Babiš chce postavit onkologického obra za miliardy. Obešel ale lékaře

„Řekl jsem si, že je to velká výzva. Zachránili jsme tisíce lidí před koronavirem, teď zachráníme tisíce lidí před rakovinou. To je ono, to je ten cíl. Chci propagovat prevenci,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO) loni v červnu na setkání tuzemských onkologů.

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

S covidem od té doby zemřelo téměř 30 tisíc lidí, části svého prohlášení se ale šéf ANO nevzdává. Volby se blíží a Babiš má dlouhodobě v plánu vsadit na zdravotnickou kartu.

Jeho hnutí se v některých průzkumech ocitá až třetí v pořadí a Babiš nutně potřebuje přijít s velkým tématem. Klíčovou částí jeho kampaně by měl být důraz na prevenci proti rakovině a vznik onkologického supercentra - takzvaného Českého onkologického institutu.

Jde o obří projekt, se kterým počítá Národní plán obnovy, jenž má po pandemii pomoci restartovat tuzemskou ekonomiku. Odborníci a politici ale začínají mít obavu, že vybudování onkologického institutu poslouží hlavně Babišově kampani a ve skutečnosti to budou vyhozené peníze - hovoří se přitom až o sedmi miliardách korun.

„Souvislost mezi kampaní ANO a vybudováním institutu tam určitě být může. Evropa se zaměřuje na boj proti rakovině, hnutí ANO a premiér se nechávají slyšet, že chtějí jít rovněž tímto směrem. Mezi onkology se hovořilo o autobusu, který by v kampani jezdil a lidé by se mohli nechat preventivně vyšetřit,“ řekla Seznam Zprávám lékařka a senátorka Alena Dernerová z klubu Starostů a nezávislých.

Případ jí začal být podezřelý v dubnu, kdy v Senátu o onkologickém centru promluvil tehdejší ministr Petr Arenberger (za ANO). Senátorku zaskočilo, že vládní představitelé projekt nekonzultovali s vedením České onkologické společnosti, která je klíčová pro rozvoj strategie boje proti rakovině.

„Když jsem začala v dubnu pátrat po detailech a pozadí projektu, důležité pro mě bylo znát stanovisko České onkologické společnosti (ČOS). Byla jsem velice překvapená, že jich se nikdo neptal. Tehdejší ministr Arenberger mi řekl, že šlo o ideu pana premiéra. Jemu to měli přinést profesoři Cibula a Svoboda. Ti to ale měli konzultovat s onkologickou společností, která má zamítavý postoj ke vzniku nového institutu. Na jejich názor by se v dané věci mělo dát, je velký problém, že o tom onkologická společnost nevěděla,“ uvedla senátorka Dernerová.

Zmíněný David Cibula je vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK, Marek Svoboda je ředitelem brněnského Masarykova onkologického ústavu.

Předsedkyně výboru ČOS Jana Prausová její obavy potvrdila. „Je to izolovaná akce, kterou navrhl nikoliv kmenově čistý klinický onkolog, ale onkogynekolog profesor Cibula. Přišel s návrhem, který s ČOS ani se Společností radiační onkologie, biologie a fyziky nekonzultoval. Přednesl svůj nápad, půl roku se kolem toho mlžilo, nikdo s námi nehovořil, až se to najednou objevilo v rámci Národního plánu obnovy, kde je tomu přidělena suma sedmi miliard korun. Pan profesor Cibula se s tím obrátil na vládu a bylo mu dopřáno sluchu,“ řekla Seznam Zprávám předsedkyně onkologické společnosti Prausová.

I podle ní může mlžení kolem sedmimiliardového plánu souviset s chystanou předvolební kampaní ANO. „Určitě to může souviset. Jako onkologové ve výboru České onkologické společnosti s tím nesouhlasíme, protože to nezapadá do námi nastavené koncepce a plánů, jak dál chceme rozvíjet onkologii,“ míní Prausová.

Premiér Andrej Babiš na dotazy redakce nereagoval. Onkogynekolog Cibula ale tvrdí, že projekt je práce odborná, nikoli politická. „Na přípravě projektu se podílelo 11 špičkových odborníků, již zastupovali mnoho lékařských oborů, které se na onkologické péči podílí,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Zdůraznil, že Český onkologický institut nemá být jen další onkologickou klinikou. „Na rozdíl od klasické nemocnice, kde jsou jednotlivé části péče poskytovány v rámci oddělení či klinik, mezi kterými pacient přechází, tento projekt představuje onkologickou nemocnici, kde je dostupná komplexní péče o onkologického pacienta. Od prevence, diagnostiky, chirurgické léčby, farmakologické léčby, podpůrné léčby až po sledování po skončení léčby,“ vysvětluje.

Na dotaz, proč ale tento záměr nebyl konzultován s ČOS, která sdružuje lékaře a další odborníky působící na poli onkologie a má na starosti Národní onkologický program, uvedl, že to má být úloha Ministerstva zdravotnictví.

„Komunikace s odbornou i laickou veřejností musí být organizována nositelem projektu, kterým je Ministerstvo zdravotnictví. Na projektu ČOI by zcela jistě měly spolupracovat desítky odborností, které se na péči v onkologii podílí,“ uvedl Cibula.

Jeho brněnský kolega Marek Svoboda odmítá slova senátorky Dernerové o tom, že by to byl on, kdo Babišovi myšlenku onkologického institutu vnuknul.

„Je to projekt, který vytvořili pražští kolegové, kteří jej i panu premiérovi přinesli. Já jsem autorem zcela jiného projektu Centra onkologické prevence a Centra inovativní a podpůrné péče, který se bude budovat při Masarykově onkologickém ústavu, který je jediným onkologickým ústavem v České republice,“ napsal Svoboda Seznam Zprávám.

Pro senátorku Alenu Dernerovou je podezřelé i to, že jednou z variant výstavby onkologického institutu je areál u pražské vinohradské nemocnice, kterou dnes již bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger opět řídí.

„Podle mě to souvislost má. Víte, já se ptala, kde by ten institut měl stát. On jmenoval Letňany, dodal ale, že bohužel to nejspíš bude muset být ve Vinohradech, v místech, kde mělo stát traumacentrum, do kterého už se vložilo asi 150 milionů korun. Kdyby se teď měl stavět místo toho onkologický institut, muselo by se měnit stavební povolení. Je to celé zvláštní, my teď vlastně nemáme nic v ruce, ani územní plán, ani stavební povolení,“ řekla Seznam Zprávám senátorka.

Senátorka Alena Dernerová je přesvědčená, že miliardy korun, které mají do Národního plánu obnovy z Bruselu, by se měly využít spíše v regionech, než je napumpovat do jednoho velkého centra.

„Bylo by to nevýhodné, protože máme vybudovanou síť komplexních onkologických center, kterou nám závidí celá Evropa. Vybudováním zamýšleného institutu by muselo dojít k určité redukci komplexních onkologických center, možná bude zapotřebí některá zrušit. A to z důvodu, že nový institut by z regionů odsál personál. Tato pracovní síla by jinde chyběla, koncentrovalo by je nové centrum. Bývalý ministr zdravotnictví Arenberger hovořil o tom, že institut by pojal externisty, což je za mě špatně,“ uvedla senátorka.

Podobně hovoří i předsedkyně výboru České onkologické společnosti Jana Prausová. „Máme existující a schválený věstník z roku 2017, který hovoří o organizaci onkologické péče. Je stále platný a je realizován. Zadruhé máme za sebou reorganizaci onkologických center z června roku 2020, která je samozřejmě také platná. Nikde se v těchto materiálech o plánu a existenci jakéhosi onkologického institutu nemluví a nepíše, nikdo to takto neplánoval,“ dodala Prausová.

Aktualizace: Doplnili jsme reakci onkologa Marka Svobody.