Hlavní obsah

Austrálie přitvrzuje. Chce ulevit přeplněným karanténním hotelům

Foto: Profimedia.cz

Austrálie zpřísňuje cestovní opatření, nově bude moci do země jen 3000 zahraničních cestujících týdně.

Austrálie omezí počet komerčních cestujících, kteří do země přijíždějí ze zahraničí, na 3000 týdně; to je polovina dosud povoleného počtu. Opatření bude platit do 14. července, aby se zmírnil tlak na téměř plné karanténní hotely.

Článek

Austrálie má jedna z nejpřísnějších hraničních omezení na světě, s jejichž pomocí se snaží udržet koronavirovou nákazu mimo své území. Nová opatření ještě více zkomplikují situaci 34 000 australských občanů a lidí s povolením k trvalému pobytu, kteří uvázli v zahraničí a registrovali se u vládních úřadů s přáním vrátit se domů.

Premiér Scott Morrison dnes po setkání s nejvyššími představiteli australských států a teritorií oznámil, že vláda zajistí více charterových letů, aby Australany repatriovala. Limity na počet přijíždějících cestujících ze zahraničí se mají podle Morrisona zvýšit, až bude proočkována většina Australanů. Toho ale nebude dosaženo dříve než v příštím roce, uvádí BBC.

Nová cestovní omezení přicházejí v době, kdy Austrálie bojuje proti ohniskům nakažlivější varianty delta ve třech státních metropolích. Celkem je v uzávěře sedm větších měst včetně Sydney, Brisbane a Perthu. Většina z 250 dosud zaznamenaných případů nákazy je pak spojena s šířením nákazy v Sydney. Pět milionů obyvatel největšího australského města bude v lockdownu minimálně do 9. července.

Původ má mít šíření varianty delta u neočkovaného řidiče limuzíny, která přepravovala cestující z letiště. Podle BBC muž nejenže nebyl očkovaný, ale nezakrýval si ani dýchací cesty a neabsolvoval pravidelné testování. Britská stanice nicméně připomíná, že v době nákazy nemusel muž, který je starší šedesáti let, žádnou z těchto podmínek splňovat. V zemi totiž byla uvolněna velká část místních opatření.

Právě nákaza staršího muže ale znovu upozornila na velký problém země, která patří k premiantům ve zvládání pandemie, a tím je očkování. V zemi je zatím plně očkováno jen necelých šest procent obyvatel, první dávku pak zdravotníci aplikovali 29 procentům Australanů. Ačkoli tempo očkování zrychluje, Austrálie stále výrazně zaostává za západními státy. Například v žebříčku zemí OECD je Austrálie na posledním místě.

Kvůli očkovací kampani se pak rozhořel spor mezi celostátní vládou, opozicí a představiteli jednotlivých států a teritorií. Jedním z nejhlasitějších kritiků australského premiéra je stínový ministr zahraničí Mark Butler. Podle něj Austrálie nemá problém, že by lidé o očkování nestáli, premiér Morrison jen není schopný zajistit dostatek očkovacích látek. „Australané nepotřebují další zmatené tiskové konference od premiéra. Oni potřebují očkování. Scott Morrison měl dva úkoly, zajistit očkování i pravidla karantény. Selhal v obou případech,“ napsal Butler na svém twitterovém účtu.

Austrálie se ve své očkovací kampani spoléhá na vakcíny od společností AstraZeneca a Pfizer. Zatímco u dodávek vakcíny Pfizer má země problémy se zpožděním způsobeným nedostatkem látek, vůči AstraZenece v zemi panuje mírná nedůvěra kvůli zprávám o krevních sraženinách, informují místní média.

Morrison nicméně v pátek zopakoval, že všichni Australané budou mít možnost nechat se naočkovat první dávkou do konce roku 2021. Vláda také rozhodla, že očkování bude povinné pro personál pečovatelských domů a klíčový personál ve zdravotnictví, o dalších skupinách obyvatelstva bude kabinet ještě jednat, uvádí deník The Sydney Morning Herald.

Austrálie uzavřela své mezinárodní hranice pro všechny, kdo nejsou jejími obyvateli, už na jaře loňského roku. Lidé s povolením k pobytu a vracející se Australané musí na vlastní náklady strávit dva týdny v karanténě v hotelu.

Od začátku pandemie Austrálie s více než 25 miliony obyvatel zaznamenala něco přes 30 500 případů nákazy koronavirem a 910 lidí v důsledku nemoci covid-19 zemřelo.

Související témata:

Doporučované