Austrálie dostala z Číny dva zadržené novináře. Třetí je neznámo kde

Do velice nepříjemné situace se v Číně dostali dva australští novináři. Namísto návratu domů den před odletem zaklepalo na dveře sedm policistů s oznámením, že mají zákaz opustit zemi a jsou očekáváni u výslechu za údajné zapletení do vnitřních záležitostí Číny.

Bill Birtles, korespondent ABC se sídlem v Pekingu, a Mike Smith, korespondent AFR se sídlem v Šanghaji, v pondělí po peripetiích nakonec skutečně nastoupili do letadla směr Sydney, kde v úterý i přistáli. Předtím ale každý zvlášť absolvoval výslech a několikadenní ukrývání v obavách o vlastní bezpečí na australském velvyslanectví v Pekingu a australském konzulátu v Šanghaji. Mezitím mezi australskou a čínskou stranou probíhal diplomatický souboj o bezpečný návrat obou novinářů domů. A zadarmo to nebylo.

Sága začala minulý týden, kdy australští diplomaté v Pekingu varovali Birtlese, že by měl opustit Čínu. Stejné doporučení přistálo na stole generálnímu řediteli ABC v Sydney Davidu Andersonovi. Redakce svému korespondentovi pro jistotu let zajistila. Opustit Čínu měl minulý čtvrtek ráno.

Jenže noc předtím, okolo půlnoci, kdy Birtles pořádal rozlučkový večírek, do jeho bytu vpadlo sedm policistů. Bylo mu sděleno, že má zákaz opustit zemi a druhý den má očekávat zprávu o výslechu kvůli „případu národní bezpečnosti“. Birtles pro server ABC popsal pozdní noční návštěvu jako „mimořádnou a bezprecedentní“.

„Na jedné straně je to natolik naléhavé, aby o půlnoci sedm lidí došlo až k mým vchodovým dveřím a oznámili mi, že jsem se zamotal do případu státní bezpečnosti. Na druhou stranu ale řeknou: Hele, zavoláme ti zítra odpoledne a popovídáme si,“ popisuje Birtles. „Dalo mi to víc otázek než odpovědí.“

Birtles následně zavolal na australské velvyslanectví a domluvil se na vyzvednutí z jeho bytu. Několik dalších dní přečkal v diplomatickém komplexu v Pekingu, kde ho kontaktovali čínští úředníci dožadující se rozhovoru. Zpočátku s nimi odmítal mluvit kvůli obavám o vlastní bezpečnost. Až po zásahu australské vlády bylo dohodnuto, že výměnou za poskytnutí informací mu Čína zákaz vycestování zruší. „Cítil jsem se, jako bych se najednou, neúmyslně, stal pěšcem v jakémsi diplomatickém boji,“ řekl.

Během výslechu ale ani jednou nepadlo téma jeho práce a reportování o situaci v Číně. Pozornost se stáčela k australské televizní moderátorce Čcheng Lej, kterou Čína zadržela minulý měsíc.

„Znám Čcheng Lej, ale ne zvlášť dobře. Mike Smith v Šanghaji ji potkal jen jednou v životě,“ řekl. „My dva jsme určitě nebyli nejlepší zdroje informací, se kterými tuto situaci mohli řešit. Připadalo mi to velmi, velmi politické. Připadalo mi to jako diplomatické spory v širším vztahu mezi Austrálií a Čínou, víc než cokoli konkrétního souvisejícího s tímto případem,“ popsal svůj nepříjemný pocit a dodal, že to celé působilo spíš jako „obtěžování zbývajících australských novinářů než skutečné úsilí pokusit se získat pro tento případ něco užitečného“.

Odletem obou korespondentů z Číny domů Austrálie poprvé od 70. let přišla o přítomnost svých novinářů na čínském území.

Podobnému výslechu byl podroben také Smith. Zážitek popsali novináři jako naprostou „smršť“. „Je mi líto, že jsem musel odjet za těchto okolností, ale je to úleva být zpět v zemi se skutečným právním systémem,“ řekl. „Byla to smršť a není to nijak zvlášť dobrá zkušenost. Je prostě dobré být doma.“

Drama přišlo jen několik dní poté, co čínská vláda veřejně potvrdila zatčení australské novinářky Čcheng Lej pracující pro čínskou státní televizi. Respektovaná novinářka s australským pasem žijící v Pekingu byla uznávanou moderátorkou CGTN (China Global Television Network) a sympatie získávala i díky veselému kuchařskému pořadu vysílanému na státním kanálu. Minulý měsíc ale náhle zmizela z obrazovek a ukončila veškerý kontakt s přáteli i rodinou. Ze stránek CGTN zmizel její profil i odkazy na její práci. Až po nějaké době australská vláda odhalila, že 45letou novinářku zadržely čínské úřady a je pod „rezidenčním dohledem“, neznámo kde, neznámo proč.

Napětí mezi Pekingem a Canberrou narostlo o to více během pandemie, kdy australská vláda vyzvala k mezinárodnímu vyšetření původu nového koronaviru. Peking od té doby zavedl vůči Austrálii obchodní cla a vydal omezení na australský vývoz zboží, jako je hovězí maso, ječmen a víno. V červenci Austrálie varovala své občany, že v Číně mohou čelit „svévolnému zadržování“. Varování pro turisty a studenty padlo také na čínské straně, v tomto případě odůvodněné rasismem vůči Číňanům v Austrálii.

Canberra také vyjádřila znepokojení nad lidskými právy v Sin-ťiangu a Hongkongu a vyzvala Čínu, aby propustila zadržené Australany, jako je například Jang Cheng-yün, aktivista za demokracii, který je bez soudu držen už 19 měsíců.

Čína je nejen klíčovým obchodním partnerem Austrálie v oblasti nerostných surovin. Vzhledem k rostoucímu napětí mezi Pekingem a Canberrou je potřeba přítomnosti australských novinářů v Číně kvůli pokrývání událostí stále důležitější.

Jelikož však obě země pokračují ve výměně politických a diplomatických akcí na pozadí čínských zákroků proti západním novinářům, je těžké odhadnout, kdy bude australským reportérům umožněno vrátit se zpět.

Bill Birtles a Mike Smith byli posledními korespondenty australských médií působících v Číně. Náhradním korespondentům z Austrálie neudělila Čína víza. Poprvé od 70. let 20. století proto Austrálie nemá v Číně žádného akreditovaného novináře.

Tento vývoj není jen kritickým ukazatelem ve vztahu mezi oběma zeměmi, bezpochyby ovlivní australské mediální pokrytí nejen pokračování australsko-čínských vztahů.

Agentura Reuters v pondělí informovala, že čínské úřady otálí s prodloužením akreditace také pro dopisovatele amerických médií.