Až skončí nouzový stav, přijdou české firmy o výhodu

Vláda se na svém dnešním zasedání zabývá tím, nakolik je reálné ukončit nouzový stav už s posledním dubnovým dnem. Návrh, který má většinovou podporu ministrů za hnutí ANO v čele s premiérem Babišem, je cestou, jak začít vracet zemi do normálního života. Přeje si to i opozice a stále početnější část veřejnosti.

Nejde ale o rutinní administrativní úkon, skýtá několik úskalí. To hlavní spočívá v tom, že si kabinet ukončením nouzového stavu výrazně omezí manévrovací prostor. Už nebude moci tak snadno řešit akutní problémy s koronavirovou epidemií zjednodušenou formou, bez tendrů a z jednoho místa, jak to dělal od 12. března.

Šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček, který coby předseda Ústředního krizového štábu doposud prodloužení nouzového stavu hájil, teď před silnějším koaličním partnerem zdánlivě rezignoval. Nicméně ani on, ani nikdo jiný z vlády stále nepopsal, jak by měl být boj s koronavirem organizován od 1. května.

Nový model je velmi mlhavý. Lépe řečeno, podle všech dostupných informací vůbec neexistuje.

Největší nejistota podle informací Seznam Zpráv panuje kolem nákupu zdravotnických pomůcek.

Hamáček už avizoval, že je připraven ukončit centrální nákupy a centrální distribuci. V praxi by to mělo znamenat, že od května už pojede „na své triko“ každý ze 14 krajů, dílčí odpovědnost převezmou i jednotlivá ministerstva.

Měl by tak skončit systém, kdy hasiči dělají pošťáky a rozváží roušky a respirátory do krajů a jimi spravovaných nemocnic a dalších organizací. To samé platí o armádě, která v rámci druhého distribučního systému (pod ministerstvem zdravotnictví) vypomáhá Správě státních hmotných rezerv rozvážet ochranné prostředky do fakultních a vojenských nemocnic, taktéž do hygienických stanic.

Tyto dva paralelní distribuční systémy jsou zjevně dlouhodobě neudržitelné (zvláště pokud budou muset hasiči v létě řešit požáry či povodně), ale zároveň platí, že zatím nemají žádnou funkční alternativu. Musela by se od základu začít budovat znovu, což už v některých krajích údajně už chystají. Nicméně šéf Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek před možnými negativními důsledky ukvapeného ukončení nouzového stavu varoval.

Na přechod do nového režimu zbývá fakticky jediný týden. Případné problémy spojené s decentralizací nákupu a distribuce se mohou odrazit v opětovném nedostatku respirátorů, roušek a dalšího materiálu, jako tomu bylo do poloviny března, než se začaly rozbíhat importy z Číny zaštítěné Hamáčkovým ministerstvem vnitra. Zásoby materiálu jsou nyní jen na několik málo týdnů a mohou snadno začít vysychat.

Z vyjádření některých zainteresovaných činitelů, jako například náměstkyně ministra průmyslu Martiny Tauberové, lze přitom dovodit, že část resortů s pokračováním centralizovaného nákupu a distribuce stále počítá. Navzdory Hamáčkovým slovům o ukončení. Zatím není zřejmé, na základě jakého právního podkladu by pokračovat mohly.

Centrální nákupy zdravotnického materiálu, vesměs čínské provenience, by i bez ukončení nouzového stavu bylo nutné přehodnotit.

Už proto, že mnohé obchody, zejména ty, které dojednali nákupčí na ministerstvu zdravotnictví, byly hlavně v březnu vysoce předražené a o celou věc se už začal zajímat i Nejvyšší kontrolní úřad, jak upozornil server Hlídací pes.

5. května navíc příletem posledního letadla skončí dovozy v hodnotě šesti miliard korun, které s čínskými firmami dojednal ministr vnitra Hamáček společně s Jaroslavem Tvrdíkem ze Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce.

Na Ústředním krizovém štábu v sekci nákupů se poslední dva týdny vymýšlel nový model pro další období. Zástupci čtyř resortů – ministerstva průmyslu, vnitra, zdravotnictví a financí – podle informací Seznam Zpráv řešili, jak nakupovat do konce letošního roku.

Šlo by opět o miliardové kontrakty, přičemž úkol byl takový, že ministerstvo průmyslu nejdříve zjistí, kolik pomůcek je schopen reálně dodat český průmysl. A ministerstvo zdravotnictví zase doplní čísla ohledně očekávané spotřeby zdravotnického materiálu v rámci celé ČR.

Z porovnání těchto dvou čísel by mělo být jasné, jaká je šance, že se Česko alespoň v některých produktech vymaní ze závislosti na dovozu. A kolik materiálu bude i přesto třeba importovat. Uvažovalo se o rámcové smlouvě a rámcové zakázce pro české výrobce, aby měli garantovaný odběr určitého objemu zboží.

V tuto chvíli je ale celý tento plán údajně na vodě, právě kvůli pravděpodobnému ukončení nouzového stavu.

„Pokud nouzový stav skončí, my nebudeme schopni domácím výrobcům cokoliv garantovat. Nelze je nikterak upřednostňovat, pokud bude nutné vypisovat standardní výběrová řízení a nabídky od importérů budou cenově výhodnější. To by bylo porušením zákona o zadávání veřejných zakázek,“ říká zdroj důvěrně seznámený s jednáním Ústřednímu krizovému štábu.

Podle něj teď bude přednostní odběr výrobků od českých dodavatelů fakticky nemožný. A není si jistý, zda by bylo ještě časově zvládnutelné alespoň některé objednávky uzavřít do konce dubna, než skončí „bezsoutěžní“ nouzový režim.

Zmíněný zdroj nevěří, že by dlouhodobě bylo možné zakázky řešit od května napřímo, formou jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), jak to jako vhodnou alternativu k přímým nákupům navrhují některé neziskové organizace či ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Formou JŘBU to lze zadávat jen krátce,“ soudí.

Z dalšího vývoje má jisté obavy podnikatel Jiří Kůs, který reprezentuje Asociaci nanotechnologického průmyslu, jejíž někteří členové mezi dodavatele pomůcek patří.

„Mám strach, aby se to celé teď neotočilo tak, že se na české výrobce nakonec zase zapomene. Vláda by se z toho závazku vůči domácím výrobcům teď mohla celkem elegantně vyvléknout,“ domnívá se.

Čeští výrobci navzdory všem předchozím proklamacím budou i tak mezi dodavateli minimálně v nejbližších měsících ve výrazné menšině.

Agentura CzechInvest ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a dalšími organizacemi sestavila seznam tuzemských výrobců a dodavatelů, kteří jsou už nyní nebo v blízké době budou schopni vyrábět a státu dodávat certifikované zdravotnické a osobní ochranné prostředky.

Seznam zatím čítá 38 firem. Jde o výrobce a dodavatele roušek, respirátorů a polomasek, brýlí a štítů, obleků, návleků a plášťů. „Důležité je upozornit, že kapacity firem jsou zejména v případě roušek a respirátorů v současné době pouze zlomkem aktuální potřeby České republiky,“ komentoval výsledky průzkumu trhu generální ředitel CzechInvestu Patrik Reichl.

Podle neoficiálních informací Seznam Zpráv se u většiny položek ukázalo, že domácí výroba zatím kryje aktuální spotřebu jen v řádu několika málo procent. Třeba u certifikovaných roušek je to jen 3,5 % (týdenní výroba je na úrovni asi 700 tisíc roušek a spotřeba dle dřívějších údajů náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly 20 milionů). Chybí domácí výroba respirátorů FFP2, také rukavic, o poznání lepší je nabídka nejkvalitnějších respirátorů FFP3.

Jedině ale u brýlí a ochranných štítů se potřeby českých zdravotníků a dalších složek téměř kryjí s domácí výrobou (výroba dosahuje zhruba 80 % spotřeby).

V dalších měsících výrobci slibují výrazné investice do rozšíření produkce, je ale otázkou, jakou budou mít čeští podnikatelé motivaci posilovat domácí nezávislost na dovozu, pokud by se k nim vláda otočila zády a opět upřednostnila zahraniční konkurenci.