Článek
Režisér Josef Dvořák se s rodinou Chuecos znal ještě před tím, než se o ní rozhodl natočit dokument. Patřil do skupiny dobrovolníků, kteří se Angelovi pomocí metody Son-Rise věnují. Zjednodušeně se jedná o terapii hrou – dospělí se s dítětem zavřou do „herny” a tam se snaží napojit na jeho svět a zároveň mu otevřít ten svůj.
Sám Dvořák se shoduje s rodiči Angela a autismus vidí jako dar. „Je to možnost, jak koukat na svůj život a na sebe nějakým jiným způsobem, skrze autistické dítě, které vám nastavuje nějaké zrcadlo, abyste se chovali nějak jinak,” popisuje svou zkušenost s Angelem.
Přiznává ale, že najít si k Angelovi cestu nebylo jednoduché, protože ze začátku jej odmítal. „On má svým způsobem dar, vycítit z lidí nějakou auru, je to jeho asi šestý smysl. Vycítí něco, co člověka trápí a vy si s tím musíte začít pracovat, ten problém v sobě zpracovat a otevírat se. Když chcete, aby se otevřel on, vy mu musíte jít také naproti.”
V rozhovoru režisér mimo jiné prozrazuje, jak těžké bylo dokument natočit, co si s Angelem navzájem předali a jak se dá metoda Son-Rise využít při výchově zdravých dětí i v běžném životě.
