Článek
Bojovat proti pračkám špinavých peněz není snadné. Uvědomili si to i poslanci, když chtěli na žádost Evropské unie modernizovat příslušné zákony a mimo jiné zlepšit evidenci skutečných majitelů firem.
V Česku se tím oživil tradiční spor.
Opoziční poslanci chtěli nové předpisy nastavit tak, aby premiér Andrej Babiš (ANO) i nadále platil za majitele holdingu Agrofert, i když ho před čtyřmi lety uložil do svěřenských fondů. Tím by se prokázal střet zájmů, který by znemožnil holdingu žádat o dotace i veřejné zakázky. Naopak tomu chtěli zabránit jejich kolegové z vládních stran.
První výstřely v nové bitvě o premiérův střet zájmů padly už v polovině listopadu, když Sněmovna schvalovala speciální zákon o evidenci skutečných majitelů.
Tehdy lidovec Marek Výborný požádal kolegy, ať z definitivní verze vyškrtnou paragraf, podle kterého by se Babiš nemusel hlásit jako majitel Agrofertu, maximálně by mohl být označen za vlastníka svěřenských fondů. Premiérovi kritici zaznamenali dílčí úspěch, protože i vládní poslanci akceptovali Výborného návrh bez protestů.
Počátkem prosince následovala vážnější potyčka a v ní už Babišovi spojenci vyhráli.
Nařídit premiérovi zákonem o evidenci, ať se hlásí jako majitel Agrofertu, nemá velký smysl, pokud zákon neobsahuje sankce. Proto senátoři ODS Miroslava Němcová a Tomáš Goláň společně s pirátským kolegou Lukášem Wagenknechtem využili toho, že se novelizoval zákon o praní špinavých peněz. Novelu poslali ze Senátu zpátky Sněmovně s několika změnami.
Nejdůležitější bylo pravidlo, že úřady přidělující dotace či veřejné zakázky mají právo kontrolovat, jestli jsou údaje v evidenci o skutečných majitelích pravdivé. Pokud by přitom zjistily, že se majitel firmy dostal do střetu zájmů, dotaci by nedostal. Nárok by neměl ani ten, kdo by v evidenci uvedl nepravdivé údaje.
Norma by zastavila dotace Agrofertu v případě, že by se Babiš dostal jen do vážného podezření, že mu holding patří. Ve Sněmovně ovšem návrh odmítla z formálních důvodů ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a za pravdu jí dali i zákonodárci vládních stran ANO, ČSSD a KSČM.
Senátoři se nevzdali. Goláň s Wagenknechtem zapracovali stejné změny do zákona o evidenci majitelů, který se rovněž ze Senátu vracel do Sněmovny.
Při posledním dějství v úterý večer se proti jejich návrhu vymezila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, podle níž návrhy senátorů „neplynou z požadavků evropské směrnice proti praní špinavých peněz“ a jdou dál, než si přeje samotná Evropská unie.
Goláň před poslanci bránil své dílo tím, že pouze dává státu právo žádat po firmách, ať doloží skutečného majitele. Přesvědčil všechny přítomné členy pěti opozičních klubů, komunisty a ještě čtyři sociální demokraty.
K přehlasování ANO pak chybělo 12 hlasů od SPD, všichni Okamurovi lidé se však postavili na stranu premiéra. „Pokud se skutečně chceme zbavit hořké pachuti z toho, že miliony chudších občanů přispívají na miliardové holdingy miliardářů, tak takové dotace zrušme a pojďme narovnat trh,“ navrhl Okamura alternativní postup. Sám Babiš se hlasování neúčastnil.
