Článek
Že klidný spánek není samozřejmost, potvrzuje výzkumné pracoviště ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Tým lékařů a vědců zkoumá poruchy dýchání ve spánku, takzvanou spánkovou apnoe. „Definice apnoe je taková, že pacient déle než deset sekund nedýchá. Máme tu i pacienty, kteří nedýchají třeba minutu, tím pádem se jim neokysličuje mozek, srdce a může dojít k infarktu, arytmii. Pacienti mohou být ohroženi na životě,“ řekl vedoucí výzkumník Ondřej Ludka.
Lidé trpící spánkovou apnoe jsou prakticky neustále unavení. V noci se až desetkrát vzbudí. Nutí je k tomu výpadek dechu. „Organismus si neodpočine, když se stále budí, srdce je nuceno neustále zvyšovat výkon, aby se organismus okysličil, probouzím se i častým nutkáním na močení,“ popisuje příznaky nemoci pacient Karel Maráz. Už dva roky se pořádně nevyspal. Podstoupil celou řadu vyšetření, než lékaři přišli na to, že by mohl trpět apnoe.
Po doporučení praktického lékaře se pacient dostaví do spánkového centra v nemocnici u svaté Anny. Specialisté ho v průběhu noci monitorují. „Na pacienta přilepí celou řadu elektrod, pásů, čidel a potom probíhá monitoring. Zkoumáme aktivitu mozku, srdce, pohyby končetin, brady, očí,“ popsal monitorování Ludka. S pomocí speciálního mikrofonu zkoumají také to, jestli pacient chrápe nebo v jaké přesně leží poloze.
V noci výzkumníci vyhodnocují data, která jsou skrze speciální přístroj převedena do grafů v počítači. Zjišťují specifické fáze spánku a jak dlouho trvají. Přístroj jim pomůže zjistit, kdy přesně a na jak dlouho měl pacient výpadky dechu. Ráno se potom pacient probudí a má k dispozici výsledky. „Pokud se u něj ukážou poruchy dýchání ve spánku, tak si pacienta objednáváme na takzvanou titrační noc, to je druhá noc, kdy pacientovi poskytujeme přístroje léčící tuto poruchu,“ řekl Ludka.
Jedná se o speciálně navržené přístroje, které reguluje tlak vzduchu. „Dostal jsou kyslíkovou masku, která je připojena na přístroje a dýchal jsem zcela normálně, bez výpadku dechu,“ řekl Maráz. Tlak vzduchu zabrání uzavření dýchacích cest. „Nastavujeme optimální tlak tak, aby pacientovy dýchací cesty zůstaly otevřené, abychom mu redukovali množství zástav dýchání ve spánku a tím i množství mikroprobuzení,“ popsal Ludka.
S takto nastaveným přístrojem potom pacient odchází domů. Ze dne na den si tak může dopřát nerušený spánek bez výpadků dýchání. „Cítím se podstatně lépe, než kdybych spal doma. Zdá se, že by se snad choroba mohla otáčet k lepšímu,“ popisuje svoje pocity Maráz.
Spánkovou apnoe trpí tři až osm procent populace. Jde hlavně o muže středního a vyššího věku. „Je to dáno i habitem, poruchy spánku jsou vázané na obezitu, která je v jednadvacátém století v podstatě epidemií lidstva. A naši muži jsou obéznější než ženy,“ dodal Ludka. Poruchy spánku se výjimečně objevují i u dětí.
Nejčastěji lidé trpí na nespavost. Často porušují takzvanou spánkovou hygienu. „Lidé před spaním často pijí stimulační nápoje jako je káva, čaj, energetické nápoje nebo alkohol. Stejně tak jedí těžká jídla. Nespavost může způsobit také sport, který lidé často provozují večer, třeba i dvě hodiny před tím, než zalehnou do postele. Před spaním by člověk měl dělat nějakou klidovou aktivitu,“ vysvětlil Ludka. Důležitá je i teplota v místnosti, měla by se pohybovat okolo dvaceti stupňů.
Negativně na nás působí také modré světlo, které vyzařují elektronická zařízení a tím narušují spánek. „Často si do postele bereme telefony, tablety nebo se v ní koukáme na televizi. Postel má ale sloužit pouze ke spánku nebo k sexuálním aktivitám. Ani ráno bychom se v ní neměli nijak zdržovat,“ uvedl Ludka. Doporučuje také ulehat a vstávat každý den přibližně ve stejnou dobu.
Brněnské centrum spánku funguje od roku 2007. Doposud pomohl více než sedmi stovkám lidí. Je to výzkumné pracoviště, které je svého druhu v České republice jedinečné.
