Článek
Koronavirus změnil chod nemocnic, ale i ordinací praktických lékařů. Ti upozorňují, že se lidé nemají bát je při potížích kontaktovat a že je třeba důsledně chodit na preventivní prohlídky. Vše akorát probíhá v jiném režimu a za ztížených podmínek. Nadále ale zůstávají opěrným bodem pro pacienty i systém jako takový.
Na mimořádné konferenci Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně odborníci upozornili, že je každý praktik denně v kontaktu - většinou přes e-mail nebo telefon - až se 150 lidmi. Nápor na lékaře i další aspekty péče jsou však rozdílné region od regionu, míní lékař David Halata z Hošťálkové na Vsetínsku.
„Venkov se liší od toho, co vídají naši kolegové ve městech - tím hlavním je rozdílná dostupnost zdravotní péče. Není to nová věc, rozdílnost sledujeme už několik let na datech zdravotních pojišťoven. Každý rok na to upozorňují i výroční zprávy OECD. Nicméně pandemie tyto rozdíly významně ukázala a zvýraznila,“ řekl v rámci mimořádné konference praktických lékařů. Typické jsou podle něj rozdílné doby čekání na PCR vyšetření.
„V Praze jsou běžně dostupné do jednoho nebo dvou dnů. V některých regionech ale bohužel musíme na PCR vyšetření čekat sedm až deset dnů. Odběrové sanitky se v některých regionech stávají nedostižnou modalitou. Také je vidět personální a technická vybavenost nemocnic. Není náhodou, že právě v regionálních a menších nemocnicích dochází v první řadě k vyčerpání personálních možností. Potom samozřejmě dochází k přesunu péče na nás a do našich ordinací,“ míní David Halata.
Sami oblečeme ochranné oděvy?
Ve Zlínském kraji jsou odběrová místa v jednotlivých okresních nemocnicích a čekací doba se podle lékaře Halaty různě mění – nemocnice na tlak reagují.
„Nicméně většinou je objednací doba pět až deset dnů čili již dost často pozdě. Většina pacientů tedy dojíždí na odběry do takzvaného drive-in stanu do krajského města. Což je ale z řady vesnic víc než hodina cesty autem, objednací doba odběrové sanitky je až deset dnů. Pokud se ta situace nebude zlepšovat, přemýšlíme jako praktičtí lékaři, že nám asi nezbude nic jiného než se obléct do ochranných oděvů a v nejhorší situaci odběry provést sami,“ dodává lékař.
Kromě covidových pacientů se ale musejí praktici nadále starat o ty necovidové a řešit řadu dalších úkonů. Aktuální tlak je podle Halaty důvodem, proč se řada pacientů do ordinací ani nemůže dovolat.
„Jak postupně dochází v některých regionech k přetížení systému zdravotní péče, tak se na nás pacienti stále častěji obracejí s požadavky, které by normálně plnily jiné články zdravotního systému - například přetížené krajské hygienické stanice, přetížená zdravotnická záchranná služba, přetížené ambulance. Bohužel se na nás v poslední době v některých regionech obracejí i pacienti s požadavky, které by normálně byly léčeny za hospitalizace na lůžkách v nemocnicích,“ popsal lékař aktuální situaci v ordinacích.
Nemocnice musely už před několika týdny začít odkládat takzvanou plánovanou a zbytnou péči a svá lůžka a intenzivní péči připravit pro pacienty s těžkým průběhem covidu-19.
Jak tento týden uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, počet hospitalizací ještě nejméně dva týdny poroste. V posledních dnech jich přibývá přes 700 denně. Aktuálně je v nemocnicích přes 8200 lidí, systém se podle Duška připravuje až na 12 000 lidí v nemocnicích.
Hygiena rukou i duše
Podle praktického lékaře Davida Halaty by se lidé nyní měli soustředit zejména na prevenci, ale také na vlastní psychohygienu. Chránit se podle všech dostupných doporučení před nákazou, ale nenechat se náročnou dobou zcela paralyzovat.
„Je potřeba, abychom všichni dodržovali základní hygienická doporučení – zakrývání úst a nosu, mytí rukou a další. Často se zapomíná na dezinfekci a omývání předmětů, které často bereme do svých rukou - klasicky mobilní telefony, klíče od auta - i tyto předměty by měly být pravidelně dezinfikovány,“ upozorňuje lékař.
Vhodné je podle něj také dodržovat zdravý životní styl, pitný režim a vyváženou stravu. Důležité je udržování sociálních vazeb - byť v distanční formě - a dobré nálady.
„Jsme zavaleni obrovským množství negativních zpráv. Myslím, že stačí si jednou za den zjistit aktuální stav a potom se starat o něco jiného. Myslet na věci, které nám přináší radost, a věnovat se nám příjemným aktivitám a koníčkům,“ uzavírá lékař.
