Článek
Vláda nedisponuje od čtvrtka 11. února v Parlamentu většinou. Tehdy jí poslanci poprvé odmítli prodlužovat nouzový stav. Premiér Andrej Babiš však po dvou týdnech a po posledních událostech říká, že se to zlepšilo.
„Důkazem je pandemický zákon,“ připomněl tuto středu, že na náhradě nouzového stavu se poslanci z vládních stran ANO a ČSSD dohodli s opozičními kolegy z tzv. demokratického bloku, tedy s kluby ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů.
Premiér však okamžitě dodal, že „pandemický zákon nám nedává stejné možnosti jako nouzový stav“, proto bude muset nové spojence požádat, ať prodlouží také tento institut, i když ho před dvěma týdny odmítli.
Šéfové opozičních stran reagovali zdrženlivě s tím, že si počkají na vysvětlení, k čemu vláda mimořádné pravomoci potřebuje.
Babišův veletoč je příkladem komplikací, které jeho kabinet ve Sněmovně prožívá.
Tandem ANO–ČSSD mohl 30 měsíců stavět na podpoře komunistů, naposledy při prodlužování nouzového stavu 21. ledna. Tehdy KSČM vyslovila požadavek, ať se od počátku února otevřou školy a lyžařská centra. Vláda podmínku nesplnila a do 11. února musela sehnat náhradní podporu.
Nabídlo se všech pět stran z demokratického bloku, které za další prodloužení mimořádných pravomocí žádaly jako oplátku podporu některých vlastních témat, jakými bylo urychlené projednání volebního zákona nebo pomoc lidem v exekucích. Nakonec se proti prodloužení nouzového stavu postavilo všech 108 poslanců, kteří nepatří do vládních stran.
„My se dlouhodobě snažíme pomáhat vládě, přinášíme jedno řešení za druhým a vláda jedno řešení za druhým odmítá,“ shrnul zkušenosti s premiérem šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Andrej Babiš získal čas tím, že ho o nouzový stav požádali hejtmani, nakonec se však musel do Sněmovny vrátit. Tentokrát opravdu něco nabídl, dokonce přistoupil na opoziční plán sepsat pandemický zákon, který by nouzový stav nahradil, aniž by bylo třeba tolik omezovat práva občanů.
U opozice (s výjimkou komunistů, Okamurova hnutí a Trikolóry) s tím měl úspěch. Opoziční poslanci se účastnili při výrobě zákona, který pak ve čtvrtek 18. února disciplinovaně odhlasovali. Ve stejný den dokonce připustili, že se rozpočtový schodek zvýší na 500 miliard korun ve zrychleném řízení, tedy bez diskuse.
Babiše a jeho vládní kolegy pak zklamalo, když příslušníci stejných opozičních stran odmítli zákon propustit bez řečí Senátem a místo toho v něm začali hledat a napravovat chyby.
V první řadě se rozhodli přesně popsat mechanismus, jak může Sněmovna vládní opatření proti covidu-19 kontrolovat a případně zrušit. Při jednání pomohla jednoduchá matematika. Změny navržené Senátem musí znovu projednat dolní sněmovna a šanci mají pouze ty návrhy, které schválí strany s většinou v obou parlamentních komorách, tedy ANO, ODS a lidovci. Kompromis s názvem „minimalistická verze“, tedy že se pouze doplní chybějící kontrola, skutečně ve středu odpoledne přednesl Roman Kraus z ODS.
Naděje na vytvoření nové většiny na podporu vládních opatření ochladly, když zároveň do Senátu přišly zprávy o tom, že premiér v pátek Sněmovnu požádá nejen o nové schválení pandemického zákona, ale znovu navrhne prodloužení nouzového stavu.
Veškerá snaha senátorů rychle opravit zákon tím ztrácela smysl. Přesto hlasovací koalice Babišovy, Fialovy a Jurečkovy strany ji udržela i po sedmi hodinách emotivních diskusí.
Minimalistickou verzi prosadila s bezpečnou většinou, potom s jedinou výjimkou Jiřího Oberfalzera (ODS) odmítla návrhy klubů SEN 21 a Starostů, kteří chtěli do pandemického zákona prosadit hlavně povinnost vlády kompenzovat podnikatele.
