Babiš nadává zeleným aktivistům kvůli D1, osobní zájem však zamlčel

Když na začátku ledna navštívil premiér Andrej Babiš Olomoucký kraj, vedle mnoha dalších mediálně vděčných výstupů se veřejně obul i do ekologických aktivistů. Viní je, že brání dostavbě dálnic, a mohou tak za to, že místní lidé trpí smogem a hlukem.

„Mluvím třeba o D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, kde nám to pořád blokuje pan Patrik a Děti Země. Prostě jen tak z plezíru. A lidem dělají peklo,“ uvedl premiér i na sociálních sítích.

Jenže zamlčel podstatnou věc.

Nejde jen o veřejné blaho, ale i o Babišovy privátní zájmy.

Tím, kdo nedostavěnou dálnicí trpí a bude ještě mnoho let trpět, je totiž také přerovská chemička Precheza, momentálně nejziskovější podnik ze skupiny Agrofert, která Babišovi patří, ale po dobu výkonu politické funkce ji „zaparkoval“ do svěřenských fondů.

Bez zmíněného dálničního úseku u Přerova nemůže „jeho“ továrna rozšířit výrobu titanové běloby, ač to plánuje a chystá k tomu další stamilionové investice. Běloba je její klíčový produkt, který zajišťuje 90 procent firemních tržeb a ročně i stamilionové zisky.

Připravované navýšení produkce běloby by ale znamenalo i navýšení nákladní dopravy v již tak zahlceném Přerově a to platné ekologické limity chemičce Precheza momentálně neumožňují.

Vedení přerovské chemičky ve firemním časopise loni v srpnu uvedlo, že se Precheze už podařilo dokončit blok investičních akcí, které umožňují zvýšení roční výrobní kapacity na 62 tisíc tun titanové běloby.

„Vyrobené rekordní objemy ve druhém čtvrtletí pak prokazují, že tato kapacita byla skutečně dosažena,“ uvedl v podnikových novinách ekonomický ředitel Oldřich Konečný.

Právě ale zmíněných 62 tisíc tun je maximum, kolik dovoluje nyní platné integrované povolení.

Přitom firma má v plánu zvýšení výroby běloby do roku 2030 až na 77 tisíc tun. To jí však nebude úřady povoleno, dokud nebude dostavěn právě poslední úsek na D1 Říkovice–Přerov, který město po západním okraji obkrouží a odvede dopravu pryč. Přitom jeho výstavba je v tuto chvíli v nedohlednu a zůstává poslední desetikilometrovou „dírou“ na trase Praha–Brno–Ostrava.

Proti zvolené trase protestuje část obyvatel přerovské okrajové části Dluhonice, jimž má vést dálnice pod okny, a také ekologové z Dětí Země, Babišem kritizovaní. Naléhají, aby se autostráda v rámci vymezeného koridoru posunula o 150 metrů blíže „velkému“ Přerovu.

Je velmi pravděpodobné, že na konci příštího roku vyprší pro tento dálniční úsek dosud platný posudek o vlivu na životní prostředí (EIA). Celý povolovací proces by musel začít znovu, včetně nového trasování dálnice. Optimisté hovoří o desetiletém zdržení, třeba ale bývalý ministr dopravy Antonín Prachař nedávno pro Seznam Zprávy odhadl, že se věc může vléci dalších třicet let.

A po celou tuto dobu by Precheza výrobu nemohla zvýšit. Podnik by tak ve světové konkurenci, kdy globální výroba běloby nadále roste, ustrnul.

Že by Precheza mohla z těchto limitů nějak oklikou „vybruslit“, to zatím nevypadá.

Třeba expertka Pavla Žídková, která v roce 2017 zpracovala posudek pro dokumentaci k vlivu investičního záměru Prechezy na životní prostředí, hned na několika místech ve svém materiálu píše, že navýšení kapacity výroby titanové běloby na 77 tisíc tun je „striktně vázáno“ na dostavbu dálnice D1 v úseku Říkovice–Přerov, která umožní vést související dopravu mimo obytnou zástavbu.

O mezní a zatím nepřekročitelné hranici 62 tisíc tun běloby hovoří i Pavel Juliš, šéf stavebního odboru a odboru životního prostředí přerovského magistrátu.

„V současné době jsou povolovány v areálu továrny jen stavby, které buďto nesouvisí s navýšením výroby nebo nepředstavují navýšení výroby nad 62 tisíc tun dle předchozí EIA,“ podotkl úředník.

Že je poslední nedokončený úsek D1 velmi důležitý nejen pro olomoucký region, ale i pro budoucnost Prechezy, nezastírá ani mluvčí skupiny Agrofert Karel Hanzelka.

„Jednak proto, že trasa částečně vede přemostěním přes naše pozemky, a také proto, že v dokumentaci EIA je navýšení kapacity výroby vázáno na dostavbu dálnice a odvedení tranzitu mimo město,“ uvádí v souladu s ostatními.

Ale neodpustil si i doplněk, který má bagatelizovat vliv „bývalého“ majitele Agrofertu Babiše.

„Pro úplnost dodáváme, že k dostavbě uvedeného úseku dálnice by jistě došlo i tehdy, pokud by náš někdejší akcionář nebyl politicky činný a nebyl ve státní exekutivě,“ uvedl také mluvčí Hanzelka.

Jisté je, že premiér má v tomto případě skutečně silnou motivaci, aby se úsek Říkovice–Přerov začal stavět co nejrychleji a odpor aktivistů byl zlomen.

Svou angažovanost v této oblasti Babiš názorně demonstroval minulý pátek, kdy vicepremiérovi a ministru průmyslu Karlu Havlíčkovi předával do správy ministerstvo dopravy. Všem, kteří pochybují, že Havlíček může ještě další resort zvládnout, vzkázal, že je připraven mu pomáhat.

Opakovaně v této souvislosti zmínil Ředitelství silnic a dálnic. „Já sem s nimi v kontaktu, já si to hlídám, s šéfem ŘSD jsem online,“ zaznělo z Babišových úst během tiskové konference.

A v čem chce pomáhat?

„Aby nám například různí ekologičtí aktivisté neblokovali výstavbu dálnic,“ uvedl například premiér.