Článek
Kampaň do krajských voleb hnutí ANO rozjel jeho šéf a premiér Andrej Babiš pouhý den po svých 66. narozeninách.
Už rok tím pádem formálně patří mezi seniory, kteří by se podle lékařů měli svědomitě chránit před covidem-19 a možnými komplikacemi.
Jako premiér se Babiš denně setkává s množstvím lidí, u nichž nemusí být jasné, zda nejsou nakaženi. V úterý seděl na jednání s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou, u níž později test potvrdil koronavirus.
Rekordní statistiky z posledních dnů přitom dokládají, že po benevolentním přístupu k ochranným opatřením během léta chytil koronavirus v Česku pomyslný druhý dech.
Přestože je Babiš na svůj věk velice vitální a snaží se dbát na zdravý životní styl, během rozšířené nákazy musí zohledňovat i vlastní zdravotní limity. Ty přitom nejsou spojené jen se seniorním věkem.
Není tajemstvím, že Babiš žije už přes 50 let bez sleziny. Tento orgán přispívá k vyšší imunitě, dá se ale žít bez větších problémů i bez něj.
Babišovi vyoperovali slezinu už v roce 1969, protože trpěl trombocytopenií neboli sníženým množstvím krevních destiček. O svém handicapu premiér vícekrát otevřeně mluvil v médiích, a to i letos v souvislosti s covidem-19.
Obránce před bakteriemi
Slezina působí v těle jako krevní filtr, odbourává poškozené nebo přestárlé krevní buňky a vychytává bakterie. Díky slezině má tělo také jedinečné imunitní buňky, které vyrábějí protilátky proti některým zákeřným bakteriím.
Lidé bez sleziny by se proto měli očkovat například proti pneumokokům, ale i proti chřipce, která snižuje schopnost organismu bojovat s bakteriemi. Musí si také dávat pozor při povrchových zraněních, protože jim hrozí rychlá sepse (otrava krve).
Při nákaze novým koronavirem však chybějící slezina podle dosavadních poznatků automaticky neznamená, že by takovému pacientovi po nákaze covidem-19 hrozily závažné komplikace.
„Není mi známo, že by byl asplenismus (odborný výraz pro chybějící slezinu, pozn. red.) nějak těžce rizikový. Nejsou informace, že by byl u takových pacientů s covidem-19 těžší průběh,“ řekl Seznam Zprávám profesor Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.
Mnohem vyšší riziko, že při nákaze koronavirem skončí ve vážném stavu, nebo dokonce ohrožení života, mají podle Husy lidé s chronickými chorobami, například srdečním onemocněním.
Podobné závěry mají také zahraniční odborníci. „U většiny virů se chybějící slezina nejeví jako hlavní rizikový faktor onemocnění. Prozatím se zdá, že to platí i u covidu-19,“ uvedl v dubnovém článku pro pacienty bez sleziny web Harvard Health Publishing, který spravuje lékařská fakulta renomované Harvardské univerzity.
Dvojice autorek, amerických lékařek, uklidňovala čtenáře bez sleziny tím, že potřebnou imunitní reakci jsou schopny vyvolat jiné orgány. Zároveň ale nabádala k opatrnosti. „Je pravděpodobné, že schopnost takového člověka bojovat s jakoukoli infekcí je přinejmenším o něco snížená, než kdyby měl slezinu,“ napsaly lékařky. Každý člověk bez sleziny by proto podle nich měl velmi pečlivě dodržovat ochranná doporučení.
Chybějící slezina přitom není jediný Babišův problém. Podle svých dřívějších slov trpí také vysokým krevním tlakem. Už v roce 2016 prozradil, že se mu odchlipovala oční sítnice nebo že měl závratě, které podle něj souvisely s páteří.
Královská zahrada hotelu Grand Mark Prague. Vietnam slaví 75. výročí nezávislosti.
Zveřejnil(a) Andrej Babiš dne Úterý 1. září 2020
U českého premiéra je vidět, že si vyšší riziko uvědomuje. Zatímco ostatní politici na sebe roušku v posledních týdnech nevzali, on podle svých slov neustále nosil na Úřadu vlády respirátor třídy FFP2, který by měl zachytit naprostou většinu bakterií a virů. Prý ho měl i během úterního jednání s „pozitivní“ Rážovou.
Na druhou stranu, fotografie z některých Babišových akcí z poslední doby svědčí o tom, že si ji z tváře sundal – například při setkání s evropskými premiéry ve Slovinsku uplynulý víkend nebo při návštěvě vietnamského velvyslanectví v úterý. Roušku si nenasadil ani při focení na kampaň do krajských voleb.
