Článek
Uplynul téměř rok od rezoluce Evropského parlamentu, která vyzývala k řešení střetu zájmu českého premiéra Andreje Babiše. Protože se na české straně nestalo prakticky nic, europoslanci se ozývají znovu a ještě ostřeji.
Rezoluce, kterou připravili poslanci z výboru pro rozpočtovou kontrolu, čítá čtyřicet tři bodů. V úvodu text připomíná konečné závěry auditu Evropské komise, která dva roky analyzovala střet zájmů českého premiéra. Podle nich Andrej Babiš je ve střetu zájmů a je skutečným vlastníkem holdingu Agrofert, který v roce 2017 převedl do svěřeneckých fondů.
Europoslanci trvají na tom, že jsou jen dvě řešení, buď se Andrej Babiš zcela zbaví vlastnictví Agrofertu, anebo nebude vykonávat vysokou funkci v české politice. Premiér od počátku svůj střet zájmů odmítá.
Do rezoluce, o které by mělo plénum hlasovat v pondělí 7. června, se však kromě Agrofertu dostala i zmínka o Babišově vlastnictví českých médií. Chce po Evropské komisi, aby celou problematiku střetu zájmů vyhodnotila i na pozadí Babišova vlivu na česká média a dokonce i soudní systém.
Europoslanci chtějí po Evropské komisi, aby si „posvítila“ na porušování hodnot právního státu a případně aktivovala dané mechanismy na ochranu unijního rozpočtu. Jde o podmínku vyplácení unijních peněz, která se do pravidel dostala při vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu EU. V důsledku by tedy mohlo dojít ke stopce evropských peněz mířících do Česka.
Prozatím nejde o proceduru článku 7 Smlouvy o Evropské unii, která se uplatňuje v krajních případech porušení zásad právního státu a ve svém důsledku může až zakázat hlasovací právo při unijních jednáních.
Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy ale debata tímto směrem časem vyeskaluje, „pokud Andrej Babiš bude trvat na tom, že chce být premiérem a zároveň vlastníkem firmy Agrofert“. Peksa Seznam Zprávám potvrdil, že europoslanci napříč politickým spektrem sledují vývoj médií v České republice směrem k oligarchizaci a cítili potřebu to v rezoluci explicitně zmínit.
Připravovaná rezoluce odkazuje mimo jiné na aktuální analýzu Reportérů bez hranic, která upozorňuje na koncentrované vlastnictví českých médií v rukou několika oligarchů.
Zmínka o českém soudním systému a jeho křehkosti reaguje na rezignaci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který odešel poté, co podle jeho slov čelil tlaku ministryně spravedlnosti Benešové.
O návrhu rezoluce se na půdě Evropského parlamentu diskutovalo již na minulém plenárním zasedání. Naprostá většina vystupujících se postavila proti Andreji Babišovi a podpořila návrh rezoluce. Debata byla plamenná a na účet českého premiéra padala slova jako „oligarcha, mafián nebo hokynář“.
Výtky europoslanců formované v rezoluci se však netýkají pouze osoby Andreje Babiše. Evropští politici kritizují i nečinnost českého státu. EP se „domnívá, že Česká republika tím, že nebrání střetu zájmů předsedy vlády a nepostihuje ho, nedodržuje právní předpisy Evropské unie“.
Europoslanci upozorňují také na možná překvapivé závěry analýzy bruselského think tanku CEPS, který zjistil, že je Agrofert největším příjemcem agrárních evropských dotací. Jak upozornily Hospodářské noviny, koncernu ve svěřenském fondu Andreje Babiše jdou každý rok stovky milionů korun, tím předhání i konkurenty ze Španělska nebo Francie. Studii si od CEPSu nechal vypracovat přímo Evropský parlament.
„Jsem si tím naprosto jistá,“ odpověděla v květnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy šéfka výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová na otázku, zda rezoluce v EP příští týden projde. Během hlasování na samotném výboru se naprostá většina vyjádřila pro rezoluci, zdrželi se jen jednotlivci z liberální Renew Europe nebo frakce Identita a demokracie.
