Článek
Evropský parlament jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155. Před rokem podobné kritické usnesení podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53.
Premiér Andrej Babiš považuje rozhodnutí EP za zásah do záležitostí České republiky a snahu ovlivnit sněmovní volby. „Je to pokračování zasahování EP do vnitřních záležitostí ČR. My jsme svrchovaná země a je tady politický souboj. Budou volby a EP se snaží ty volby ovlivnit. No a samozřejmě ta iniciativa přichází z české opozice, která to tam (v EP) organizuje,“ řekl dnes v Olomouci novinářům Babiš, který dlouhodobě odmítá, že by byl ve střetu zájmů. Jako zásah do podnikatelského prostředí rozhodnutí oi koncern Agrofert.
Schválené usnesení je pouze politickou proklamací. Nemá žádnou právní váhu. Na druhou stranu je bezprecedentním zásahem do podnikatelského prostředí v České republice, do svobodného trhu a do rovných podmínek pro podnikání. Účelově diskriminuje pouze jednu vybranou skupinu firem a ohrožuje pracovní místa tisíců jejich zaměstnanců.
Babiš pak podle Hanzelky učinil všechno, co po něm zákon o střetu zájmů požaduje – vložil akcie firem do svěřenských fondů a Agrofert neřídí a neovládá. „Pokud Agrofert čerpá nějakou veřejnou podporu, děje se tak vždy plně v souladu se zákonem. Firma vždy splnila všechna požadovaná kritéria, což je ve všech případech potvrzeno opakovanými kontrolami příslušných úřadů,“ doplnil.
Výsledky středečního večerního hlasování dnes na parlamentním plénu oznámila místopředsedkyně EP Dita Charanzová, která spolu s dalšími poslanci zvolenými za Babišovo hnutí ANO hlasovala proti. Přidal se také tucet europoslanců hnutí Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána či pět členů nacionalistické frakce EP včetně poslance české SPD Hynka Blaška. Jeho kolega Ivan David se hlasování zdržel.
Pokud mám informaci, tak tam jsou i lži a pomluvy ohledně České republiky a českého státu.
Většina dalších českých europoslanců rezoluci podpořila. Například čeští občanští demokraté. Ti ovšem nehlasovali jednotně – zatímco Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová návrh podpořili, Jan Zahradil a Evžen Tošenovský se zdrželi hlasování. Podobně učinila i jediná komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, jejíž levicová frakce byla jinak takřka jednomyslně pro rezoluci.
Ta čítá čtyřicet tři bodů, ve kterých se europoslanci shodují na kritice nejen premiéra a jeho prokázaného střetu zájmů kvůli jeho vlastnictví Agrofertu, ale také na kritice nečinnosti českých úřadů v této věci.
Na Twitteru se objevují první komentáře k proběhlému hlasování.
Krok EP inicioval kontrolní výbor v čele s německou europoslankyní a předsedkyní kontrolního výboru EP Monikou Hohlmeierovou.„Všechny důkazy, které máme k dispozici, poukazují na závažné systémové nedostatky v České republice, které je potřeba naléhavě řešit. Očekáváme, že Komise přijme jasná opatření jak k nápravě následků minulých případů, tak k tomu, aby se zabránilo, že budoucí čeští ministři nebo předsedové vlád budou ovlivňovat přidělování finančních prostředků EU ve prospěch společností, které patří jejich rodinným příslušníkům nebo jim samotným,“ uvedla dnes k přijatému textu jeho hlavní autorka.
První draft vznikl před měsícem. Následovala plamenná diskuse v Bruselu, při které poslanci reagovali zejména na zveřejnění finálního auditu Evropské komise, podle něhož je Babiš ve střetu zájmů. Ovládá totiž holding i poté, co jej převedl do svěřenských fondů.
Europoslanci ve schválené rezoluci trvají na tom, že se má Andrej Babiš zcela vzdát vlastnictví Agrofertu, nebo nevykonávat funkci vysokého politika.
Všanc ale europoslanci dávají dotace pro celou Českou republiku. Vyzývají totiž Evropskou komisi, aby posoudila, zda jsou české úřady zcela nezávislé ve vztahu k premiérovi. Podle nového pravidla, které si členské státy EU schválily v rámci dohod o dlouhodobém finančním rámci a fondu obnovy po koronavirové pandemii. Státy podle něj musí dodržovat hodnoty právního státu, aby jim dotace mohly být vyplácené. A stopnuté, pokud členský stát pravidla poruší.
Holding Agrofert patří vůbec k největším příjemcům zemědělských evropských dotací. Evropská komise dokončuje audit i těchto finančních toků a europoslanci chtějí, aby se pravidlo dodržování hodnot právního státu týkalo také přímých dotací. Nyní se pojí ke strukturálním fondům.
Již před hlasováním o rezoluci bylo víceméně jasné, že text europarlamentem projde. Hlasování na úrovni výboru bylo jasně pro, a to i zástupci parlamentní frakce Renew Europe, do které patří politici z Babišova hnutí ANO.
Bruselský server POLITICO přišel v úterý se zjištěním, že se Agrofert snažil některé europoslance přesvědčit, aby nehlasovali pro rezoluci. Skrze twitterové účty europoslanců firma posílala vzkazy, kterými se podle slov mluvčího holdingu pokoušel Agrofert poskytnout druhý pohled.
Evropský parlament schválil již druhou rezoluci, tu první odhlasoval před rokem. Jasnou většinou 510 poslanců prošla rezoluce, která střet zájmů Andreje Babiše rovněž ostře kritizovala. Tentokrát však mají europoslanci v zádech konečné závěry komisního auditu.
