Článek
Před deseti lety dohlížel Václav Bartuška na tendr pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. ČEZ ho tehdy vypsal za vlády Petra Nečase, ale příští kabinet projekt zrušil.
Nyní vrchní expert státu pro energetickou bezpečnost zdůrazňuje, že klíčová je shoda politických stran.
„Základem musí být konsensus politických stran – shoda, která vydrží dvacet let. Když pět demokratických stran ve Sněmovně jasně říká, že účast Ruska a Číny v tendru odmítají, musí se na to brát zřetel,“ říká Bartuška v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Bartuškovo domovské Ministerstvo zahraničí společně s ministerstvem vnitra a tajnými službami také vládě doporučuje uchazeče z Ruska a Číny do tendru nepřizvat. Argumentuje tím, že by Česko mohlo být v případě partnerství s autoritářskými státy vydíratelné – například zdržováním výstavby by si mohly tyto země vynucovat politické požadavky.
Premiér Andrej Babiš chce tendr odložit a nechat jeho vypsání na příští vládu. Kvůli jádru je pod silným tlakem – jeho politický spojenec, prezident Miloš Zeman, naopak ruské jaderné projekty vychvaluje a dlouhodobě na česko-ruské družbě pracuje.
Z pohledu vaší agendy, potřebujeme nové bloky v Dukovanech? Proč ano, či proč ne? Paní předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábova např. v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že se svět nezboří, když se tendr nevypíše, byť ho podporuje.
Dnes vyrábíme zhruba polovinu elektřiny z uhlí. Víme, že uhelné elektrárny skončí během dvaceti let – dost možná dříve, tlak na omezování emisí CO2 je v Evropě velmi silný. Budeme potřebovat nové elektrárny. Návrat ke svíčkám není v programu žádné parlamentní strany.
Pokud tedy tendr má být, proč v něm potřebujeme podle vás bezpečnostní výjimku, podle které by do tendru neměly být přizvány Rusko a Čína?
S myšlenkou bezpečnostní výjimky přišel ČEZ – chtěl, aby tendr na Dukovany mohl dělat mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Pokud chce ČEZ bezpečnostní výjimku, musí prokázat, že zde jsou vážné důvody, proč takto postupovat. Vláda přikázala resortům a organizacím zabývajícím se bezpečností státu, abychom řekli, jak může být tato bezpečnostní výjimka úspěšně uplatněna. Šest orgánů státní správy – ministerstva, tajné služby – jednohlasně říká, že to lze pouze v případě, že Rusko a Čína do tendru nebudou přizvány.
Vy jste už před deseti lety, když jste byl vládním zmocněncem pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, varoval před účastí Ruska z bezpečnostních důvodů. Tehdy to ale nevzbudilo významnější diskuzi na české straně. Co se změnilo?
Před deseti lety Evropa věřila, že je možné rovnoprávné partnerství s Ruskem. USA s Čínou směřovaly k symbióze, kterou Niall Ferguson nazval „Chimerica“. Dnes se ukazuje, jak naivní obě tyto představy byly. Žijeme znovu v rozděleném světě. Nemusí se nám to líbit, ale je to realita.
Pokud by uchazeči z autoritářských zemí byli vyřazeni, nemůže to být právně napadnutelné ze strany nepřizvaných?
Podobný postup se používá u strategických zakázek – když jsme chtěli stíhačky, oslovili jsme výhradně spojenecké státy, ne Rusko. Ještě jsem neslyšel o případu, kdy by se nepřizvaný stát soudní cestou domáhal možnosti být v tendru.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš argumentuje tím, že čím víc uchazečů, tím větší tlak na cenu.
Tohle je častý argument: přizveme Rusko a Čínu, abychom snížili nabídky, vždycky je můžeme posléze vyloučit. Jenže co když je to přesně naopak? Pokud západní uchazeči věří, že dokumentace je šitá na míru Rosatomu, nepodají buď žádné nabídky, anebo se pokusí získat alespoň nějakou roli ve formálním konsorciu – hráli by sice druhé housle, ale za pár miliard by jim to stálo.
Je podle vás tendr připravený, nebo ne? Premiér říká, že není. Šéf ČEZ Beneš, že ano.
Pan premiér má pravdu.
Co je tedy třeba na tendru dopracovat? Dořešit bezpečnostní výjimku?
Dle bezpečnostní skupiny, vedené Ministerstvem vnitra, ČEZ nezapracoval do tendrové dokumentace bezpečnostní požadavky státu.
Je odklad tendru, jak jej navrhuje premiér Babiš, z pohledu vaší agendy dobrým krokem? Nestane se rukojmím v povolebním vyjednávání o nové vládě, v níž má významné slovo prezident Zeman?
Tohle je projekt na dvě desetiletí. Základem musí být konsensus politických stran – shoda, která vydrží dvacet let. Když pět demokratických stran ve Sněmovně jasně říká, že účast Ruska a Číny v tendru odmítají, musí se na to brát zřetel.
Jaký předpokládáte ve věci tendru vývoj a jaký byste z pohledu energetické bezpečnosti doporučoval?
Věřím v rozum. U takto zásadní věci, kdy jde bez nadsázky o budoucnost naší země, očekávám, že se podaří nalézt základní politickou shodu.
Zatím na neznámý termín bylo odloženo listopadové jednání Bezpečnostní rady státu, na kterém se mělo projednat doporučení tajných služeb a bezpečnostních expertů, tedy nepřizvání ruských a čínských uchazečů. Příští týden má jednat i za účasti opozice a Ministerstva zahraničních věcí vládní výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Lze tam čekat tuto bezpečnostní debatu?
Předpokládám, že šestice bezpečnostních subjektů názor nezmění.
Mluví se také o možných konsorciích uchazečů. Za jakých podmínek by byla bezpečná účast ruských a čínských firem v takovém konsorciu? Bylo by to dobré kompromisní řešení?
Dodavatel jaderné části elektrárny – takzvaného jaderného ostrova – je v jakémkoli konsorciu vždy dominantní. Jeho vyměnit nelze, zatímco dodavatele turbíny či systémů kontroly a řízení ano.
Jak se díváte na cestu pana Nejedlého do Moskvy zrovna v tento čas, kdy se schyluje k doladění parametrů tendru? Je bezpečnostním rizikem? Lze jej vnímat jako součást lobbingu ruské strany vzhledem k nadstandardním kontaktům pana Nejedlého na ruské představitele i energetický byznys?
Jaderný projekt je všude na světě vnímán jako zásadní zájem státu. Nechci nijak komentovat něčí cestu. Pro kteréhokoli zahraničního partnera je podstatnější, co říká předseda vlády.
Co by pro vás osobně znamenalo, kdyby byl tendr vypsán s přizváním ruského a čínského uchazeče?
Že si ještě stále neuvědomujeme, jak moc se za poslední roky změnil svět.
Před zhruba deseti lety běžel v Česku tendr na rozšíření Temelína, odstoupilo se od něj. Teď se do nejistoty dostal i tento tendr ještě před samotným vypsáním. Co to o nás říká? Máme vůbec „na to“, takové tendry vypisovat, je náš stát dostatečně stabilní, demokracie dost zakořeněná, abychom takový tendr mohli pořádat a zvládli jej bez úhony?
V minulém tendru trojice účastníků na začátku roku 2010 slibovala, že do roku 2013 dokončí svůj první, referenční blok nové generace. Nestalo se tak – všichni měli mnohaleté skluzy a masivní zvýšení ceny. Navštívil jsem všechny stavby „třetí generace“ na světě a neviděl jsem jedinou, která by byla dokončena v termínu.
Proto bych se zastal české vlády: chápu, že jste vůči ní kritická, ale v případě nového jaderného zdroje je opatrnost skutečně namístě.
Je tedy nyní dobrý čas vypsat tendr?
Prvním předpokladem vypsání tendru je shoda politických stran.
