Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) avizoval, že vláda na dnešním odpoledním jednání kvůli postupující epidemii koronaviru nejspíše rozhodne o vyhlášení karantény na celou Českou republiku. Kromě toho premiér avizoval i svolání Ústředního krizového štábu, v jehož čele by podle jeho slov měl pravděpodobně zasednout náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
To, že Babiš štáb svolává až teď a mluví o Prymulovi v jeho čele, podle pozorovatelů dokládá jistou rivalitu mezi ním a vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).
Právě koaliční kolega z vlády Hamáček, který zastává post ministra vnitra, by za normálních okolností měl v čele Ústředního krizového štábu sedět a je otázkou, jak Babiš změnu vybočující z platné legislativy hodlá obhájit.
Možná tím, že epidemiolog Prymula s letitou praxí z oblasti vojenského zdravotnictví během krize získal poměrně silnou veřejnou podporu a mnozí by jej rádi viděli i na postu ministra zdravotnictví místo méně výrazného Adama Vojtěcha (za ANO).
Buď ministr vnitra, nebo obrany
Ministr vnitra má být předsedou štábu ve většině krizových situací. Pouze v případě, že je vyhlášen stav ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany republiky před vnějším nepřítelem, řídí tento štáb ministr obrany. Tak alespoň hovoří statut štábu, který je vyvěšený na webových stránkách vlády.
O náměstkovi ministra zdravotnictví se v něm nikde nehovoří, měl by být pouze jedním z 18 členů.
Svoláním štábu, složeného z vysokých úředníků několika ministerstev a šéfů bezpečnostních institucí (včetně policie a hasičského sboru), dává premiér větší váhu skutečným odborníkům na krizové řízení. Štáb totiž zřizuje i některé odborné pracovní skupiny a má své operační centrum. Babiš v televizi Prima uvedl, že zřízení štábu je nyní už asi nezbytné.
Nejde zřejmě o to, že by se dnes tyto věci vůbec neděly, nicméně štábní kultura pokulhává.
K čemu je Ústřední krizový štáb
Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády k řešení krizových situací a je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu.
Štáb po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, jakož i při hrozbě vzniku krizové situace, připravuje návrhy řešení těchto situací.
Návrhy na řešení předkládá předseda štábu na schůzi Bezpečnostní rady státu nebo v případě nebezpečí z prodlení přímo na schůzi vlády.
Štáb zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou, ministerstvy a jinými správními úřady a orgány.
Štáb má 18 členů, jsou v něm zástupci vybraných ministerstev a také bezpečnostních institucí.
V čele štábu jako jeho předseda je ministr vnitra, případně obrany.
Vládě by měl štáb poskytovat odborná doporučení, jak krizovou situaci řešit. Kabinet poté přijímá standardní politická rozhodnutí.
Nad skutečností, že Ústřední krizový štáb, který plní i významnou koordinační roli, dosud svolán nebyl, se dnes pozastavil i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„Nebyli jsme zatím schopni aktivizovat a zapojit odborníky,“ kritizoval Vystrčil v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce. Politici mají podle něj v tuto chvíli při řešení krizové situace větší slovo, než je zdrávo.
V kuloárech se v této souvislosti mluví o tom, že Babiš byl ke svolání štábu liknavý, jelikož nemá obecně rád úředníky (kteří ve štábu získají větší vliv) a také nechce pustit otěže ve prospěch Hamáčka.
Vicepremiér a ministr vnitra jistou rozdílnost v názorech připouští. „Pan premiér má na to nějaký názor, já teď ale nebudu ztrácet čas a vést kolem toho nějaké polemiky přes média. Děláme všichni maximum, aby ta situace fungovala,“ reagoval Hamáček na přímý dotaz Seznam Zpráv v neděli ráno, když byl tázán, proč ještě nebyl Ústřední krizový štáb svolán.
Odmítnutý stav nouze
Určitý nesoulad v řízení krizové situace mezi Hamáčkem a Babišem nastal už 2. března. Ten den totiž přinesl Hamáček do vlády poprvé návrh na vyhlášení nouzového stavu.
Tento návrh podle informací Seznam Zpráv mimo jiné výslovně nařizoval výrobcům ochranných zdravotnických pomůcek přednostně zásobovat zdravotníky a složky integrovaného záchranného systému. Babiš ale prý byl toho názoru, že k vyhlášení nouzového stavu ještě nenazrála situace a mohlo by to lidi vyděsit. Tak alespoň hovoří některé informace z kuloárů.
Hamáček v neděli večer potvrdil na Twitteru redaktorovi Ondřeji Kundrovi z týdeníku Respekt, že vláda opakovaně odmítala štáb zřídit. Jeho svolání prý navrhl několikrát, aktivní v tom směru byla i jeho stranická kolegyně, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Ministr vnitra potvrdil, ze vlada opakovane odmitla aktivovat Ustredni krizovy stab. I kdyz to opakovane navrhoval on a dalsi ministri za CSSD. pic.twitter.com/7fhHXz5wjI
— Ondrej Kundra (@okundra) March 15, 2020
K vyhlášení nouzového stavu nakonec došlo až o deset dnů později, 12. března.
Mělo to ovšem i velmi praktické negativní dopady. Celých oněch deset dnů nebylo možné nakupovat ochranné pomůcky napřímo, bez tendrů. I to byl jeden z důvodů, proč státní instituce nebyly schopny roušky a respirátory získat včas.
