Článek
České předsednictví Radě Evropské unie by za tři roky mělo být výrazně méně okázalé než to v roce 2009.
„Bylo velmi netransparentní a my chceme šetřit. Jsem přesvědčený, že ho nyní budeme schopni zvládnout za daleko nižší náklady,” prohlásil premiér Andrej Babiš po pondělním jednání vlády, která má ještě v dubnu posvětit první rámcový rozpočet českého předsednictví v roce 2022.
Pro deník Aktuálně.cz předtím dokonce specifikoval, že by se Česko mohlo tentokrát vejít dokonce do třetiny částky, kterou utratilo v roce 2009, kdy se rozpočet vyšplhal ke 3 miliardám a 400 milionů korun (v současných cenách necelé čtyři miliardy).
Před šetřením za každou cenu ale důrazně varují jak diplomaté, tak i materiál, který se připravuje na Úřadu vlády.
„Předsednictví v Radě EU má mimořádný potenciál pro vnímání republiky obecně i pro posílení jejího postavení ve strukturách EU i mezi ostatními členskými státy,“ zdůrazňuje se v textu vládních úředníků, kteří mají přípravu předsednictví na starosti. „Ovšem pouze v případě, že je předsednictví vnímáno jako dobře zvládnuté,“ dodává.
Šetřete na okázalosti, ne na lidech
Vůči plánu, že by byly náklady předsednictví 2022 třetinové oproti rozpočtu 2009, je skeptický i bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. „Za třetinu původní částky budeme vypadat jako velmi chudí příbuzní, kteří si nemůžou dovolit ani dát lidem najíst a napít.”
Ani on, ani nikdo v zákulisí diplomatických a politických příprav předsednictví přitom nezpochybňuje, že opulentní rozhazování není nutnou podmínkou úspěchu. „Při minulém předsednictví se třeba pořádala neformální ministerská setkání na zámku v Hluboké nad Vltavou, což je věc poměrně nákladná. Zámek se kvůli tomu musel vybavit speciální vytápěcí technikou…“ jmenuje příklad zbytečného plýtvání jeden z úředníků, který se na přípravách příštího předsednictví podílí.
„Šetřit se dá vždycky,“ souhlasí Tomáš Prouza. „Nemusí to však být vyhazování peněz jako v roce 2009. Avšak investovat do předsednictví a ukázat, že Česko na to má, je důležitá věc.“
Nejtěžší úkol, který teď před širokým týmem připravujícím předsednictví stojí, tak je přesvědčit stávajícího premiéra, aby se nesnažil uspořit na lidech. „Příprava předsednictví si vyžádá adekvátní množství kvalifikovaných pracovníků,“ apeluje už nyní na Babiše vládní materiál.
V rámci půlročního programu bude na Česku uspořádat a po všech stránkách zajistit na patnáct set jednání, tedy alespoň deset každý den. Od neformálních setkání ministerských náměstků po summit hlav členských států. „Předsednictví 2022 bude významně náročnější než v roce 2009, v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy došlo k enormnímu nárůstu unijní legislativy a významnému rozšíření tzv. trialogů (neformální, ale klíčová jednání mezi Evropskou radou, parlamentem a komisí, pozn. red.),“ upozorňuje ministry analýza příprav.
Klíčové tak bude, aby Česko mělo dost kvalitních úředníků a diplomatů. Vládní materiál původně žádal přijmout 660 nových lidí, nyní slevil téměř o stovku: „Počet požadovaných nově vytvořených míst je nyní 570.“
Podle informací Seznamu jich jen 130 požaduje Stálé zastoupení Česka při EU, tedy de facto česká „ambasáda“, která se po dobu předsednictví stane klíčovým styčným bodem.
Nezbavujme se know-how
„570 nových lidí je naprosté minimum, aby se dalo předsednictvo zvládnout,” zrazuje Prouza vládu od snahy nyní navržené počty úředníků ještě zmenšovat. Problémem podle něj také je, že mají být najati na dobu určitou – podle Prouzy velká chyba už minulého předsednictví. „Najali jsme lidi, nainvestovali do nich spoustu peněz a potom je nechali jít. Ti nejlepší byli většinou propuštěni. Musíme si dát pozor, abychom tuto chybu nezopakovali.“
Právě to, že si díky předsednictví stát „vychová“ základnu špičkových, manažersky schopných, jazykově vybavených a v evropské problematice se orientujících úředníků, je pro mnohé jedním z hlavních přínosů, které předsednictví dané zemi přináší. V budoucnu můžou být klíčovými lidmi, kteří Česko zastupují v unijních institucích a prosazují naše zájmy.
Na čem se naopak uspořit dá „bez následků“, je logistika. „Chci přemýšlet o velmi úsporném řešení, pořádání některých neformálních rad v Bruselu patří mezi způsoby, jak ušetřit,“ řekl Babiš serveru Aktuálně.cz.
I tady ovšem diplomaté radí pečlivě vážit, které akce přesunout mimo území republiky. „Konference se v Bruselu dělat dají,“ říká zdroj znalý diplomatické unijní praxe, „neformální zasedání Rad ministrů a vybraných pracovních skupin jsou však vždy na území předsednického státu. Země to vnímají jako jedinečnou marketingovou příležitost,“ upozorňuje.
Na kolik by české předsednictví Radě EU mělo v roce 2022 alespoň zhruba přijít, by mělo být jasné do konce dubna, kdy má vláda o penězích rozhodovat. Už nyní je ale jasné, že by nemělo přesáhnout náklady z roku 2008.
„V posledních letech se předsednictví dělají zhruba mezi 1,64 až 3,4 miliardy korun,“ potvrzuje trend další z bývalých státních tajemníků pro evropské záležitosti a stávající náměstek na Ministerstvu zahraničí Aleš Chmelař.
I podle Prouzy je částka kolem tří miliard korun reálná. „Kolem dvou a půl tří miliard je to rozumná částka na to, abychom nevypadali trapně.”
