Článek
V listopadu 2020 se v Americe konají klíčové prezidentské volby. Demokratický kandidát se v nich pokusí porazit stávajícího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Ať už vyhraje volby kdokoliv, bude to mít v úřadu velmi těžké. Některé kroky Trumpovy vlády totiž nepůjdou změnit hned. A důležitým úkolem nového prezidenta bude i přístup k zahraniční politice a voličům protikandidáta.
Nejenom o amerických volbách a jejich vlivu na zahraniční politiku mluvil v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog a historik Jacques Rupnik.
„To důležité bude, jak se bude vyvíjet vztah Ameriky a ostatního světa. To, co tady zavedl za poslední tři roky Trump, je nepředvídatelnost, jednostrannost, zpochybnění transatlantického vztahu. A všemu dominuje rivalita s Čínou. Americké volby jsou proto absolutně klíčové,“ říká Rupnik.
„Druhá otázka pro nás Evropany bude, zda je Evropa schopná jednat společně, a to nejenom jako obchodníci. Protože to, co dělá Putin na východě, bezpečnostní a migrační hrozby, které přicházejí z jihu, a teď velký otazník kolem USA, to bude výzva pro Evropany, jestli jsou schopni na to odpovědět společně. A to předpokládá společnou zahraniční politiku,“ dodává politolog.
Přidal i názor na domácí, českou politiku.
„Vypadá to podobně jako s americkým prezidentem Trumpem, který nedávno čelil ústavní žalobě. Když si to dáme na papír, tak to vypadá špatně jak z mezinárodní, tak z právní stránky. Společnost je s tímto vývojem nespokojená. Je otázkou, jestli se podaří tuto nespokojenost přetavit do politické síly. Podle mě ne. Za druhé má premiér přízeň svých voličů, které si udržel stejně jako prezident Trump. Proto kritiku ustojí,“ tvrdí Rupnik.
Na konci loňského roku oslavila střední a východní Evropa 30. výročí pádu komunismu. Zpočátku byla ta změna vnímána pozitivně. Proč je tedy většina obyvatel těchto států nyní nespokojena s vývojem své země?
„Důvodů je hned několik. Někteří odborníci tvrdí, že hlavní příčina byla ekonomická krize z roku 2008. Je to jedna z příčin, ale ne ta hlavní. Střední a východní Evropa totiž nebyla krizí tolik postižena jako západní Evropa.“
Západ jsme dohnali, ale...
„Podle mě jsou to hlavně rozdíly regionální a společenské. Po roce 1989 snili obyvatelé postkomunistických zemí, že brzy doženou bohatý Západ. Což se veskrze stalo. Přineslo to ale i nepříjemné věci jako nárůst sociální nerovnosti a rozdělení společnosti na dvě skupiny. První, která těžila z transformace, a ti druzí, již mají pocit, že se ztratili nebo jsou marginalizováni,“ dodává Rupnik.
Podle něj se otevírají nůžky například mezi velkými městy a menšími oblastmi.
„Je to i rozdělení na města, která bohatnou, prosperují a otevírají se Evropě. A na druhé straně menší města a venkov, kde je averze vůči otevřenosti světu. To je to velké dělítko. Podobně rozdělené společnosti jsou v i Polsku, Maďarsku nebo Velké Británii. Za příklad stojí hlasovaní o brexitu – Londýn hlasoval proti a zbytek země pro.“
„Za zmínku stojí i poslední událost ze střední Evropy. Starostové čtyř hlavních měst se vymezili vůči politice svých vlád. Takže ve vztahu k demokracii a otevřenosti světu jsou naše společnosti stále rozdělené,“ říká francouzský politolog.
Celý rozhovor s Jacquesem Rupnikem si můžete pustit v úvodním videu.
Další díly pořadu Svět bez obalu můžete sledovat zde.
