Austrálie bojuje s extrémním suchem, střed země může být neobyvatelný

Takhle to být nemělo, alespoň ještě ne teď. Národní vědecká agentura CSIRO stanovila příchod vysokých teplot až na rok 2030. Minulé léto bylo v centrální Austrálii nejžhavější v historii a nejsušší za 27 let. Podle studie byla povrchová teplota na některých nezastíněných ulicích mezi 61 a 68 stupni Celsia.

„Bez opatření k zastavení změny klimatu budeme nuceni opustit svou zemi a zanechat za sebou velkou část toho, co z nich činí domorodce. Změna klimatu je jasnou a současnou hrozbou pro přežití našich lidí a kultury,“ řekla Guardianu Josie Douglasová, vedoucí politiky a výzkumu Rady pro vnitrozemskou Austrálii. „Domorodci z centrální Austrálie jsou velmi odolní. Vyvinuli se, aby zvládli drsné a proměnlivé pouštní klima, ale také mají své hranice,“ dodala.

Kromě vyšších teplot hrozí i akutní nedostatek vody. Ministryně pro vodní hospodářství a bydlení Melinda Paveyová uvedla, že v tocích, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé zdroje, se teď vody nedostává. Postěžovala si přitom, že ještě nikdy nepřitékalo tak málo vody do přehrad, které jsou pro Sydney klíčové. „Velkým městům ve vnitrozemí hrozí, že jim dojde voda během příštích dvanácti měsíců,“ varovala Paveyová. Sydney se může podle současných scénářů ocitnout na suchu za dva roky.

V nádrži Warragamba, hlavní zásobárně pro Sydney, je v současnosti zaplněno jen asi 51,4 procenta kapacity. Proti loňsku je to asi o 18 procent méně a ve srovnání s předloňským rokem je teď stav přibližně poloviční. Množství vody, které do přehrady přitéká, je v porovnání s loňskem jen desetiprocentní.

Vláda státu Nový Jižní Wales tak oznámila první vlnu opatření, která zahrnují mimo jiné zákaz zalévat trávníky a zahrady v době mezi 10:00 a 16:00, zakázáno je kropit i tvrdý povrch, jako jsou příjezdové cesty. K napouštění bazénů s objemem vyšším než 10 000 litrů je nutné zvláštní povolení. V případě neuposlechnutí nařízení hrozí občanům pokuta až 220 dolarů, firmám až 550 dolarů.

Podle Douglasové lidé žijí v domech, kde jsou podmínky jsou „nesnesitelné“. „Během každého léta se můžete v komunitách setkat s lidmi, kteří zahradními hadicemi z venku stříkají na zdi, aby domovy udrželi v chladu i přes nedostatek vody, tak jsou zoufalí,“ uvedla Douglasová.

V „městských táborech“ oblasti Alice Springs, kde lidé z buše často končí, jsou domy obyčejně postaveny z dutých betonových bloků. Ty jsou levné, ale zachycují teplo. Ve vyprahlé savaně navíc nejsou stromy, které by mohly poskytnout stín. Domy se pečou na slunci, a přestože většina má solární panely, k ochlazován slouží často pouze klimatizace, které v těchto podmínkách nejsou dostatečné.

Taková klimatizace používá hodně vody a může se v horkých dnech snadno porouchat, obzvlášť když bydlení sdílí mnoho lidí, což je v městských táborech s velkými rodinami a kolísajícím počtem obyvatel běžné. „Lidé se uchylují ke spaní venku nebo k tomu, že se všichni shromáždí do nejchladnější místnosti v domě. Platí tam všechny známé důsledky šíření nemocí, které lidé běžně znají pouze z lékařských učebnic,” dodala Douglasová.

„Pokud nic neuděláme, Severní teritorium nebude obyvatelné,“ řekla ministryně životního prostředí Severního teritoria Eva Lawlerová loni v září. Místní vláda přitom tvrdí, že spolupracuje s ostatními vládami a úřadem pro meteorologii na „vypracování národních pokynů pro případ extrémních tepelných událostí“.

Za australskou vládní klimatickou politiku je dlouhodobě kritizován předseda australské vlády Scott Morrison, který se podle některých poslanců rozhodl vlnou horka nezabývat a vydal se na pár dní na Havaj.

Morrison jakoukoli spojitost mezi nynějšími ničivými požáry a klimatickými změnami rezolutně popírá a podporuje australský uhelný průmysl. Pětadvacetimilionová Austrálie má ve srovnání s největšími znečišťovateli planety nízké uhlíkové emise, je ale jedním z předních vývozců uhlí na světě.

Původních obyvatel v Austrálii žije zhruba půl milionu a obývají právě především Severní teritorium. Většina obyvatel Austrálie je soustředěna při pobřeží, převážně ve velkých městech. Klimatické změny by tak zřejmě měly nejvíce ovlivnit životy původních domorodců.

V australském státě Nový Jižní Wales si požáry vyžádaly už šest lidských životů, více než 700 zničených domů a 1,2 milionu hektarů shořelého porostu. Lesní požáry jsou sice v Austrálii v létě obvyklé, nicméně letos přišly nevídaně brzy a s výjimečnou intenzitou. Hoří také ve státech Victoria, Jižní Austrálie a Queensland. Agentura Reuters uvedla, že na východě země je 150 ohnisek, ale teď se hasiči zaměřili na osm ohňů, jež ohrožují pětimilionové Sydney.

Při rozsáhlém lesním požáru na východním pobřeží Austrálie pravděpodobně zahynuly či byly zraněny stovky koalů medvídkovitých i dalších endemických zvířat. Rozsah katastrofy způsobený do značné míry dlouhodobými suchy vyvolal v Austrálii otázky, zda vláda dělá dost pro boj s klimatickými změnami.

„Aby řetězové reakce postupně nenávratně nenarušily ekosystémy, jednotlivé společnosti a jejich hospodářství a neučinily některé oblasti planety trvale neobyvatelnými, je třeba změnit způsob života a odhodlat se i k mnoha drastickým rozhodnutím,“ tvrdí skupina vědců z americké univerzity v Oregonu pod vedením Williama Rippleho a Christophera Wolfa. Podle nich se tato rozhodnutí musejí týkat například populační politiky, energetiky či technologií.