Článek
Automobilky představují motor českého i německého průmyslu, který však koronavirová pandemie téměř úplně zadřela. A tak není divu, že německé automobilky volají po mazivu, které jim už jednou pomohlo - po šrotovném.
Příspěvek na nákup nového vozu, pokud se zároveň majitel zbaví svého staršího vozidla, u sousedů úspěšně vyzkoušeli v krizi 2008 a 2009 a nyní ho skloňují stále častěji. A podle představ nejvyšších kruhů německého automotivu by měl případný státní příspěvek mířit na nákup elektrovozu.
„Nutně potřebujeme program konjunktury pro automobilový průmysl,“ uvedl šéf Volkswagenu Herbert Diess v rozhovoru s televizí ARD. Německo je podle něj automobilová země a automobil je „pravděpodobně tou nejlepší možností, jak oživit místní hospodářství“.
Že by měly peníze mířit na novou technologii a nechat spalovací motor bez podpory, by mohlo vyřešit dva hlavní problémy. Zpřístupnilo by to dosud drahé elektromobily větší skupině kupců a zároveň by nehrozilo opakování kauzy typu dieselgate, která nepřestává německé (i jiné) automobilky pronásledovat.
Zatím však v Německu rozhodnutí nepadlo a podle vyjádření tamních politiků v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou nepatří šrotovné aktuálně k největším potížím, které by měla spolková vláda řešit.
České automobilky i subdodavatelé situaci v Německu pečlivě sledují, protože prakticky 90 procent jejich produkce jde na vývoz. „V březnu došlo k poklesu prodejů nových vozů napříč Evropou o více než 50 procent, dubnové statistiky pak budou ještě podstatně horší,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
Jako klíčové podle sdružení je, jak rychle se v jednotlivých zemích budou vracet k běžnému životu.
„Autoprůmysl je velmi specifický v tom, že naplno využívá volného pohybu zboží a osob napříč celou Evropou. Pro restart automobilového průmyslu je proto nyní potřebná koordinace na úrovni EU tak, aby se všechny složky dodavatelského a odběratelského řetězce mohly rozjet pokud možno naráz, a předešlo se tak problémům při náběhu výroby ve všech jejich úrovních,“ vysvětluje Petzl.
Není jen šrotovné, pomoci se dá i jinak
Rozjet výrobu pokud možno najednou je klíčové z hlediska produkce, ale podle hlasů z trhu bude mnohem větší problém s poptávkou po nových vozech. A právě proto se skloňuje šrotovné, i když se v různých zemích ukrývá pod jiným názvem.
Pokud už by se mělo rozběhnout, mělo by podle Petzla dostat jednotnou celounijní podobu, aby se nestávalo jako v minulosti, že se vyřazené vozy přelévaly mezi jednotlivými členskými státy. Ale příspěvek na nové auto nemusí být jedinou cestou, jak vybudit poptávku.
„AutoSAP navrhuje například zrychlení odepisování firemních automobilů, zvýšení státního příspěvku při vyřazení autovraku nebo snížení odvodů zaměstnance z pořizovací ceny firemního nízkoemisního vozidla používaného pro soukromé účely z 1 % na polovinu,“ vypočítává šéf autosdružení.
Do jednání o podpoře autoprůmyslu vstoupila také největší automobilka Škoda Auto.
„Řada okolních států již schválila různé formy podpory poptávky po vozech nebo o nich diskutuje. Zejména s ohledem na stáří našeho vozového parku by Česká republika neměla zůstávat stranou,“ uvedla tisková mluvčí Škody Auto Simona Havlíková.
Pro nastartování ekonomiky jsou však podle ní nutná i další opatření, například další zjednodušování přeshraničního režimu, cílená podpora strategickým odvětvím stejně jako programy na podporu poptávky po výrobcích a službách.
Předseda vlády Andrej Babiš v neděli v rozhovoru pro ČT1 připustil, že vláda může šrotovné řešit. „Pokud by to automobilky vrátilo do stavu před koronavirem, proč ne,“ prohlásil. Kabinet se tím však zatím nezabýval.
Prodejcům by se šrotovné líbilo
„Otázka šrotovného je dlouho diskutované téma, domnívám se, že by pomohlo zákazníkům i prodejcům,“ komentuje možnost zavedení tohoto stimulu manažer prodeje ze společnosti Auto Jarov Pavel Šlechta. „Kdy jindy ho spustit, když ne teď,“ dodal.
Na druhou stranu ho prvních 14 dnů po otevření autosalonů naplňuje mírným optimismem, i když připouští, že odhadovat další vývoj trhu je složité. „Je zde mnoho faktorů, které mohou prodej ovlivnit, lepší hodnocení můžeme provést na konci května,“ doplnil.
Březnová a dubnová čísla jsou však podle očekávání nehezká. „Pokud porovnáme letošní měsíce březen a duben s loňskými, vychází nám propad prodejů 50 procent,“ uvedl Šlechta. A podobně jsou na tom i další prodejci.
Pod stavem
Koronavirus a opatření proti němu způsobily, že český i evropský autoland nejedou často ani na půl plynu. Například mladoboleslavská škodovka dodala od ledna do března 2020 zákazníkům po celém světě celkem 232 900 vozů, zatímco v minulém roce našlo nové majitele 307 600 nových aut se šípem ve znaku. To představuje pokles o 24,3 procenta.
A špatná zpráva teprve přijde. „Největší zátěž, plynoucí z aktuální krize, očekáváme ve druhém čtvrtletí,“ dodává mluvčí podniku Simona Havlíková.
Z důvodu nucených odstávek v březnu a dubnu se oproti plánům v Česku nevyrobilo odhadem až 170 tisíc motorových vozidel, tedy přibližně 12 procent celkové roční produkce. „Pokud se nepodaří přijmout robustní protržní opatření, pak se toto číslo bude v dalších měsících dále zvyšovat,“ varuje Zdeněk Petzl z AutoSAPu.
Zastavení výroby podle něj stojí jen výrobce vozidel zhruba 50 miliard korun na tržbách měsíčně. U dodavatelů pokles výroby v souvislosti s odstávkami a omezeními představuje zhruba 45 procent jejich tržeb, tedy ztrátu více než 17 miliard korun měsíčně.
„Automobilový průmysl se v těchto týdnech pomalu rozjíždí, ale současný provoz se ale zdaleka neblíží úrovni před propuknutím pandemie. Většina firem jede zhruba jen na třetinový, maximálně dvoutřetinový výkon a produkce bude v následujících měsících zřejmě ještě značně kolísat,“ dodává Petzl.
Podraží nové vozy?
Že by kvůli podpoře poptávky mohly ceny nových vozů klesnout, však asi zákazníci očekávat nemohou, spíš naopak.
„V poslední době sledujeme růst cen, který se však netýká pouze automobilového průmyslu,“ sdělil za autosdružení Petzl. Ale zároveň vypočítal, proč se podle něj cenovky nových aut směrem dolů přepisovat nebudou.
„Do cen se promítají investice automobilek do výzkumu a vývoje asistenčních systémů, prvků pasivní i aktivní bezpečnosti, i rozvoje nových technologií v oblasti alternativních paliv či dalšího zdokonalování současných technologií spalovacích motorů,“ dodal.
