Článek
Vlezlý průvan, 0:35 a nikde nikdo. „Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají,“ hlásí poslední zcela prázdná souprava ze Stodůlek. „Teď to bude trvat ještě tak 40 minut, než nás pustí do tunelu,“ říká Martin Štrébl zachumlaný v černé bundě, jenž si obvykle dává dvě opravdu noční šichty do týdne. Začínají před jednou a končí kolem čtvrté ráno. Do postele se dostane v pět a dopoledne vyráží zase do kanceláře.
Pracuje sice pro T-Mobile jako manažer rozvoje sítí, ale tady je projektovým šéfem pokrytí metra signálem, na němž spolupracují všichni tři operátoři a navíc telekomunikační Cetin. Štrébl dohlíží na faktické provedení prací, řeší dodávky technologií a je tedy potřeba, aby byl „na stavbě“ často přítomen.
Pokud vše půjde dobře, bude letos pokryto signálem 23 nových stanic a navazujících úseků tunelů, což znamená, že ve více než polovině z celkem 61 zastávek metra (přestupní se počítají dvakrát, protože vyžadují dvě samostatné technologie) již půjde telefonovat a surfovat na internetu. Náklady na jednu stanici se pohybují kolem deseti milionů korun, takže operátoři spolu s Cetinem za projekt, o němž se dlouhá léta jen hovořilo, zaplatí dohromady přes 600 milionů korun.
„Výstavba LTE sítě může probíhat pouze v noci, v krátké době necelých tří hodin, kdy vlaky nejezdí. Navíc je potřeba výstavbu koordinovat s probíhající rekonstrukcí některých stanic a tunelů, které mají přednost,“ vysvětluje Daniel Šabík, šéf komunikace pražského dopravního podniku, jenž se noční reportáže také účastní. Technici, kteří už stojí v oranžových vestách připraveni ve vestibulu stanice, mají každou noc čas na práci jen od jedné do zhruba půl čtvrté do rána. V té době totiž probíhá takzvaná technická odstávka, kdy se v tunelech metra vypne proud.
Když se přehoupne jedna v noci, začne z tunelu rachotit dieselový motor a po chvíli do stanice vjede „mufka“, tedy mobilní univerzální vozidlo. Před sebou tlačí dva valníky se dvěma velkými bubny, na nichž je namotaný vyzařovací kabel, který parta techniků dnes v noci bude špendlit na stěnu tunelu mezi stanicemi Stodůlky a Luka. V předchozích dnech už navrtali do tunelu držáky, do nichž se perforovaný kabel, ze kterého se ve směru do souprav vagonů vysílá mobilní signál, bude poměrně rychle zacvakávat.
Když dá dispečer signál, že je trať bez proudu, a tudíž bezpečná, rozjede se skoro až atletická symfonie tří techniků se třemi žebříky, kteří se v rychlém tempu přeskakují a posouvají dopředu tunelem. Před nimi vrčí žlutá drezína, z níž další operátoři pomalu odmotávají tlustý černý kabel.
„Za noc se ho v průměru natáhne 1,1 kilometru. Celkem je v současné době instalováno už přibližně 60 kilometrů, což je téměř polovina,“ komentuje jejich práci mluvčí Cetinu Klára Zavadilová a hodiny pomalu ukazují druhou ráno. Ředitel provozu sítě Cetinu Petr Holý ji doplňuje s tím, že každou noc od pondělí do pátku takto pracuje v metru na několika místech najednou 70 až 100 techniků. K instalaci a montáži sítě LTE do jedné stanice je potřeba přibližně 50 hodin (plus hodiny příprav před samotným vstupem do tunelu), takže pokrytí tunelu mezi dvěma stanicemi v obou směrech zabere dva měsíce. To alespoň platilo ve druhé polovině října, kdy tato reportáž vznikala.
Po zpřísnění opatření proti koronaviru se ovšem práce zrychlily. Metro zavírá už v deset večer, takže technici mohou do tunelů vyrazit po jedenácté. „Dostali jsme zhruba hodinu a půl času na práci navíc,“ potvrzuje Martin Štrébl s tím, že by se tak jistě mělo letos povést „zasíťovat“ 23 nových stanic, a do konce roku by tak mělo být pokryto metro v celém širším centru Prahy.
„V průběhu listopadu by měly být pokryty stanice Národní třída a Náměstí Republiky, díky čemuž bude LTE signál v celém úseku trasy B od Smíchovského nádraží po Českomoravskou. V prosinci se sítě LTE dočkají cestující také ve stanicích Náměstí Míru, Nové Butovice a Hůrka a zkraje příštího roku se pak vysokorychlostní síť LTE rozšíří do stanic Flora, Radlická a Jinonice,“ doplňuje za dopravní podnik Daniel Šabík. Podle něj díky možnosti déle v noci v metru pracovat může dojít ke zkrácení harmonogramů u jednotlivých projektů.
Do příštího roku tak budou čekat už jen konce jednotlivých linek. U trasy A od Želivského po Depo Hostivař, obě periferie „béčka“ a trasa C od Kobylis do Letňan. V běžných necovidových časech operátoři každý den evidují v metru zhruba 1,2 milionu zákazníků, kteří dostávají lepší servis. Dlouho se přitom se stavbou váhalo, protože se řešily nejen náklady na výstavbu, ale také peníze mezi operátory a dopravním podnikem, který vystupuje jako pronajímatel tunelů.
První signál tak sice dostaly stanice na trase A mezi Bořislavkou a Nemocnicí Motol v dubnu 2015, pak projekt hibernoval a naplno se rozjel zase na přelomu let 2018/2009. Hotový by měl být nejpozději v roce 2022.
