Babiš do kampaně opět zahrnul lithium. Účast ČEZ dráždí opozici i akcionáře

Když premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v Ústí nad Labem ve čtvrtek oficiálně zahajoval předvolební kampaň, svůj projev s řadou slibů završil oblíbeným tématem, na kterém už jednou vyhrál volby: „Rozhodně nedáme z českých rukou lithium,“ prohlásil před shromážděným posluchačstvem.

Říká se, že opakovaný vtip není vtipem, ale zde to tak úplně neplatí. Horkou novinkou té letošní Babišovy „lithiové kampaně“ je skutečnost, že se na ní sice nepřímo, ale výraznou měrou podílí i polostátní energetická firma ČEZ.

To by se dříve ani nemohlo stát. Lze totiž připomenout, že když nynější premiér před lety vstupoval v dresu hnutí ANO do politiky, líčil právě firmu ČEZ s jeho vedením téměř jako středobod českého „Palerma“. A existuje mnoho svědectví o tom, že se v roli ministra financí opakovaně snažil dlouholetého generálního ředitele Daniela Beneše odstavit.

Během let ale došlo k podivuhodné otočce. Babiš ostříleného topmanažera, který je všeobecně považován za chráněnce prezidenta Miloše Zemana, vzal na milost a v posledních týdnech se začalo odehrávat něco, co v očích mnohých už zavání otevřenou politicko-byznysovou kooperací.

I někteří akcionáři firmy obchodované na burze vyslovují podezření, že Beneš v předvolebním čase hájí spíše zájmy Babišova hnutí ANO než jejich.

„ČEZ těsně před volbami poskytuje politickou pobídku vládnímu hnutí ANO a na druhou stranu stát reprezentovaný Andrejem Babišem a vicepremiérem Karlem Havlíčkem zase poskytuje byznysovou pobídku firmě ČEZ. Ve výsledku ruka ruku myje,“ popisuje ze svého pohledu pro Seznam Zprávy aktuální situaci menšinový akcionář ČEZ a odborník na energetiku a investor Michal Šnobr.

Řeč je právě o projektu těžby a zpracování krušnohorského lithia na Cínovci. Ale také o uvažované výstavbě továrny na autobaterie pro elektromobily v Prunéřově na místě loni odstavené uhelné elektrárny. V obou navzájem propojených severočeských projektech, s nimiž se ale stále pojí bezpočet otazníků, má právě ČEZ hrát klíčovou roli.

Veřejně obchodovatelná firma minulý rok získala upsáním nových akcií za zhruba 800 milionů korun většinový 51procentní podíl ve firmě Geomet, která je držitelem přednostních práv na průzkum a využití lithiového ložiska na Cínovci. Stalo se tak se souhlasem původního majitele, australské společnosti European Metals Holdings, které zbylo 49 %.

A vedle toho se má ČEZ stát, jak bylo nedávno oznámeno, developerem projektu prunéřovské „gigafactory“. Vicepremiér a ministr průmyslu za ANO Karel Havlíček podepsal na konci července s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem memorandum o podpoře výstavby továrny. Krušnohorské lithium by se tak dle představ vlády a ČEZ mělo zužitkovat právě v Prunéřově.

Vládní představitelé teď slibují před severočeskými voliči i tisíce nových pracovních míst a také zisky z obřích zásob lithia na Cínovci, které se podle Babišovy kampaně podařilo „zachránit“ pro český stát.

Připomeňme, že při minulých volbách hnutí ANO v posledních dnech kampaně výrazně přeskočilo Sobotkovu ČSSD tvrzením, že se tato partaj podílí na krádeži lithia a převodu obřích zisků do zahraničí. Andrej Babiš tehdy prstem ukázal nejen na sociálnědemokratického ministra průmyslu Jiřího Havlíčka, ale kriminalizoval celé vedení strany.

„Je to naprosto skandální, co tady ČSSD dva týdny před volbami předvádí. Vypadá to, že chtějí ještě rychle shrábnout peníze do stranické kasy, mají velké dluhy. Lithium je poslední surovina, kterou má v rukou stát, a ministr za ČSSD Havlíček podepíše bez souhlasu vlády nebo projednání tak velké věci ve Sněmovně memorandum s nějakou australskou firmou, které dáme těžbu lithia v hodnotě dvou bilionů korun,“ hřímal v roce 2017 Babiš na adresu strany, s níž následně sestavil vládu.

Nedávná veřejná prezentace rýsujícího se velkobyznysu s českým lithiem (i za účasti Daniela Beneše z ČEZ) byla zahájena krátce poté, co se premiér a šéf hnutí ANO přesunul jako volební lídr do Ústeckého kraje. Hnutí ANO to umožnilo znovu po čtyřech letech akcelerovat staré severočeské téma.

Nicméně mnohé dráždí hlavně to, že se do kampaně tentokrát nepřímo zapojuje i management ČEZ, ačkoliv zdaleka není jisté, zda bude lithium těžitelné (technicky i z hlediska nákladů), zpracovatelné, zda se najde strategický partner, který by chtěl právě s ČEZ stavět gigafactory a čekal na nejisté dodávky českého lithia.

Mezi politiky opozičních stran lze zaslechnout názor, že šéf ČEZ Daniel Beneš už překročil pomyslný rubikon a je zralý na povolební odvolání z funkce.

„Daniel Beneš se stal součástí kampaně hnutí ANO, místo aby hájil zájmy akcionářů,“ kritizuje pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, který je jedním z opozičních kandidátů na ministra financí (v minulosti byl Babišovým náměstkem, taktéž členem dozorčí rady ČEZ). „Vůbec není jisté, že se nějaké lithium začne těžit a podobné je to i s baterkárnou,“ dodává.

Nicméně sama firma ČEZ odmítá, že by aktivně vstoupila do sféry politiky a zasahovala do předvolebního boje ve prospěch Babišova hnutí.

Mluvčí firmy Ladislav Kříž namítá, že vedení ČEZ dost dobře nemůže odmítat pozvání na akce pořádané vládními úřady, když stát drží majoritní podíl akcií.

„Jen jsme přijali pozvání na prezentaci výzkumu možného zpracování českého lithia. Šlo o akci organizovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu. Nevím, jak bychom zdůvodnili, že se této akce zúčastnit nemůžeme,“ reagoval Kříž.

Jednalo se o sešlost z 25. srpna, kdy Babiš s Havlíčkem (a Benešem) navštívili Ústecký kraj a zavítali do Výzkumného centra CirkTech v Čížkovicích. K lithiu a gigafactory ten den před novináři zazněla spousta optimistických slov.

„Český stát získal zpět kontrolu nad českým lithiem, a to prostřednictvím firmy ČEZ, kde máme majoritní podíl. Vstoupili jsme navýšením kapitálu téměř ve výši 30 milionů eur do firmy Geomet, kde měl European Metals Holdings stoprocentní účast, a tím jsme splnili náš slib. A pokud si novináři z toho stále dělají srandu, tak doufejme, že teď už přestanou. Protože my samozřejmě sliby plníme,“ prohlásil ten den Andrej Babiš.

Daniel Beneš při akci uvedl, že rozhodnutí o komerčním využití lithia chce ČEZ učinit v roce 2023. Finální studie proveditelnosti by měla být hotova v květnu příštího roku. A když půjde vše dobře, továrna na baterky by se podle Benešových odhadů mohla postavit v letech 2026 až 2028.

Věslav Michalik z hnutí STAN, další z opozičních kandidátů na ministra financí, pro spoluúčast vedení ČEZ na veřejné prezentaci nejistého plánu jisté pochopení má.

„Když už do toho lithia ČEZ investoval, koupil od Australanů majoritní podíl v Geometu, tak chápu, že to nechtějí mít jako mrtvou investici. To, že to premiér teď vytahuje jako svůj ohromný úspěch, že je to v českých rukou, to je úplně jiná věc, avšak ono předvolební načasování není věcí ČEZ,“ soudí Michalik. Za pochopitelné také považuje, že se ČEZ snaží být účasten na budování gigafactory, jelikož jde o byznys budoucnosti.

Navzdory tomu ale těžbu lithia Michalik – původní profesí jaderný fyzik s porevoluční praxí v investičním bankovnictví – označuje za „nafouknutou bublinu“, z níž stát zdaleka nemůže mít takový profit, jak vládní představitelé líčí.

V celé problematice se politik hnutí STAN podle vlastních slov už v minulých měsících snažil zorientovat a po konzultaci s experty z oboru došel k závěru, že těžitelné zásoby jsou podstatně nižší než vláda prezentuje. Případné roční tržby z prodeje budou řádově jen v miliardách korun, tedy na úrovni běžného středně velkého podniku. Jak to bude se ziskovostí, nelze vůbec odhadnout, když není známa a odzkoušena technologie těžby.

Přitom tento kandidát na ministra financí také argumentuje, že nastavené smluvní podmínky jsou takové, že český stát (ČEZ) nebude mít ani možnost technologii těžby, úpravy a získávání rudných koncentrátů ovlivnit, stejně tak následné metalurgické zpracování. To mají podle Michalika v rukou stále australští akcionáři firmy Geomet (a jejich dodavatelé), kteří drží 49 procent akcií.

Seznam Zprávy zajímalo, jakou má k lithiu a účasti managementu ČEZ postoj ODS, hlavní síla druhé opoziční koalice Spolu. Jejich zřejmě hlavní kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura však k této otázce přes urgenci žádné stanovisko neposkytl.

Objevují se dvě zcela protichůdné informace. Podle jedné i vedení ODS chce usilovat o to, aby Beneš na první povolební valné hromadě skončil, podle jiné se ale šéf ČEZ už stačil dohodnut s řadou opozičních politiků na svém setrvání.

Nelze si nevšimnout, že vedení ČEZ je o dost opatrnější a střízlivější, když mluví k investorům, než když mluví po boku Babiše a Havlíčka.

„Na finanční kalkulace je ještě brzy. Jsme na začátku,“ uvedl v srpnu k lithiu a gigafactory pro odborný server Patria.cz finanční ředitel ČEZ Martin Novák, čímž připustil, že firma fakticky nemá v ruce stále nic hmatatelného, co by mohla před investory ukázat.

Výrazný rozdíl v prezentaci před odbornou a laickou veřejností vidí i již citovaný minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, který patří k dlouholetým kritikům současného managementu energetické firmy.

Co se týče továrny na baterky, považuje Šnobr za zásadní problém skutečnost, že stát nepřímo potenciálním zahraničním investorům určuje, s kým a kde mají gigafactory v Česku stavět, pokud chtějí získat veřejnou podporu. A tento „direktivní“ přístup vlády podle jeho názoru Česko ve výsledku těžce poškozuje. „Investory to spíše odradí, svazuje jim to ruce,“ je přesvědčen Šnobr.

Všímá si totiž také – podobně jako jiní experti – že ČEZ kromě pozemku v Prunéřově nemá zatím co jiného potenciálním partnerům ze zahraničí, kteří investici do gigafactory u nás zvažují, nabídnout. Je to podle něj chudá nevěsta, která v oboru nemá potřebné zkušenosti, žádné kompetence.

„Něco jiného by bylo, kdyby ČEZ už měl nějakou jistotu ohledně těžby a zpracování lithia, kdyby byla firma do továrny na baterie schopna dodat hotovou surovinu. Ale tak to zdaleka není, jedinou jejich výhodou je, že mají za zadkem stát,“ dodává lehce expresivně Šnobr.

Zástupci vlády již dříve uvedli, že ve hře jsou dva zahraniční investoři. Mělo by jít o německý koncern Volkswagen a korejskou LG. Obě firmy se ale podle vícero zdrojů stále rozhodují mezi několika středoevropskými zeměmi.

„Skutečnost, že do toho vláda ve spojení s ČEZ míchá ryzí politiku, Česko v konkurenci s ostatními státy jenom poškodí,“ míní Michal Šnobr.