako celek. „Navrhoval cestu PPP projektu, přitom stát PPP projekty vlastně stavět neumí,“ uvedl Hřib, který také řekl, že projekt úřednické čtvrti nedával od začátku smysl. „V seznamu budov, které se měly vystěhovat údajně z důvodu toho, že je potřeba zajistit ekonomičtější a ekologičtější provoz, byly i budovy, jež byly velice nedávno rekonstruovány. Namátkou budova Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích,“ poznamenal.
Letňany považuje vláda za nejvhodnější variantu kvůli tomu, že tam lze umístit až 10 000 zaměstnanců a metropolitní plán tam umožňuje stavět administrativní budovy. Úřad vlády argumentuje i dobrou dopravní dostupností na konečné trasy metra C. Plán vlády se loni na podzim setkal s odporem pražské radnice, magistrát dal ale posléze najevo, že v případě ústupků státu je ochoten o uvolnění městských pozemků jednat.
