Babiš má nový problém. Penzion v Krkonoších a restauraci v Průhonicích

Usnesení, kterým nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v prosinci obnovil vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, vyšlo pro Andreje Babiše v mnoha ohledech nepříznivě. Zeman především vrátil premiéra do role obviněného. Zároveň stanovil řadu úkolů, které mohou ve výsledku přinést nové důkazy o spáchání dotačního podvodu.

Vyhlídky Babiše a spoluobviněné poradkyně Jany Mayerové se zhoršily také tím, že Pavel Zeman vyložil některé předpisy přísněji, než jak je původně vyhodnotil dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch.

Jedním z nich jsou pravidla pro posouzení, zda Farma Čapí hnízdo a skupina Agrofert podnikaly v dotyčném období ve stejném oboru. U firem, které měly propojené majitele, totiž dotační pravidla takový „střet“ nedovolovala.

Zatímco Šaroch vycházel z toho, že případnou shodu v určitém oboru podnikání stačilo prověřit na území Středočeského kraje, kde Čapí hnízdo sídlí, podle Zemanova závazného pokynu se musí vzít v potaz celé Česko.

„Příslušný relevantní trh společnosti z konsolidačního celku skupiny Agrofert bude třeba z geografického hlediska vymezit na území celé České republiky, nikoliv pouze jako území Středočeského kraje,“ napsal nejvyšší žalobce ve svém usnesení ze 4. prosince.

Navíc Zeman nařídil, aby se případné porušování pravidel neposuzovalo jen pro okamžik, kdy Čapí hnízdo zažádalo o dotaci, jak to dělal státní zástupce Šaroch, ale také v následujícím období.

„Při stanovení relevantního trhu je třeba zohlednit i budoucí možnost narušení hospodářské soutěže při působení podniků v tržním prostředí,“ uvedl nejvyšší státní zástupce.

To může být pro Babiše problém. Z období let 2008 až 2013, kdy Farma Čapí hnízdo vystupovala kvůli padesátimilionové dotaci jako malý a nezávislý podnik, totiž existuje několik případů, kdy tato firma poskytovala stejné služby jako některá společnost ze skupiny Agrofert.

Jde například o Penzion Lovochemie v Krkonoších. Rekreační objekt v Labské u Špindlerova Mlýna postavila stejnojmenná chemička ještě za socialismu. V druhé polovině 90. let přešel pod Agrofert, který tehdy Lovochemii ovládl.

Od přelomu let 2005 a 2006 patří toto hotelové zařízení pod společnost Penzion Labská, která vždy stoprocentně patřila pod Babišův koncern. „Společnost Penzion Labská, a. s. je konsolidovanou účetní jednotkou, konsolidující společností je Agrofert Holding, a. s.,“ uváděla firma v přílohách ke své účetní uzávěrce.

Dozorčí radu Penzionu Labská vede od roku 2011 Petra Procházková, finanční ředitelka Agrofertu, která mimo jiné podepisovala zásadní dokumenty jak za koncern, tak za Čapí hnízdo.

Jistou polehčující okolností z pohledu Babiše může být fakt, že dvouhvězdičkový krkonošský penzion s ubytovací kapacitou do 60 osob neprovozuje sám Agrofert, ale dlouhodobě jej pronajímá ústecké firmě Kovalčík, jež v Krkonoších provozuje ještě hotel. Formálně má tedy firma Penzion Labská příjmy z pronájmu, nikoli z ubytování.

Vlastníkem budovy penzionu a přilehlých pozemků však tato firma zůstala. Přetrvávající vazba na Agrofert je patrná také z toho, že zaměstnanci Lovochemie i dalších firem z koncernu v něm mají nárok na desetiprocentní slevu z ubytování.

O tom, že dala hotýlek do pronájmu, se firma Penzion Labská zmiňuje již v účetní závěrce za rok 2006. Nicméně až do března 2009 měla tato společnost v obchodním rejstříku zapsané ubytovací služby jako předmět podnikání. Tytéž služby měla ve stejné době zapsané také Farma Čapí hnízdo.

Správně se měly firmy Agrofertu „očistit“ od podnikání ve stejném byznysu jako Farma Čapí hnízdo už mnohem dříve, konkrétně do února 2008, kdy Farma podala žádost o poskytnutí dotace pro malé a střední podniky.

Seznam Zprávy se dotázaly Agrofertu, zda mu kromě Penzionu Lovochemie ve zmíněném období patřila také další ubytovací zařízení. Podle dostupných informací jich bylo více, šlo rovněž o bývalé podnikové rekreační chaty. Mluvčí koncernu Karel Hanzelka však odpověděl již tradiční frází. „Ve všech záležitostech týkajících se Farmy Čapí hnízdo jsme vždy postupovali plně v souladu se zákonem. Detaily v tuto chvíli nebudeme komentovat,“ uvedl Hanzelka.

Souběžné podnikání v jednom oboru na Čapím hnízdě a zároveň v Agrofertu se přitom netýká jenom ubytování, ale třeba i pohostinství. Podle živnostenského rejstříku začala od září 2010 provozovat hostinskou činnost zrekonstruovaná Sokolovna Průhonice a od listopadu 2011 také restaurace v Centru pohybové medicíny v pražském Chodovci. Obě zařízení patřila pod společnost Imoba, která tehdy spadala pod Agrofert (nyní je Imoba součástí holdingu SynBiol, který spravuje Babišovy privátní investice).

Zda v popsaných případech skutečně došlo k porušení dotačních pravidel, se teprve ukáže. Bude záležet na tom, jak vyšetřovatelé a dozorový státní zástupce Šaroch zohlední pokyny nejvyššího žalobce Zemana a jak celou věc vyhodnotí. Babiš, který byl v uvedené době přímým vlastníkem Agrofertu a zároveň stál za projektem Čapího hnízda, musel o podnikání na stejných trzích vědět. Otázkou je, zda mu dokážou úmyslné porušení zákona.

Z pohledu Agrofertu hrály příjmy z ubytování nebo pohostinství naprosto marginální roli. Například z pronájmu uvedeného hotýlku v Krkonoších měla firma Penzion Labská ročně pouze 275 tisíc korun, kvůli odpisům majetku navíc pravidelně končila ve ztrátě. Na druhou stranu pro Čapí hnízdo měly být příjmy z cestovního ruchu podle dotačního projektu stěžejní.

Ve skutečnosti držely Farmu hospodářsky nad vodou peníze za reklamu od firem Agrofertu, které v prvních letech jeho fungování tvořily dominantní část příjmů. Podle Pavla Zemana by měli vyšetřovatelé prozkoumat, zda také Agrofert nepodnikal v reklamě. Policie také v odděleném řízení prověřuje, jestli společnosti z holdingu nekrátily daně tím, že si výdaji na reklamu uměle snižovaly daňový základ.