Až skončí home office, vrátíme se do kanceláří. Budou ale vypadat úplně jinak

„Jarní tvrdý home office nebyl tou žádanou podobou. Šlo o naprostý extrém, kdy jsme byli zavření doma, unavení, bez možnosti přímého kontaktu. Podobné to bude i teď, ale trend práce na dálku to nezvrátí,“ říká analytik Dombrovský.

Možnost pracovat z domova byla už před začátkem koronavirové pandemie jedním z nejžádanějších benefitů. Platí to pořád?

Podle Tomáše Dombrovského, hlavního analytika skupiny LMC, lidé na home office stále oceňují velkou míru autonomie a to, že si práci mohou zorganizovat po svém. Podle dat LMC v září pracovalo 36 % lidí z domova, před pandemií to byla pětina.

Hlavním principem pro fungující práci na dálku a vůbec práci v koronavirovém režimu je podle analytika důvěra. „Hlavně firmy, které se home office dříve bránily, byly svázané představou, že když lidi nekontrolují, tak nepracují. Ale to byla naprostá iluze. To, že někdo sedí v práci, neznamená, že je produktivní a něco pro firmu dělá. Ale tady ze dne na den tu možnost kontroly najednou neměly,“ vysvětluje v podcastu Stopáž.

Firmy se musely skokově adaptovat a ukázalo se, že když se odbourá zbytečná kontrola a přílišná organizace, zaměstnanci podávají lepší výkony. „Odpadla třeba polovina ‚schůzek pro schůzky‘. Těch vykazovacích statusů, abychom si dokazovali, že tady sedíme a něco děláme,“ říká Dombrovský.

Hromadný přesun práce do domovů ale podle něj neznamená konec kanceláří a open space. Žádaný bude hybridní režim, kdy lidé pracují částečně doma a na dva dny v týdnu dorazí do kanceláře na schůzky a kreativní porady s kolegy.

„Kanceláře zůstanou, ale způsob a podoba, jak se využívají, se přeuspořádá. Až skončí intenzivní pandemický stav, budou kanceláře hlavně místem sociálních interakcí a spolupráce, a ne že si tam každý odsedíme svých 8 hodin denně, abychom někoho přesvědčili, že pracujeme. Každý nebude mít svůj stůl, ale bude v nich více sdílených prostor pro potkávání se,“ myslí si Dombrovský.

Jak koronavirus zahýbe pracovním trhem? Ačkoliv nezaměstnanost v září meziročně vyrostla o pouhý procentní bod, Dombrovský říká, že lidí, kteří zažili kvůli covidu-19 změnu práce, je až šest procent.

„To, co vidí úřad práce, jsou jen lidé, kteří přijdou na úřady a mají motivaci zapsat se do evidence. Část lidí, buď dohodáři nebo lidé ve výpovědích s odstupným, na podporu nárok neměli a na úřady zatím nešli. Spousta lidí se snažila pomoci si sama. To vidíme i my na pracovních portálech. Třeba v červnu byl počet zpracovaných CV na pracovní pozice o polovinu vyšší než o rok dříve, bylo to 600 tisíc. Přičemž těch pozic bylo významně méně, asi o 40 %,“ dodává.

Které skupiny zaměstnanců jsou pandemií nejohroženější a kterým naopak ztráta místa nehrozí? Kolik CV připadá na jednu pracovní pozici? A proč je důležité uspořádat si vánoční večírek alespoň online? Poslechněte si celý díl podcastu Stopáž v přehrávači v úvodu článku.